Nedovolené překročení státní hranice v době Schengenského prostoru
Dne 20. listopadu 2014 informovala některá internetová média[1] o mezinárodně koordinované policejní akci, při které útvary Policie České republiky zadržely celkem 5 osob vietnamské národnosti kvůli důvodnému podezření ze spáchání závažných trestných činů na úseku ochrany veřejného pořádku.
Tyto osoby byly následně obviněny, jak lze s největší pravděpodobností dovodit z uvedených článků, ze zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“). V souvislosti s tímto obviněním však vyvstává na povrch otázka, co lze v době Schengenského prostoru považovat za nedovolené překročení státní hranice.
Nedovolené překročení státní hranice je obligatorním znakem trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 TZ.[2] Tento pojem není v trestním zákoníku nijak definován, pro jeho definici je tedy třeba využít jiných právních předpisů v kombinaci s judikaturou českých soudů.
Nejprve ke státní hranici jako takové. Ta je představována tzv. čárou státních hranic, která je tvořena množinou bodů, jež určují průběh státních hranic na zemském povrchu.[3] Za státní hranici považujeme taktéž prostor letiště. Rozlišujeme státní hranice
- vnitřní, kterými jsou hranice ČR se signatářským státem Schengenské dohody; na těchto hranicích nejsou standardně hraniční kontroly prováděny a tyto hranice lze překračovat kdykoli i mimo hraniční přechod, a
- vnější, kterými jsou hranice ČR s ostatními státy; zde mají velký význam hraniční kontroly na letištích.
Samotné nedovolené překročení státních hranic je pak definováno zákonem o ochraně státních hranic[4] v § 3 odst. 3 jako
a) jejich překročení mimo hraniční přechod,
b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu,
c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu,
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. S ohledem na vstup ČR do Schengenského prostoru však toto ustanovení platí pouze u vnějších hranic v rámci mezinárodních letišť a při případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích.[5]
Judikatura českých soudů ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ navíc poukázala na skutečnost, že ochrana hranic podle tohoto ustanovení přísluší pouze státním hranicím České republiky, nikoli státním hranicím jiných států.[6]
Vzhledem ke skutečnosti, že obvinění v předmětné kauze měli své oběti převážet vozidly přes vnitřní hranice ČR, které lze až na výjimku dočasného zavedení kontrol přecházet kdykoli na kterémkoli místě i bez hraniční kontroly, je tedy otázkou, jaké konkrétní nedovolené překročení státní hranice policejní orgán ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ v předmětném jednání obviněných spatřuje.
*Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v AK Gřivna.
[1] http://www.novinky.cz/krimi/354050-vietnamsky-gang-prevadel-sve-krajany-do-evropy-taxa-byla-az-415-tisic-za-osobu.html, http://www.denik.cz/z_domova/policie-zatkla-5-clenu-vietnamskeho-gangu-ktery-prevadel-bezence-20141120.html, http://www.blesk.cz/clanek/live-krimi/286963/policie-v-cesku-zatykala-cleny-mezinarodniho-vietnamskeho-gangu.html.
[2] Pro názornost úplné znění odst. 1: „Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
[3] § 2 odst. 3 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
[4] Publikovaný pod č. 216/2002 Sb.
[5] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3214.
[6] Usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 938/2007 ze dne 27. října 2007, publikované pod R 48/2008.
Další články
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.




