Články

(1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, je-li to z vážných důvodů v zájmu nezletilého. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.

Spolek Common Law Society má za sebou další kavárenský seminář z cyklu NOZ. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl mnoho nových, sporných i výkladově problematických institutů a úprav do všech oblastí soukromého práva. Jednou z nejvíce dotčených složek občanského práva je pak bez pochyby právo rodinné.

Novým občanským zákoníkem výslovně připuštěná tzv. negativní závěť je jedním z přínosů k možnostem formulace „poslední vůle“. Zůstaviteli umožňuje „vydědit“ jiného než nepominutelného zákonného dědice.

Po nedávném vystoupení současného ministra vnitra Milana Chovance propagujícího možnost zabavování motorových vozidel pachatelům přestupků nebo trestných činů a vyzývající k takovému postupu orgány policie i justice, včetně případných legislativních změn vyhovujících takovému názoru, vznikla na uvedené téma nejen v odborných kruzích rozsáhlá polemika.

Na začátku stál nápad, který Jakub Mráček prezentoval na soutěži Social Innovation Camp v listopadu 2013. Jakub se inspiroval v Lotyšsku, kde funguje obdobný projekt ManaBalls (v překladu Můj hlas). Myšlenka Zákonomatu na SIC zvítězila a získala základní finanční podporu na počáteční rozvoj projektu. Po jednom roce dobrovolnické práce nyní běží základní a funkční verze Zákonomatu na webu www.zakonomat.cz.

Ve Sněmovně čeká na své první čtení návrh týkající společného jmění manželů. Rozsah společného jmění manželů je v exekučním řízení podle stávající právní úpravy absolutně respektován.

Nikoho nepřekvapí, že to byl právě rok 1989, který postavil naši soustavu orgánů veřejné žaloby před nutnost provedení mnoha změn, přičemž položil zejména otázku po jejím novém postavení v rámci čerstvě se formujícího právního státu. Leckdo by však již mohl být udiven, že ani více než dvacet let nestačilo k tomu, aby byly všechny problémy, které z výše uvedené situace vyplynuly, vyřešeny.

Služební zákon je právní normou nezbytnou v každém moderním demokratickém státě. Co je na něm důležitého? Nedozvíme se to z celého názvu platného, leč v České republice stále neúčinného, zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech. Začněme tedy jinde…

Majitelé bytů a domů jsou stále častěji i lidé, kteří v domě nebydlí, ale byt v něm pronajímají. Celkem logicky pak nemají důvod chodit na schůze tzv. společenství vlastníků jednotek (SVJ), aby se tam bavili se sousedy o tom, co v domě bude nebo nebude opraveno, a kdo by měl třeba kosit trávu či vyměnit schránky.

Kauza tzv. Berdychova gangu je širší veřejnosti známa v reakci na enormní zájem médií v době jejího soudního projednávání v letech 2005 a 2006. Tuto kauzu navíc dále zpopularizovala jak literatura žánru investigativní žurnalistiky[1], tak i televize, kde se stala předlohou televizního seriálu.[2]

(1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. (2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem.

V posledních letech jsou korupce a její potírání často diskutovaným tématem, na Slovensku pak zejména v kontextu tzv. kauzy Gorila[1]. Jde o největší slovenský korupční skandál, který začal již v prosinci 2011 únikem tajného dokumentu Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila. Ten naznačoval silné korupční jednání ve slovenské politice.

Tento článek se zaměřuje na využití občanskoprávního institutu předsmluvní odpovědnosti při jednání o uzavření pracovněprávní smlouvy. Jinými slovy, jaké důsledky lze vyvodit z jednání strany, která přislíbí druhé straně zaměstnání, nebo naopak nástup do zaměstnání, ale uzavření pracovní smlouvy na poslední chvíli odmítne?

„Naší ambicí je dokončit sjednávání smlouvy o vydávání s Kanadou a Austrálií,“ říká mimo jiné v rozhovoru o činnosti Mezinárodního odboru trestního Ministerstva spravedlnosti jeho ředitelka Gabriela Bláhová. Přečtěte si, čím se její tým zabývá a co za výzvy ho čeká v nejbližší budoucnosti.

Nový občanský zákoník zanedlouho oslaví rok od své účinnosti. Na ustálení jeho interpretační praxe je to příliš krátká doba a snaha o rozumné zhodnocení aplikace některých jeho sporných ustanovení by byla asi rovněž předčasná. Co však zhodnotit lze, byly dopady tohoto kodexu na životy všech obyvatel České republiky, a to jak podnikatelů, na které se zaměří první díl tohoto článku, tak nepodnikatelů, jejichž postavení bude přiblíženo v dílu druhém.

Na otázky týkající se služebního zákona odpovídala Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Vystudovala obor právo na Masarykově univerzitě v Brně, doktorský program v oboru správní právo ukončila na stejné univerzitě v roce 2006. Je též ředitelkou Sekce Legislativní rady vlády. V minulosti působila jako právnička, vedoucí právního odboru Kanceláře veřejného ochránce práv v Brně a jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu Parlamentu ČR.

Lze-li něco označit za Hlavu XXII trestní obhajoby, je to s jen malou mírou licence situace v okamžiku, kdy se trestní řízení dostane před soud, tedy situace po podání obžaloby. Podáním obžaloby se ještě obviněný nestává obžalovaným. Nejprve je třeba zjistit, zda státním zástupcem podaná obžaloba vůbec stojí za projednání v hlavním líčení. Proto ji soud – než eventuálně nařídí hlavní líčení – z tohoto hlediska přezkoumává, k čemuž mu slouží především tzv. předběžné projednání obžaloby soudním senátem. Fáze předběžného projednání však není povinnou součástí trestního řízení – záleží na předsedovi senátu, zda shledá důvody k jeho nařízení (z moci úřední).

Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.

Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem.

Druhá část rozhovoru s Choong-Hee Hahnem, který předsedal 47. zasedání UNCITRAL. V současné době je velvyslancem a zástupcem stálého představitele Korejské republiky v OSN v New Yorku.

Co může být v oblasti práva aktuálně významnějšího, než nejrozsáhlejší soukromoprávní rekodifikace za posledních několik desítek let? Studentský právnický spolek Common Law Society nezůstal pozadu a připravil cyklus kavárenských seminářů zaměřených na zásadní změny v občanském právu, konkrétně v právu závazkovém, rodinném, dědickém, zdravotnickém a autorském.

Ve dnech 19. - 21. října 2014 se v pražském Hotelu Clarion uskutečnil již třetí ročník velmi úspěšného kongresu LawTech Europe, na který se sjeli odborníci z různých koutů světa. I letošní ročník nabídl velké množství témat a přilákal velký počet účastníků z různých oborů, zejména z oblasti práva, IT a managementu.

Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.

Nálezem ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, rozhodl Ústavní soud o návrhu Okresního soudu v Chrudimi na zrušení ustanovení § 137 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Ačkoli samotný návrh byl zamítnut, Ústavní soud ve výroku II. vymezil ústavně konformní výklad dotčeného ustanovení, totiž že zásadu rovnosti účastníků řízení naplňuje přiznání paušální náhrady coby náhrady hotových výdajů i účastníkovi řízení, který není zastoupen advokátem.

Zatímco v České republice jsme si v září připomínali jednu z nejvýznamnějších ústavněprávních kauz známou jako případ Melčák, v jiných státech na své „Melčáky“ teprve čekají. Do jisté míry to platí i o Moldávii, kterou česká veřejnost zná především v kontextu její produkce vína a nedávných diskuzí ohledně situace v separatistické Podněsterské republice po ruské anexi Krymu. Co nicméně ušlo i velké části odborné veřejnosti bylo rozhodnutí moldavského ústavního soudu z června letošního roku.