Právní úprava prokazování příjmů se v rámci daňové soustavy České republiky dotýká tzv. přímých důchodových daní zahrnujících daně z příjmů fyzických a právnických osob. Ty jsou upraveny zákonem o daních z příjmů, jež je aktuálně publikovaným předpisem novelizován.
Dle důvodové zprávy dochází často k tomu, že správce daně disponuje informacemi získanými například v rámci vyhledávací činnosti nebo místního šetření, a to v tom smyslu, že majetek, spotřeba nebo jiné vydání daňového subjektu neodpovídá příjmům, které tvrdil v daňovém přiznání. Správce daně však doposud neměl, zejména pokud byl daňový subjekt nesoučinný, dostatečně účinné nástroje k prokázání existence těchto příjmů a k jejich následnému zdanění.
Novelou si zákonodárce kladl za cíl zajistit, aby v budoucnu mohly být pro tyto případy efektivněji využity stávající instituty daňového a trestního práva, jakými je například stavění lhůty pro stanovení daně či oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Zároveň však přináší nové speciální instituty, jež by měly dopomoci k efektivnímu odhalení zatajených či nezdaněných příjmů poplatníka a k jejich následnému zdanění. Zde je možné zmínit třeba institut stanovení daně podle pomůcek či institut prohlášení o majetku.
Vedle zákona o daních z příjmů je v jednom místě novelizován rovněž trestní zákoník. V něm je u trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku upravována výše trestní sazby a doplněna možnost peněžitého trestu.
Zákon nabývá účinnosti dnem 1.12.2016.
Diskuze k článku ()