Mgr. Romana Náhlíková Kaletová

Pracovní pohotovost je institut pracovního práva, který umožňuje zaměstnavateli v případě naléhavé potřeby flexibilně využít pracovní sílu zaměstnance mimo jeho rozvrh směn.

Mezi základní lidská práva patří právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost a dále právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.

Zaměstnanci a zaměstnankyně se často v době čerpání mateřské či rodičovské dovolené zajímají o možnost přivýdělku, a to ať už u zaměstnavatele, u něhož byli před nástupem na mateřskou / rodičovskou dovolenou v pracovním poměru, nebo jinde.

Zaměstnavatel má podle § 226 zákoníku práce povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a ostatních osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Na toto ustanovení pak navazuje úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na těchto věcech, resp. povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody.

Připravovaná novela zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti 1. 7. 2017, přinese řadu změn, mimo jiné jsou navrhovány také změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

Jednou ze tří podstatných náležitostí pracovní smlouvy je sjednání druhu práce, tedy práce, kterou je následně zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele konat. Pouze v rámci sjednaného druhu práce může zaměstnavatel zaměstnanci specifikovat jednotlivé pracovní povinnosti, resp. jeho pracovní náplň. Nad rámec sjednaného druhu práce zaměstnanec koná práci pouze se svým souhlasem.

Zaměstnanci mohou mít vedle nároku na základní mzdu sjednány, vnitřním předpisem stanoveny nebo mzdovým výměrem určeny pobídkové složky mzdy, např. roční bonusy. V praxi se často stává, že zaměstnavatelé tyto roční bonusy některým svým zaměstnancům bez objektivního důvodu nevyplatí.

Pokud chtějí zaměstnavatelé dát zaměstnancům výpověď, mají to podstatně složitější než zaměstnanci. Pro dání výpovědi jim totiž nestačí samotný fakt, že již nechtějí zaměstnance zaměstnávat, ale musí existovat jeden z důvodů, které jsou taxativně stanoveny zákoníkem práce.

Základními povinnostmi stanovenými zákoníkem práce pro pracovní poměr jsou povinnost zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu. Zároveň je ale nutné výše uvedenou povinnost korigovat s ohledem na zdravotní stav zaměstnance, který se může postupem doby měnit.

Blíží se léto, a proto není od věci zopakovat si právní úpravu dovolené, zejména pak podmínky, za kterých může zaměstnanec dovolenou čerpat, resp. jak může zaměstnavatel dovolenou zaměstnancům určovat.

Při uzavírání pracovního poměru, ale i kdykoli v jeho průběhu, se zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout na trvání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednávání doby určité však má přesná pravidla, resp. hranice, které musí strany pracovního poměru dodržet.

V případě, že zaměstnavatel skončí se zaměstnancem pracovní poměr (výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, dohodou o rozvázání pracovního poměru) a zaměstnanec považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné, musí uplatnit tuto neplatnost žalobou u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě neplatného právního jednání skončit.

Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.

Zaměstnanci vracející se z mateřské či rodičovské dovolené jsou často nemile překvapeni, když jim zaměstnavatel oznámí, že již pro ně nemá práci. Tento článek seznámí čtenáře s právní úpravou týkající se práv zaměstnance, který se ocitne v této situaci.

V praxi se velmi často stává, že zaměstnanci, kteří nastoupí po mateřské dovolené na rodičovskou dovolenou, tuto skutečnost zaměstnavateli pouze oznámí, ale nespecifikují, jak dlouho by chtěli na rodičovské dovolené zůstat. Případně délku specifikují, ale následně se ukáže, že z různých důvodů se chtějí nebo potřebují vrátit do práce dříve. Má na takový dřívější návrat zaměstnanec / zaměstnankyně nárok?

Ačkoli jsou personalisté právníky často upozorňováni na nutnost uzavření pracovní smlouvy nejpozději v den, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, resp. v den kdy zaměstnanec začne pro zaměstnavatele pracovat, je běžnou praxí, že je pracovní smlouva uzavřena později.

V nedávné době vyšel na tomto právním portále článek "Práce, nebo péče o rodinu? Dilema mohou vyřešit alternativní pracovní úvazky", ve kterém autoři představili řešení pro skloubení profesního života s rodinným pro rodiče předškolních dětí. V článku byly stručně představeny alternativy ke klasickému pracovnímu úvazku, jako pružná pracovní doba, zkrácené pracovní úvazky, sdílené a rozdělené pracovní úvazky, upravená pracovní doba a práce z domova.

Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. 2. 2015 po mnoha letech připustil možnost souběžného výkonu funkce člena statutárního orgánu (v tomto případě místopředsedy představenstva) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele.

Zákoník práce stanoví velmi přísné podmínky pro doručování důležitých písemností zaměstnanci, které vypočítává v § 334 odst. 1. Jde o písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování (mzdový nebo platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.