Krok za krokem k novému civilnímu řádu soudnímu
Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.
Dnes platný občanský soudní řád je normou, která byla přijata v roce 1963, tedy v době, kdy panovaly naprosto odlišné společensko-politické poměry. Byť se z této právní normy povedlo od jejího zavedení odstranit řadu nedostatků, potýká se dodnes s nepřehledností, nekonzistentností a mnohokrát i nejasností jednotlivých ustanovení. Ministerstvo spravedlnosti se namísto dalších novel rozhodlo přikročit k radikálnímu řešení a nahradit stávající předpis novým civilním řádem soudním. Inspiračním zdrojem pro přípravu věcného záměru, zejména pokud se jedná o formulaci jednotlivých základních pravidel, byl především rakouský civilní řád soudní.
V listopadu 2017 byl představen věcný záměr nového civilního řádu soudního. K definitivní podobě procesního kodexu nás ovšem čeká ještě dlouhá cesta, neboť práce na paragrafovém znění má ministerstvo v plánu teprve letos. S ohledem na význam předpisu bychom Vás nicméně již nyní rádi informovali o základních principech a největších změnách, které by s sebou nový procesní kodex měl přinést.
Soudy mají především důsledně dbát dodržování tzv. dispoziční zásady. Věcný záměr nového civilního řádu soudního vkládá občanské soudní řízení - dá se říct - plně do rukou jeho účastníků. Soud má býti ten, kdo celý proces formálně vede a dohlíží na něj.
Na druhou stranu by v zájmu objasnění pravdy mělo býti soudu umožněno aktivně se podílet na zjišťování skutkového stavu, má tedy dojít k převzetí některých prvků tzv. vyšetřovací zásady, která se uplatňuje v nesporných řízeních.
Věcný záměr také počítá s koncepcí větší procesní ekonomie. Rozhodnutí soudu musí být nejen správné, musí však přijít také včas. Věcný záměr proto obsahuje několik institutů, které mají za cíl urychlit občanské soudní řízení a bude-li to možné, rovněž snížit náklady s ním spojené.
Mimo těchto koncepčních otázek zasluhují zmínku zřejmě dvě nejzásadnější odlišnosti věcného záměru civilního řádu soudního oproti dnes účinnému občanskému soudnímu řádu. První z nich se týká tzv. advokátských sporů, druhá povahy dovolání, které se má stát řádným opravným prostředkem.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: zuzana.durikova@bnt.eu
Další články
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
