Maďarsko tím, že hlasovalo proti společnému postoji Rady o změně zařazení konopí, porušilo právo Unie
Maďarsko, které se nemůže dovolávat protiprávnosti tohoto společného postoje, porušilo výlučnou vnější pravomoc Unie v této oblasti, jakož i zásadu loajální spolupráce
V listopadu 2020 přijala Rada Evropské unie rozhodnutí[1] o společném postoji, který mají členské státy zaujmout jménem Evropské unie na nadcházejícím zasedání Komise Organizace spojených národů pro omamné látky[2]. Cílem tohoto společného postoje bylo zejména změnit zařazení konopí a látek příbuzných konopí v úmluvách Organizace spojených národů o omamných látkách a psychotropních látkách, a to v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO). Při hlasování o těchto doporučeních zástupce Maďarska nejenže nehlasoval v souladu se společným postojem Rady, ale dokonce zaujal stanovisko, jež tomuto společnému postoji odporuje.
Za této situace podala Evropská komise proti Maďarsku žalobu pro nesplnění povinnosti. Podle Komise Maďarsko porušilo výlučnou vnější pravomoc Unie, rozhodnutí Rady o společném postoji, jakož i zásadu loajální spolupráce. Maďarsko na svou obhajobu především tvrdilo, že je toto rozhodnutí Rady protiprávní.
Soudní dvůr ve svém rozsudku dal za pravdu Komisi a rozhodl, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z práva Unie.
Soudní dvůr konstatoval, že rámcové rozhodnutí[3] Rady o nedovoleném obchodu s drogami definuje pojem „droga“ odkazem na výše uvedené úmluvy Organizace spojených národů[4]. Rozhodnutí, kterými se mění zařazení látek uvedených v těchto úmluvách, přitom mohou mít dopad na uplatňování sankcí stanovených tímto rámcovým rozhodnutím, takže mohou přímo ovlivnit a měnit právo Unie. Přijetí postoje, který mají členské státy jménem Unie k takovým rozhodnutím zaujmout, tedy spadá do výlučné pravomoci Unie[5], kterou Maďarsko v projednávané věci svým jednáním porušilo. Tento členský stát tímto způsobem rovněž porušil rozhodnutí Rady o společném postoji, které bylo přijato v rámci výkonu této výlučné pravomoci.
Podle zásady loajální spolupráce[6] se členským státům ukládá povinnost usnadňovat Unii plnění jejího poslání a zdržet se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit dosažení společných cílů. V projednávané věci Maďarsko tím, že v rámci mezinárodního orgánu hlasovalo proti společnému postoji Rady, ohrozilo tuto zásadu, jakož i zásadu jednoty v mezinárodním zastupování Unie a jejích členských států. Distancováním se od společné strategie vypracované v Radě totiž tento členský stát oslabuje vyjednávací pozici Unie vůči ostatním smluvním stranám úmluvy.
Soudní dvůr konečně upřesnil, že v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti se členský stát nemůže účelně dovolávat protiprávnosti jakéhokoliv aktu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie. To by totiž znamenalo umožnit členskému státu, aby „si sám zjednával spravedlnost“ tím, že nejprve poruší právo Unie a následně bude čekat, až proti němu Komise zahájí řízení v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti, což by bylo v rozporu se zásadou právního státu, jakož i s povinnostmi solidarity, které členské státy přijaly a které patří k základním pilířům právního řádu Unie. Jinak je tomu pouze v případě, že dotyčný členský stát napadne akt, který je stižen tak závažnými a zjevnými vadami, že by mohl být kvalifikován jako právně nicotný akt.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý text rozsudku ve věci C-271/23
[1] Rozhodnutí Rady (EU) 2021/3 ze dne 23. listopadu 2020 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na opětovně svolaném 63. zasedání Komise pro narkotika, pokud jde o zařazení konopí a látek příbuzných konopí na seznamy k Jednotné úmluvě o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a k Úmluvě o psychotropních látkách z roku 1971.
[2] Komise pro omamné látky je jednou z funkčních komisí při Hospodářské a sociální radě Organizace spojených národů (Ecosoc).
[3] Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami.
[4] Jednotná Úmluva o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972, kterým se mění jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961, uzavřená v New Yorku dne 30. března 1961 (Sbírka smluv Organizace spojených národů, sv. 520, č. 7515).
[5] Článek 3 odst. 2 SFEU.
[6] Zásada loajální spolupráce je zakotvena v čl. 4 odst. 3 SEU.
Diskuze k článku ()