Články

Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu (nález ze dne 22. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 3367/13, vyhlášený dne 19. 6. 2014) k problematice odškodňování škody (újmy) na zdraví by mě snad ani blíže nezaujal, neboť se danou problematikou již téměř deset let nezabývám (rozuměj – nesoudím ji). Přesto jsem však v něm nakonec „zalistoval“. Už jen proto, že jsem dříve spory o náhradu škody na zdraví několik let soudil a že rozhodnutí bylo mediálně komentováno.

Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí ve věci posuzování platnosti rozhodčích smluv pro spory o doménová jména v doméně .cz. Ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 se zabýval tím, zda Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je oprávněn rozhodovat ve sporu o doménové jméno „suzuki.cz“.

Každá cesta má svůj začátek a aby cesta studiem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nebyla trnitá, pořádá Common Law Society již od roku 2010 seznamovací kurz Lonely Fresher Summer School.

Příspěvek JUDr. PhDr. Vratislava Košťála, vedoucího odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, který na letošním ročníku kongresu Právní prostor využil ve svém příspěvku mnoho podobenství, aby se pokusil odpovědět si na otázku, zda a kdo vytvoří "Ráj na Zemi".

JUDr. Martin Svatoš, Ph.D. je přední český mediátor a rozhodce. O mediacích, arbitrážích a vyjednávání přednáší na univerzitách v Itálii, Francii a Guadeloupe. V minulosti pracoval na Mezinárodní obchodní komoře v Paříži a na Camera Arbitrale v Miláně. Absolvoval právnickou fakultu pařížské Sorbonny a pražské Univerzity Karlovy, studoval také na Cornell Law School. Dnes působí jako mediátor a rozhodce, od října bude učit na Právnické fakultě UK v Praze.

Stejně jako do jiných smluvních typů, přinesl občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014 revoluční změny také do právní úpravy nájmu bytu (§ 2235 – 2301 občanského zákoníku). Je zajímavé sledovat, nakolik je dle této nové právní úpravy posílena či naopak upřena ochrana nájemníkovi bytu.

Už je tomu několik let, co máme za sebou přijetí, a zejména nabytí účinnosti, zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a tedy i zrušení zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. V rámci současného vývoje najdeme rozsáhlé novelizace trestního zákona a trestního řádu, které přinesly nesporně zbytečnou změnu názvosloví i přečíslování již ustáleného paragrafovaného znění, zejména zvláštní části trestního zákoníku.

Ústavní soud v minulém měsíci podstatným způsobem změnil pohled na péči o nezletilé, a to dvěma novými nálezy, kterými otevřel cestu doposud nedostatečně využívanému institutu střídavé výchovy směrem k jejímu aktivnímu „znovuzavedení“ v českém právním prostředí. V souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva tak Ústavní soud zdůraznil roli zájmu dítěte a jeho práva na péči obou rodičů a označil střídavou výchovu za pravidlo, jehož odmítnutí by mělo být řádně prokázáno.

Předminulý týden se objevila zpráva, že nejvyšší státní zástupce podal dovolání k Nejvyššímu soudu v kauze Pivovaru Náchod. Dovolání směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým zprostil někdejšího náchodského starostu Oldřicha Čtvrtečku obžaloby z toho, že se při prodeji městského podílu v Pivovaru Náchod, a.s., dopustil trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele.

O tom, jak probíhá řízení před Soudním dvorem Evropské unie, o pokládání předběžných otázek a o přistoupení EU k EÚLP jsme si povídali s JUDr. Martinem Smolkem, Ph.D., LL.M., vládním zmocněncem pro zastupování před SDEU.

Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a renomovaný odborník v oblasti práva informačních technologií, přijal pozvání do pořadu Právo o páté, kde se mimo jiné vyjádřil k zákonu o kybernetické bezpečnosti, který dne 18. června tohoto roku prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně, a s ním spojeným Národním centrem pro kybernetickou bezpečnost. Nyní přinášíme editovaný přepis z této diskuze.

Obecná reflexe práva se nemusí odbývat výlučně v hlavách právních teoretiků, ani nemusí mít formu objemných, zaprášených svazků. Právě to nám dokazuje film Tři barvy: Červená od polského režiséra Krzysztofa Kieslowského. Jedná se o závěrečnou část jeho proslulé trilogie pojmenované Tři barvy.

Započítání vazby a trestu, upravené v § 92 trestního zákoníku se zdá na první, druhé i třetí přečtení velmi přehlednou, jednoduchou a snadno aplikovatelnou normou. Přitom tyto čtyři odstavce přinášejí mnohokrát velmi sporné výkladové momenty (a to se nebudeme věnovat započítání vazby a trestu vykonaných v cizině dle § 93 TrZ!).

Komentář k případu ženy, jejíž dvouletý postižený syn se utopil ve vaně, zatímco ona poslouchala hudbu a zřejmě usnula. Tento případ se týká jistého nešvaru, se kterým se potýká celá justice, a to problematiky znaleckých posudků.

Dne 19. června 2014 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila mezinárodní konference na téma „Profesionální sport a pracovní právo“. Konference byla organizována v rámci Specifického vysokoškolského výzkumu 2014, projektu Katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení PF UK, pod záštitou předsedy České unie sportu JUDr. Miroslava Jansty a za podpory Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o. Na konferenci, která byla tlumočena do angličtiny, přijalo pozvání více jak 100 účastníků.

Boj s korupcí a nehospodárným nakládáním s veřejnými prostředky je téma, které se objevuje ve všech hromadných sdělovacích prostředcích a politických diskuzích. V současnosti je to veřejné téma číslo jedna.

Ve dnech 12. až 14. června proběhl v hotelu Thermal již XXII. ročník Karlovarských právnických dnů. V příjemném prostředí lázeňského města se sešlo na 140 účastníků a 25 přednášejících z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Francie. Vyslechli si nejen zajímavé příspěvky z oblasti soukromého a veřejného práva, ale zapojili se i do zajímavých diskuzí, a to nejen v prostorách kongresového sálu.

David Koncz je prezidentem Exekutorské komory České republiky od ledna letošního roku, profesi soudního exekutora vykonává v Chebu od prosince 2002. Ve vedení Exekutorské komory ČR je již od roku 2009, nejprve jako člen prezidia, od dubna 2012 coby viceprezident. Vyzkoušel si také advokacii. Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni.

Téma mého příspěvku na konferenci Právní prostor 2014 se mělo týkat zákona o zvláštních řízeních soudních, ke kterému vám však nemohu vysvětlit vůbec nic, neboť podle něj, zaplaťpánbůh, nesoudím. Soudím podle občanského soudního řádu, který je od nového roku poměrně zestručněn.

„Mluviti stříbro, mlčeti zlato,“ praví známé přísloví. Jednou ze základních zásad, kterými se Mezinárodní výbor Červeného kříže řídí, je záruka naprosté diskrétnosti a důvěrnosti. Proč může mít smysl mlčet, přestože jste přímými svědky porušování humanitárního či mezinárodního práva? Na to se pokusí odpovědět čtvrtý díl seriálu zaměřeného na charakter a činnost Mezinárodního výboru Červeného kříže.

V souvislosti se změnami, které s sebou do českého právního řádu počátkem tohoto roku přinesla rekodifikace soukromého práva, vyvstala řada otázek, týkajících se výkladu jednotlivých ustanovení a skutečného záměru zákonodárce, kterého chtěl při tvorbě předmětných ustanovení docílit.

Sexuální chování je ve všech existujících a známých kulturách podřizováno určitým obecně uznávaným mravním a právním normám. Do určité míry tedy podléhá jisté sexuální restrikci tak, aby obtížně kontrolovaná a regulovaná sexuální činnost nepůsobila protispolečensky. Článek se zabývá historickým pohledem a základními teoretickými východisky řešení mravnostní trestné činnosti.

Snad všichni jsme zaregistrovali, že největší změnou občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 u nás v oblasti nájmu bytů je absolutní vypuštění bytových náhrad.

Josef a Martin jsou studenty PrF MUNI a před třemi měsíci přišli s v součanosti jediným rádiovým pořadem zaměřeným ryze na právo. Dle jejich slov každý směřuje k jiné oblasti a shodnou se pouze ojediněle a to jen díky kompromisům - “právě proto věříme, že jsme na tuto práci ideální.”

Při existenci stálých potřeb legislativních puristů o zvyšování tempa přijímaných novel a novelizací i v trestním právu, jednou z mála stálic trestního zákoníku i trestního řádu zůstává věková hranice trestní odpovědnosti, tedy dovršení 15. roku věku.