Nedovolené překročení státní hranice v době Schengenského prostoru
Dne 20. listopadu 2014 informovala některá internetová média[1] o mezinárodně koordinované policejní akci, při které útvary Policie České republiky zadržely celkem 5 osob vietnamské národnosti kvůli důvodnému podezření ze spáchání závažných trestných činů na úseku ochrany veřejného pořádku.
Tyto osoby byly následně obviněny, jak lze s největší pravděpodobností dovodit z uvedených článků, ze zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“). V souvislosti s tímto obviněním však vyvstává na povrch otázka, co lze v době Schengenského prostoru považovat za nedovolené překročení státní hranice.
Nedovolené překročení státní hranice je obligatorním znakem trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 TZ.[2] Tento pojem není v trestním zákoníku nijak definován, pro jeho definici je tedy třeba využít jiných právních předpisů v kombinaci s judikaturou českých soudů.
Nejprve ke státní hranici jako takové. Ta je představována tzv. čárou státních hranic, která je tvořena množinou bodů, jež určují průběh státních hranic na zemském povrchu.[3] Za státní hranici považujeme taktéž prostor letiště. Rozlišujeme státní hranice
- vnitřní, kterými jsou hranice ČR se signatářským státem Schengenské dohody; na těchto hranicích nejsou standardně hraniční kontroly prováděny a tyto hranice lze překračovat kdykoli i mimo hraniční přechod, a
- vnější, kterými jsou hranice ČR s ostatními státy; zde mají velký význam hraniční kontroly na letištích.
Samotné nedovolené překročení státních hranic je pak definováno zákonem o ochraně státních hranic[4] v § 3 odst. 3 jako
a) jejich překročení mimo hraniční přechod,
b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu,
c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu,
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. S ohledem na vstup ČR do Schengenského prostoru však toto ustanovení platí pouze u vnějších hranic v rámci mezinárodních letišť a při případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích.[5]
Judikatura českých soudů ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ navíc poukázala na skutečnost, že ochrana hranic podle tohoto ustanovení přísluší pouze státním hranicím České republiky, nikoli státním hranicím jiných států.[6]
Vzhledem ke skutečnosti, že obvinění v předmětné kauze měli své oběti převážet vozidly přes vnitřní hranice ČR, které lze až na výjimku dočasného zavedení kontrol přecházet kdykoli na kterémkoli místě i bez hraniční kontroly, je tedy otázkou, jaké konkrétní nedovolené překročení státní hranice policejní orgán ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ v předmětném jednání obviněných spatřuje.
*Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v AK Gřivna.
[1] http://www.novinky.cz/krimi/354050-vietnamsky-gang-prevadel-sve-krajany-do-evropy-taxa-byla-az-415-tisic-za-osobu.html, http://www.denik.cz/z_domova/policie-zatkla-5-clenu-vietnamskeho-gangu-ktery-prevadel-bezence-20141120.html, http://www.blesk.cz/clanek/live-krimi/286963/policie-v-cesku-zatykala-cleny-mezinarodniho-vietnamskeho-gangu.html.
[2] Pro názornost úplné znění odst. 1: „Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
[3] § 2 odst. 3 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
[4] Publikovaný pod č. 216/2002 Sb.
[5] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3214.
[6] Usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 938/2007 ze dne 27. října 2007, publikované pod R 48/2008.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




