Mezinárodní a evropské právo

Plénum Soudního dvora vydalo dne 18. prosince 2014 dlouho očekávaný posudek č. 2/2013, jehož předmětem je žádost Evropské komise dle čl. 218 odst. 11 SFEU ze dne 4. července 2013, týkající se splnění závazku z primárního práva. Tímto závazkem se míní ustanovení čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, které ukládá Unii, aby přistoupila k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla, že kandidátem za Českou republiku na funkci generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie bude profesor evropského práva na College of Europe v Bruggách a výzkumný pracovník Institutu evropského a srovnávacího práva Právnické fakulty Univerzity v Oxfordu Michal Bobek.

Pokračování článku o agendě státní podpory, ve kterém se dozvíte především o pravidlech vymáhání regulace státních podpor a pravidlu de minimis.

Ve svém článku se zaměřím na agendu státní podpory z nadhledu, obecně se zamyslím nad tím, proč by nás všechny, veřejnou sféru i soukromou, celkem měla zajímat, jaká jsou hlavní úskalí regulace a co s tím – jak k tomu přistoupit, aby se státní podporou měl co nejméně trablů jak úředník, tak i soukromá sféra.

Národní ústavní systémy a Evropská unie: Harmonický vztah, nebo manželství před rozvodem? Odpověď nejen na tuto otázku hledali účastníci konference organizované Českou společností pro evropské a srovnávací právo a studentským spolkem Common Law Society na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ve čtvrtek 18. prosince 2014.

Případ českého státního občana pana Františka Ryneše postavil před Evropský soudní dvůr otázku, která ze dvou práv chráněných nejen Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, ale i Listinou základních práv Evropské unie, má přednost.

Na přednášku, kterou pořádala organizace studentů práv ELSA Praha u příležitosti ELSA Day, mě přivedl zejména zájem o přednášející, kteří pro mě byli zárukou, že půjde o přednášku velmi zajímavou a kvalitní. To se ve středu 26. listopadu na půdě pražské právnické fakulty, v prostorách legendární „stovky“, také potvrdilo.

Dne 7. listopadu 2014 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference pořádaná Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) k příležitosti 150. výročí přijetí první Ženevské úmluvy z roku 1864 (Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli). Současně bylo rovněž připomenuto 151. výročí od založení Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) v roce 1863.

Antidiskriminační legislativa je už z povahy věci konceptu rovnosti a nediskriminace roztříštěná a snaha o její unifikaci se projevuje především na úrovni EU, mnohdy oproti vůli členských zemí. Ve smyslu čl. 2 Smlouvy EU je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

Na Právnické fakultě UK v Praze působí mnoho spolků, které svými akademickými i jinými akcemi obohacují studentský život, co nejvíce je to možné. Jednou z takových událostí byla také přednáška MUDr. Zuzany Roithové, MBA, pod záštitou Common Law Society, která přímo v prostorách fakulty proběhla dne 4. 11. 2014.

Druhá část rozhovoru s Choong-Hee Hahnem, který předsedal 47. zasedání UNCITRAL. V současné době je velvyslancem a zástupcem stálého představitele Korejské republiky v OSN v New Yorku.

O jeho práci, Organizaci spojených národů a jaderné bezpečnosti jsme si povídali s Choong-Hee Hahnem, který předsedal 47. zasedání UNCITRAL. V současné době je velvyslancem a zástupcem stálého představitele Korejské republiky v OSN v New Yorku.

Hoshin Won je poradcem ve Stálé misi Korejské republiky při OSN a působí jako soudce korejského krajského soudu v Ulsanu.

Scott Taylor pracuje jako strategický, chcete-li politický, analytik Powellova Centra pro Komunální a Globální Leadership v New Yorku. Současně se též zapojuje do aktivit OSN, jako zástupce programového poradce pro vládní a zastupitelskou koordinaci.

Postavení spotřebitelů bylo mnohdy v nerovnováze k postavení společností produkty nabízející, jejich situace musí být tedy kompenzována zvýšenou ochranou spotřebitelů v případě potíží a před nekalými praktikami prodejců. Tato nerovnost platí zvlášť v případě vztahů cestující versus dopravce.

Evropská komise vydala tento rok vůbec první komplexní zprávu zkoumající a hodnotící úroveň a povahu korupce a zároveň účinnost protikorupčních opatření v jednotlivých členských zemích. Výsledek byl ohromující, odhadem až 120 miliard se ročně ztratí v korupčním víru! Současně s touto zprávou byly publikovány výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, z nichž jednoznačně vyplynulo, že většinová populace zemí EU vnímá korupci jako běžně rozšířený jev a palčivý problém. Jeden z 12 Evropanů, tedy asi osm procent, podle Eurobarometru tvrdí, že má zkušenost nebo byl svědkem případu uplácení.

Rozhýbat váznoucí čerpání evropských fondů je jednou z programových priorit vlády. Zatímco ale někde projekty váznou, jinde se úspěšně čerpá. Desítky úspěšných projektů věnovaných obětem trestných činů, zlepšení situace ve vězeňství nebo soudnictví jsou realizovány v rezortu justice.

V této závěrečné části se autor zaměří na doktrínu The Rule of Law, která je příznačná zejména pro angloamerickou právní kulturu, avšak její dopady je možné sledovat i na území České republiky. Cílem OSN je prosazování The Rule of Law na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Tento článek je věnován náhledu do činnosti Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN (UNCITRAL) a jejího 47. zasedání, jehož se autor zúčastnil. Text obsahuje souhrn činností vládních i nevládních organizací a jejich spolupráci s UNCITRAL, jejíž výsledky dopadají na všechny členské státy v souladu s harmonizační politikou Spojených národů.

Série na sebe navazujících článků je náhledem do teoretické i praktické roviny problematiky zahrnující soudobé záležitosti OSN. Autor se v průběhu měsíce července při příležitosti 47. zasedání Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN účastnil této session jako reprezentant the European Law Students‘ Association.

Mezinárodní rodinné konflikty, vydávání osob z ČR pro trestní stíhání v cizině, vydávání osob z ciziny k jejich stíhání do Česka, další druhy mezinárodní justiční spolupráce v civilních a trestních věcech, česká agenda Evropského soudu pro lidská práva, mezinárodní boj proti korupci a mnoho dalších věcí. To vše má na starosti sekce mezinárodních vztahů Ministerstva spravedlnosti, jejíž činnost a aktuálně řešené otázky vám chceme v následující sérii rozhovorů a článků detailněji přiblížit. Úvodní otázky nám zodpověděla vrchní ředitelka sekce Zuzana Fišerová.

Letní škola Common Law Society 2014, EU Law: The Four Freedoms, A View from the Mountain: Čtyři svobody vnitřního trhu Evropské unie a Krkonoše.

Pokračování článku o změnách právního rámce volného pohybu služeb v souvislosti se změnami sekundárních právních předpisů.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) je jakýmsi hlídacím psem dodržování lidských práv a základních svobod v Evropě. Světlo světa spatřil ve Štrasburku v 50. letech 20. století. Tedy v době, kdy v tehdejším Československu režim plánovitě likvidoval své politické odpůrce a neváhal se dopustit justičních vražd.

Pojem volného pohybu služeb představuje v právu EU jednu z pěti základních svobod vnitřního trhu. Zahrnuje v první řadě možnost dočasného poskytování služeb podnikatelem usazeným v některém členském státě na území jiného členského státu, aniž by se v něm rovněž nezbytně musel usadit. Volný pohyb služeb tedy představuje situace, kdy se přes hranice členských států přemisťuje poskytovatel, příjemce, nebo též dotyčná služba samotná.