Nedovolené překročení státní hranice v době Schengenského prostoru
Dne 20. listopadu 2014 informovala některá internetová média[1] o mezinárodně koordinované policejní akci, při které útvary Policie České republiky zadržely celkem 5 osob vietnamské národnosti kvůli důvodnému podezření ze spáchání závažných trestných činů na úseku ochrany veřejného pořádku.
Tyto osoby byly následně obviněny, jak lze s největší pravděpodobností dovodit z uvedených článků, ze zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“). V souvislosti s tímto obviněním však vyvstává na povrch otázka, co lze v době Schengenského prostoru považovat za nedovolené překročení státní hranice.
Nedovolené překročení státní hranice je obligatorním znakem trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 TZ.[2] Tento pojem není v trestním zákoníku nijak definován, pro jeho definici je tedy třeba využít jiných právních předpisů v kombinaci s judikaturou českých soudů.
Nejprve ke státní hranici jako takové. Ta je představována tzv. čárou státních hranic, která je tvořena množinou bodů, jež určují průběh státních hranic na zemském povrchu.[3] Za státní hranici považujeme taktéž prostor letiště. Rozlišujeme státní hranice
- vnitřní, kterými jsou hranice ČR se signatářským státem Schengenské dohody; na těchto hranicích nejsou standardně hraniční kontroly prováděny a tyto hranice lze překračovat kdykoli i mimo hraniční přechod, a
- vnější, kterými jsou hranice ČR s ostatními státy; zde mají velký význam hraniční kontroly na letištích.
Samotné nedovolené překročení státních hranic je pak definováno zákonem o ochraně státních hranic[4] v § 3 odst. 3 jako
a) jejich překročení mimo hraniční přechod,
b) jejich překročení na hraničním přechodu v jiné než stanovené provozní době nebo překročení v rozporu s účelem hraničního přechodu,
c) úmyslné vyhnutí se kontrole na hraničním přechodu,
pokud zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. S ohledem na vstup ČR do Schengenského prostoru však toto ustanovení platí pouze u vnějších hranic v rámci mezinárodních letišť a při případném dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích.[5]
Judikatura českých soudů ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ navíc poukázala na skutečnost, že ochrana hranic podle tohoto ustanovení přísluší pouze státním hranicím České republiky, nikoli státním hranicím jiných států.[6]
Vzhledem ke skutečnosti, že obvinění v předmětné kauze měli své oběti převážet vozidly přes vnitřní hranice ČR, které lze až na výjimku dočasného zavedení kontrol přecházet kdykoli na kterémkoli místě i bez hraniční kontroly, je tedy otázkou, jaké konkrétní nedovolené překročení státní hranice policejní orgán ve vztahu k trestnému činu podle § 340 TZ v předmětném jednání obviněných spatřuje.
*Autorem příspěvku je Pavel Kohút, asistent v AK Gřivna.
[1] http://www.novinky.cz/krimi/354050-vietnamsky-gang-prevadel-sve-krajany-do-evropy-taxa-byla-az-415-tisic-za-osobu.html, http://www.denik.cz/z_domova/policie-zatkla-5-clenu-vietnamskeho-gangu-ktery-prevadel-bezence-20141120.html, http://www.blesk.cz/clanek/live-krimi/286963/policie-v-cesku-zatykala-cleny-mezinarodniho-vietnamskeho-gangu.html.
[2] Pro názornost úplné znění odst. 1: „Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
[3] § 2 odst. 3 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích.
[4] Publikovaný pod č. 216/2002 Sb.
[5] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3214.
[6] Usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 938/2007 ze dne 27. října 2007, publikované pod R 48/2008.
Další články
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.




