Judikatura k umisťování FVE v památkových zónách a rezervacích se pomalu rozrůstá, jak chtějí i vlastníci památkově chráněných objektů snižovat své náklady na energie a zároveň přispívat k ochraně životního prostředí. Tyto plány sledují s nemilostí orgány památkové péče a nezřídka kdy zatáhnou za brzdu a záměr nepovolí. Pojďme se podívat do Jihlavy, kde měl být v městské památkové rezervaci umístěn vůbec první panel FVE a magistrát řekl ne.
Tuto věc rozhodoval na začátku okurkové sezóny Nejvyšší správní soud pod sp. zn. 2 As 149/2024, a pokusil se svým rozhodnutím vyvážit veřejné zájmy na památkové ochraně a ochraně životního prostředí a soukromý zájem vlastníka nemovitosti.
Krajský soud upozornil, že podle energetického zákona se za vybudovanou ve veřejném zájmu považují pouze FVE o výkonu alespoň 1 MW, což není tento případ. Posuzovaná FVE na rodinném domě by mohla přispět k ochraně životního prostředí pouze drobnou měrou a její příspěvek k energetické suverenitě státu by byl zcela zanedbatelný. Krajský soud tedy shledal dotčení především soukromých (ekonomických) zájmů vlastníka nemovitosti a vůči nim upřednostnil zájem na památkové ochraně. Vlastník se odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu mj. s tím, že krajský soud přiznal veřejnému zájmu na výrobě energie z obnovitelných zdrojů příliš malý význam a že panely na rodinných domech mají kumulativní efekt.
Nejvyšší správní soud uvádí, že při posuzování kolize veřejného zájmu na ochraně památkových hodnot v městské památkové rezervaci s veřejným zájmem na výrobě energie z obnovitelných zdrojů je rozhodující intenzita těchto veřejných zájmů daná konkrétními okolnostmi posuzované věci. Z hlediska prvního zájmu je významná míra zásahu do chráněných památkových hodnot a z hlediska druhého je významná mj. výkonnost konkrétní FVE.
Soud aproboval, že magistrát stanovil pro umisťování FVE dvě hlediska: 1. neumisťovat je na střechách (plochách), které se pohledově uplatňují především z veřejných prostranství, 2. neumisťovat je na architektonicky cenných objektech. V ostatních případech by FVE povolil. V daném případě by však FVE byla vidět z přilehlých (frekventovaných) veřejných prostranství při pohledu do městské památkové rezervace. Navíc měla být provedena ve standardní černé podobě a majitel nemovitosti neučinil žádný kompromis z důvodu umístění v rezervaci (např. volbou solárních tašek oranžové barvy).
Takže ačkoliv posuzovaná FVE v širším slova smyslu přispívala k naplnění veřejného zájmu na výrobě energie z obnovitelných zdrojů, jeho intenzita nepřevýšila intenzitu veřejného zájmu na ochraně památkových hodnot, které by citelným způsobem narušila.
Celý text rozsudku NSS sp. zn. 2 As 149/2024
Diskuze k článku ()