150 let mezinárodního humanitárního práva, zpráva z konference
Dne 7. listopadu 2014 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference pořádaná Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) k příležitosti 150. výročí přijetí první Ženevské úmluvy z roku 1864 (Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli). Současně bylo rovněž připomenuto 151. výročí od založení Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) v roce 1863.
Konference byla rozdělena do čtyř tematicky oddělených panelů, v rámci kterých vystoupili jak akademičtí pracovníci a studenti doktorského studijního programu jednotlivých fakult UK, tak i přispěvatelé z praxe, jako např. zástupci Generálního štábu Armády ČR nebo Českého červeného kříže. Konference byla organizačně zaštítěna doc. Veronikou Bílkovou z katedry mezinárodního práva PF UK.
První panel se zabýval historickým vývojem a perspektivami mezinárodního humanitárního práva (MHP), včetně zhodnocení stavu současné právní úpravy a možností její aplikovatelnosti na nové typy ozbrojeného konfliktu. Panel otevřel úvodním slovem prof. Pavel Šturma, hlavní řešitel a koordinátor projektu UNCE. Následoval příspěvek doc. Bílkové, jenž nastínil vývoj MHP za posledních 150 let. Panel pokračoval příspěvkem doc. Marka Jukla, prezidenta Českého červeného kříže, který popsal roli různých složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v ozbrojeném konfliktu. Posledním vystupujícím prvního panelu se stal pplk. Otakar Foltýn z Generálního štábu AČR s příspěvkem na téma vývoj moderních ozbrojených konfliktů.
Druhý dopolední panel se zaměřil na vztahy mezi MHP a jinými odvětvími mezinárodního práva. Téma ochrany „uprchlíků“ z ozbrojených konfliktů přednesla JUDr. Věra Honusková. Dále zazněl příspěvek Mgr. Radky Kryslové týkající se zapojení dětských vojáků do ozbrojených konfliktů. Dva vystupující, JUDr. Martin Faix a JUDr. Sandra Brožová, se zaměřili na roli mezinárodních mezivládních organizací v rámci MHP.
Po obědě následoval panel na téma nových technologií. Doc. Jan Ondřej a Mgr. Michal Janák hovořili o souladu použití bezpilotních letounů (tzv. dronů) s pravidly MHP. Třetí příspěvek ohledně aplikace MHP na kybernetické útoky zazněl z úst Mgr. Tomáše Brunera z Fakulty sociálních věd UK.
Závěrečný panel shrnul propojení mezi MHP a mezinárodním trestním právem se zvláštním zaměřením na stíhání válečných zločinů. Východiska stíhání nacistických zločinců pro zločiny proti mezinárodnímu právu představil JUDr. David Kohout, na kterého navázal doc. Pavel Maršálek s příspěvkem zabývajícím se otázkou legality a legitimity Norimberského procesu. Vývoj stíhání válečných zločinů uvedl Mgr. Milan Lipovský a problematice institutu příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost se věnovala Mgr. Kristýna Urbanová.
Všechny panely následovala podnětná diskuse za aktivní účasti přítomného publika. Konferenci ukončili závěrečným slovem prof. Šturma a doc. Bílková, kteří zároveň představili záměr UNCE vydat k tématu kolektivní monografii.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
