Rozhovor: Ve srovnání se zahraničím si Justiční akademie vede velmi dobře

Ve srovnání se zahraničím si vedeme velmi dobře, říká o vzdělávací činnosti Justiční akademie její ředitel Mgr. Filip Glotzmann. Mělo by být vzdělávání soudců povinné? O jaké programy je největší zájem a v jaké oblasti se chce Justiční akademie zlepšit?

Působí v zahraničí obdobné instituce jako je česká Justiční akademie a jak si případně ve srovnání s nimi akademie stojí?

Justiční akademie či vzdělávací instituce speciálně fungující jen pro justici existují téměř ve všech evropských zemích, i když jsou samozřejmě v jejich fungování velké rozdíly. Justiční akademií podobnou naší mají např. na Slovensku, ve Španělsku, v Itálii či v Polsku. V Německu zase fungují justiční akademie v rámci některých spolkových zemí a jsou navázané na zemské soudy.

Troufnu si říct, že ve srovnání se zahraničím si vedeme velmi dobře, především v počtu uspořádaných vzdělávacích akcí za rok a také v širokém spektru, které nabízíme, od ryze právních disciplín specializovaných na úzkou skupinu odborníků, až po vzdělávání v tzv. měkkých dovednostech (komunikace, řešení zátěžových situací, psychologie) určených téměř pro všechny. Pro tento nabízený rozsah vzdělávacích aktivit máme ve srovnání se zahraničím velmi solidní materiální a rozpočtové možnosti. A jak věřím, budou udrženy i do budoucna. 

Pro koho jsou kurzy Justiční akademie určeny a jak vybíráte témata?

Semináře jsou určeny všem z řad justice. Patří mezi ně zaměstnanci soudů, státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Znalosti zde získané všichni využijí při své každodenní práci. Např. pro soudce či jejich asistenty jde o aktuální témata z civilního, trestního, správního či ústavního práva, pochopitelně včetně aplikace a relevantní judikatury. Naopak pro vyšší soudní úředníky či vyšší úředníky státních zastupitelství se snažíme semináře modelovat spíše prakticky směrem k jednotlivým úkonům, které tyto osoby v rámci vyřizování spisů provádějí, třeba v rámci insolvenčních, opatrovnických či detenčních řízení. Pro další zaměstnance zabývající se ekonomikou a správou soudů zase pořádáme semináře týkající se rozpočtování, organizace práce či managementu. Všechna témata pochopitelně vybíráme na základě požadavků soudů a státních zastupitelství, přičemž plán seminářů na konkrétní rok je projednáván a schvalován Radou Justiční akademie, kde jsou zastoupeni členové nejvyšších soudů, Nejvyššího státního zastupitelství, obecných soudů, Ministerstva spravedlnosti a dalších právnických profesí.

Víte, kolik procent soudců, státních zástupců nebo soudních úředníků kurzy Justiční akademie navštěvuje? Je pro některou ze skupin absolvování Vámi organizovaných kurzů povinné?

Do výroční zprávy pravidelně zařazujeme statistiky počtu soudců, kteří se během roku zúčastnili jedné a více akcí. Např. v roce 2013 se alespoň jedné akce zúčastnilo 551 soudců, pěti akcí se pak zúčastnilo 171 soudců, deseti akcí 77 soudců a třeba šestnácti akcí v roce 2 soudci. Samozřejmě existuje stále velká skupina soudců, kteří se vzdělávání Justiční akademie nezúčastňují vůbec. Přivést je na naše semináře je mojí snahou, ale v situaci, kdy vzdělávání soudců není ze zákona striktně povinné (a je otázkou, zdali o tomto někdy vůbec bude po negativním rozhodnutí Ústavního soudu v budoucnu uvažováno), asi nebude účast nikdy stoprocentní. Každopádně my musíme pracovat na kvalitě programů jednotlivých seminářů a hlavně na získávání a udržení špičkových lektorů, aby k nám soudci na semináře jezdit chtěli a jezdilo jich co nejvíce. Pořádáme rovněž semináře v regionech, aby důvodem neúčasti nebyla vzdálenost ať už do Kroměříže nebo do Prahy.  

Předpokládám, že v souvislosti s rekodifikací soukromého práva se vzdělávací aktivity v roce 2014 zaměřovaly hlavně na tuto oblast.

Nejenom v roce 2014. Už v roce 2012, tedy ihned po schválení nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém zahájila Justiční akademie systematické vzdělávání v rámci projektu Rekodifikace soukromého práva, který byl finančně podporován z evropských strukturálních fondů (Operační program LZZ) a bude pokračovat do konce roku 2015.

V roce 2014 na obecné semináře navázala školení o aplikaci doprovodných předpisů, v příštím roce mohou účastníci očekávat hlavně semináře zaměřené na konkrétní problémové oblasti aplikace nových předpisů, jako je např. společné jmění manželů, věcná práva k věci cizí, společenství vlastníků jednotek, zákon o veřejných rejstřících, zvláštní smluvní typy, svéprávnost atd. Vzdělávání bude probíhat formou menších seminářů a workshopů s možností zaslat lektorům dotaz předem. Velké semináře probírající jednotlivé ucelené části nového občanského zákoníku a doprovodných předpisů jsme už opustili. 

O které kurzy bude podle Vás příští rok největší zájem?

Kromě již zmiňovaných kurzů máme připravené pokračování seminářů z oblasti ekonomie, odborných specializací a case managementu (také financované z OPLZZ) a další nové semináře v rámci projektu Rozpočtová gramotnost. Ten je určen pro pracovníky správy soudů a státních zastupitelství a zaměřuje se na rozpočtování, veřejné zakázky, účetnictví atd.

Budeme pokračovat i v seminářích pro střední personál (vyšší soudní úředníci a vyšší úředníci státních zastupitelství), asistenty a justiční čekatele. Připravili jsme pro ně zcela novou skladbu přípravných seminářů zaměřenou více na praktické dovednosti a nikoli pouze na hmotné právo. Velmi navštěvované jsou semináře počítačové gramotnosti, které se snažíme pořádat přímo v sídlech jednotlivých soudů.

Největší zájem je tradičně o semináře pro soudce zabývající se agendou, která nedávno doznala velkých legislativních změn a kde je prozatím chabá judikatura. Jde především o opatrovnickou a insolvenční agendu ve vztahu k exekučnímu řízení.

Z čeho je Vaše činnost financována?

Jako organizační složka státu zařazená do rezortu spravedlnosti jsou hlavním zdrojem naší činnosti prostředky státního rozpočtu. Ty se snažíme doplňovat financemi z evropských fondů, především z již zmíněných strukturálních fondů a nově i z programů Evropské komise (DG Justice) či "ministerských" programů prevence kriminality a protidrogové politiky. Část našich aktivit je také financována z programu Švýcarsko-české spolupráce. Všechny tyto prostředky jdou pochopitelně na vzdělávací projekty.  

Značná část právních předpisů dnes vzniká na úrovni EU, připravujete mezinárodní kurzy nebo projekty, které by přispívaly k větší spolupráci v oblasti justice v rámci EU?

Mezinárodní spolupráce je v Justiční akademii velmi bohatá. Pořádáme školení v rámci mezinárodní spolupráce s ostatními evropskými vzdělávacími institucemi a tato školení jsou z řad českých zájemců hojně navštěvována. Spolupracujeme především s Evropskou justiční vzdělávací sítí (EJTN - instituce EU), která ročně organizuje desítky školení a workshopů ohledně aplikace evropských předpisů v oblasti civilního i trestního soudnictví. Máme také velmi úzkou spolupráci se zeměmi V4, Chorvatska a Slovinska, celá řada projektů je sdílena mezi těmito zeměmi navzájem a účastníci si mohou vybírat. Ročně vysíláme do zahraničí na vzdělávací akce či stáže desítky osob. 

Jste ve funkci již půl roku. Už před nástupem jste disponoval zkušenostmi ze státní správy, je ale něco, čím Vás práce v Justiční akademii překvapila?

Prostředí justice je svým způsobem specifické, obecně především v určité setrvačnosti, kdy se provedené změny projeví až za delší čas. Justiční akademie a její lidé mne však příjemně překvapili svou značnou operativností a schopností reagovat na požadavky justice velmi pružně. Samozřejmě je ale pořád co zlepšovat, především v doprovodných službách, které poskytujeme, jako např. ve stravování.

Příští rok slaví Justiční akademie 20. let od svého vzniku. Plánujete nějaké akce nebo konference u příležitosti tohoto výročí?

Justiční akademie, původně založená ve Stráži pod Ralskem, má společnou historii s dřívější Justiční školou v Kroměříži založenou již v roce 1995. Chystáme slavnostní setkání a konferenci, detaily ještě ladíme, proto bych nerad předjímal a prozrazoval.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu