Práce po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené
Zaměstnanci vracející se z mateřské či rodičovské dovolené jsou často nemile překvapeni, když jim zaměstnavatel oznámí, že již pro ně nemá práci. Tento článek seznámí čtenáře s právní úpravou týkající se práv zaměstnance, který se ocitne v této situaci.
Návrat z mateřské dovolené
Pokud se zaměstnanec/zaměstnankyně vrátí do práce již po skončení mateřské dovolené (u zaměstnance po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou), pak je podle ustanovení § 47 zákoníku práce zaměstnavatel povinen zařadit jeho/ji na původní práci a pracoviště. Teprve tehdy, pokud to není možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy.
V praxi to znamená, že pokud má zaměstnankyně v pracovní smlouvě „asistentka“, ale před nástupem na mateřskou dovolenou byla asistentka obchodního ředitele, pak ji musí zaměstnavatel zařadit na její původní místo asistentky obchodního ředitele. Pokud bylo toto místo v mezidobí zrušeno, protože např. obchodní ředitel nově sdílí asistentku s personálním a výkonným ředitelem, pak vracející se zaměstnankyni zařadí podle pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce), tj. na jiné místo asistentky, které má volné v rámci sjednaného místa výkonu práce.
Teprve tehdy, když žádné takové volné místo nemá, může dát zaměstnankyni výpověď z důvodu nadbytečnosti (§52 písm. c) zákoníku práce), příp. z důvodu přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (§52 písm. b) zákoníku práce) nebo zrušení zaměstnavatele nebo jeho části (§52 písm. a) zákoníku práce).
Zaměstnanci v takovém případě náleží odstupné podle zákoníku práce v závislosti na délce trvání pracovního poměru ve výši 1-3 násobku průměrného výdělku, které se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Do konce výpovědní doby pak bude zaměstnanec na překážkách v práci na straně zaměstnavatele, za které mu bude zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Jiným možným způsobem skončení pracovního poměru je dohoda o rozvázání pracovního poměru. I v takovém případě má zaměstnanec nárok na odstupné. Na druhou stranu tímto může přijít o náhradu mzdy za dobu do skončení výpovědní doby. V tomto případě je namístě dohodnout se se zaměstnavatelem na zvýšeném odstupném.
Návrat z rodičovské dovolené
Pokud se zaměstnanec vrací až z rodičovské dovolené, pak má nárok už jen na přidělování práce podle pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce). I v tomto případě platí výše uvedené o výpovědi, odstupném a náhradě mzdy pro případ, že zaměstnavatel takovou práci pro zaměstnance již nemá.
Neplatná výpověď
V obou případech pak platí, že nejde o zrušení pracovní pozice a důvod k výpovědi, pokud zaměstnavatel přijal na místo zaměstnance na mateřské/rodičovské dovolené, jiného zaměstnance na dobu neurčitou.
V takovém případě jde pořád o tutéž pracovní pozici, a aby mohl zaměstnavatel dát výpověď vracejícímu se zaměstnanci, pak by musel zrušit tuto pracovní pozici úplně a tudíž dát výpověď i „náhradě“. Pokud by „zrušil“ pracovní pozici pouze vracejícího se zaměstnance a dal by mu výpověď, pak je tato výpověď napadnutelná a soud by ji měl prohlásit za neplatnou.
Zaměstnavateli pak jak správné řešení nezbývá, než se s jedním ze zaměstnanců dohodnout na rozvázání pracovního poměru (nikoli z důvodu nadbytečnosti, přemístění nebo zrušení). Aby takový zaměstnanec souhlasil, je možné si sjednat v dohodě určitou částku, kterou zaměstnavatel vyplatí v souvislosti se skončením pracovního poměru (nepůjde o zákonné odstupné).
Neplacené volno po skončení rodičovské dovolené
Ačkoli je možné, aby zaměstnanci pobírali rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte, zákoník práce upravuje rodičovskou dovolenou tak, že končí nejdéle v den, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Zaměstnanec sice může zaměstnavatele požádat o neplacené volno, zaměstnavatel mu však nemusí vyhovět. Je však třeba vzít v potaz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, který dovodil, že pokud zaměstnanec nemá možnost umístit své dítě (např. do školky), pak jeho absenci v práci není možné považovat za neomluvenou a nejde o porušení povinností zaměstnance. V takovém případě doporučuji, aby zaměstnanec o této skutečnosti zaměstnavatele včas vyrozuměl.
Další články
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.




