Mezinárodní a evropské právo

Společnost Apple nedávno dostala největší daňovou pokutu v historii EU. Bude pravděpodobně muset doplatit v přepočtu víc než 350 miliard korun za to, že si s Irskem dojednala daně nižší než jedno procento. Daňová optimalizace se opět vrací do centra pozornosti veřejnosti. V centru pozornosti zákonodárců je však už dlouho a rýsuje se hned několik způsobů, jak zákony postihnou neetické daňově optimalizační praktiky.

V září 2016 jsem se zúčastnila ústního projednání žaloby Komise na porušení smlouvy proti Maďarsku (C-392/15) u Soudního dvora Evropské Unie v Lucemburku. Co je podstatou žaloby Komise dle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)? Komise považuje z pohledu práva EU za nepřípustné, aby maďarský zákon upravující povolání notáře, stanovil podmínku státního občanství Maďarska pro osoby, které chtějí povolání notáře vykonávat na území Maďarska.

Čeští zaměstnanci, kteří byli svým zaměstnavatelem vysláni do zahraničí, mají v porovnání s tamější pracovní silou mnohdy konkurenční výhodu v podobě nižších nákladů na odměnu za práci. To je jeden z důvodů, proč se některé státy Evropské unie rozhodly přistoupit k protekcionistickým opatřením. Na oblast vysílání zaměstnanců do jiného členského státu EU se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (dále jen „Nařízení“), které je přímo aplikovatelné na území České republiky.

Mezinárodní sportovní arbitráž (anglicky: Court of Arbitration, francouzsky: Tribunal Arbitral du Sport; TAS) je mezinárodní arbitrážní orgán určený k řešení sportovních sporů. Sídlí v Lausanne, jeho jednacími místy jsou také New York a Sydney, dočasně se také jedná v pořadatelských místech olympijských her.

V cyklu na pokračování uvedeme několik článků věnujících se přínosu České republiky na poli investiční arbitráže. Konkrétně na několika případech s její účastí poukážeme na instituty, které dodnes formují podobu tohoto odvětví.

Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.

Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Profesor Pál Belényesi, v současnosti působící na John Cabot University v Římě, je expertem na evropské soutěžní právo. Mimo to se věnuje lobbingu v Bruselu, kde zastupuje především průmyslové zájmy v dopravě, logistice a sektoru inovací. Do Prahy v nedávné době zavítal jako lektor letní školy Prague Summer School a s námi se pobavil nejen o problematice konkurenceschopnosti vnitřního trhu EU, evropské úpravy hospodářské soutěže a její modernizace, ale také například o hromadných žalobách na náhradu škody.

Evropský soud pro lidská práva za svou existenci průběžně budoval judikaturu k určení, že čl. 8 Úmluvy poskytuje právo přístupu k informacím pro osoby, které byly ohroženy zdravotními riziky, způsobenými průmyslovým znečištěním prostředí. Případ Vilnes a ostatní proti Norsku, stížnost č. 52806/09 a 22703/10 ze dne 5. 12. 2013, rozšířil dosavadní přístup ve třech směrech.

V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. října 2015, které přineslo konec volného předávání osobních údajů do USA na základě programu Safe Harbor, se Evropská komise a Spojené státy dohodly na novém rámci pro přenos osobních údajů z Evropy do USA pod názvem Privacy Shield.

Je to již více než 15 let, kdy se na evropské úrovni objevila právní úprava předurčující dnešní podobu právních předpisů členských států stran elektronického podpisu – směrnice 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy („Směrnice“). Směrnice ale bohužel nebyla způsobilá zajistit ucelený přeshraniční a meziodvětvový rámec pro bezpečné, důvěryhodné a snadno použitelné elektronické transakce.

Dne 27. května 2016 schválila Rada novou směrnici o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním [1] (dále jen „Směrnice“). Dne 8. června 2016 byla Směrnice publikována v Úředním věstníku EU, takže již běží dvouletá lhůta pro její implementaci do právních řádů členských států. Původní návrh byl Komisí předložen již v listopadu 2013 a Evropský parlament o něm hlasoval 14. dubna 2016.

Probíhá sezóna svateb, ať už méně známých či více známých osobností. Někteří z nich se rádi o svůj svatební den podělí s veřejností a odkryjí své soukromí, jiní si touží tento jedinečný den svého života užít v ústraní veřejnosti, jen v kruhu rodiny a přátel.

V dubnu 2014 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU [1], kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. směrnice EIA). V důsledku toho v současné době probíhá příprava transpoziční novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. zákon EIA), jejímž hlavním cílem je zahrnout nové požadavky revidované směrnice EIA do zákona EIA. Směrnice 2014/52/EU stanovila transpoziční datum na 16. května 2017.

Duševní stav soudního znalce je věcí veřejného zájmu, k naplnění výjimky z ochrany soukromí je nutno naplnit kritéria pro to, aby byla dána přednost ochraně svobody projevu.

Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.

Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie je počátkem několikaletého vyjednávání a změn. Nejen o právních důsledcích brexitu a vyjednávacích pozicích EU a Británie, ale i o budoucí roli evropské judikatury v britském právním systému jsme si promluvili s prof. JUDr. PhDr. Michalem Tomáškem, DrSc., vedoucím Katedry evropského práva na Právnické fakultě UK v Praze.

Když se Angela Merkelová v listopadu 2014 v rámci výměny názorů s Davidem Cameronem ohledně evropských imigrantů ve Velké Británii nechala slyšet, že by raději viděla Velkou Británii (dále též jen „Británie“) mimo Evropskou unii (dále též jen „EU“), než aby ohrozila volný pohyb jako jeden ze základních principů společného trhu, zřejmě netušila, že Brexit se stane jedním z nejužívanějších slov roku 2016.

Podle generálního advokáta Soudního dvora EU nesmí být platné DIČ odběratele zboží z jiného členského státu EU považováno za nutnou podmínku osvobození dodání zboží do jiného členského státu EU. Přestože stanovisko Generálního advokáta není pro Soudní dvůr EU závazné, je významným podkladem, který rozhodování soudu ovlivňuje. Nyní je tedy třeba vyčkat, zda uvedený výklad do své rozhodovací praxe převezme Soudní dvůr EU.

Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) byl dne 6. dubna 2016 na 21. schůzi Senátu vrácen Poslanecké sněmovně pouze se dvěma pozměňovacími návrhy týkajícími se délky legisvakanční lhůty, konkrétně jejího prodloužení ze tří na šest měsíců. Poslanecká sněmovna dne 19. dubna 2016 schválila ZZVZ včetně pozměňovacích návrhů Senátu. ZZVZ byl dne 29. dubna 2016 publikován v částce 51. Sbírky zákonů pod č. 134/2016. Oproti znění ZZVZ schváleném ve 3. čtením Poslaneckou sněmovnou platné znění nepočítá s pozdějším nabytím účinnosti ust. § 48 odst. 7, 9 a 10 ZZVZ, které oproti dosud platnému a účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), přináší nový, fakultativní důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. ZZVZ, včetně těchto ustanovení, tak vstoupí v účinnost dne 1. října 2016.

Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodě se stalo fenoménem. V průběhu svého vývoje dosáhlo velmi uznávaného postavení. Stále více nadnárodních korporací si sjednává v obchodních smlouvách rozhodčí doložky, než aby zvolily řešení sporu před vnitrostátními soudy. Důvody jsou ryze logické. Jedná se o nejrychlejší, nejflexibilnější a mnohdy více kvalifikované řešení nově vzniknuvšího sporu.

Dnem 6. března 2016 nabyla účinnosti novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Návrh novely zákona byl v Poslanecké sněmovně přijat na 36. schůzi, pro hlasovalo 131 poslanců, proti bylo 41 poslanců. Ve Sbírce zákonů vyšla novela dne 5. února 2016 pod č. 50/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

Předávání osobních údajů v rámci celé problematiky ochrany osobních údajů představuje jedno z nejzásadnějších a v současnosti i nejdiskutovanějších témat. Dnešní globalizovaná společnost by bez mezinárodních přenosů údajů nemohla vůbec existovat, a proto si tento institut zaslouží zvláštní pozornost.

Dne 20. května 2016 nabyde směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU účinnosti. Tabáková směrnice upravuje označení výrobků, zohledňuje nové vědecké poznatky na poli tabákového průmyslu a nahrazuje směrnici 2001/37/ES. Změny jsou viditelné i v novelách českého zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.

Společnost si dlouhodobě uvědomuje, že služby elektronických komunikací jsou nezbytností pro každodenní život, avšak mohou být i velmi špatným pánem. Široké zavádění služeb elektronického světa je závislé na důvěryhodných a bezpečných technologiích.