150 let mezinárodního humanitárního práva, zpráva z konference
Dne 7. listopadu 2014 se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference pořádaná Výzkumným centrem pro lidská práva (UNCE) k příležitosti 150. výročí přijetí první Ženevské úmluvy z roku 1864 (Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných příslušníků ozbrojených sil v poli). Současně bylo rovněž připomenuto 151. výročí od založení Mezinárodního výboru červeného kříže (MVČK) v roce 1863.
Konference byla rozdělena do čtyř tematicky oddělených panelů, v rámci kterých vystoupili jak akademičtí pracovníci a studenti doktorského studijního programu jednotlivých fakult UK, tak i přispěvatelé z praxe, jako např. zástupci Generálního štábu Armády ČR nebo Českého červeného kříže. Konference byla organizačně zaštítěna doc. Veronikou Bílkovou z katedry mezinárodního práva PF UK.
První panel se zabýval historickým vývojem a perspektivami mezinárodního humanitárního práva (MHP), včetně zhodnocení stavu současné právní úpravy a možností její aplikovatelnosti na nové typy ozbrojeného konfliktu. Panel otevřel úvodním slovem prof. Pavel Šturma, hlavní řešitel a koordinátor projektu UNCE. Následoval příspěvek doc. Bílkové, jenž nastínil vývoj MHP za posledních 150 let. Panel pokračoval příspěvkem doc. Marka Jukla, prezidenta Českého červeného kříže, který popsal roli různých složek Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce v ozbrojeném konfliktu. Posledním vystupujícím prvního panelu se stal pplk. Otakar Foltýn z Generálního štábu AČR s příspěvkem na téma vývoj moderních ozbrojených konfliktů.
Druhý dopolední panel se zaměřil na vztahy mezi MHP a jinými odvětvími mezinárodního práva. Téma ochrany „uprchlíků“ z ozbrojených konfliktů přednesla JUDr. Věra Honusková. Dále zazněl příspěvek Mgr. Radky Kryslové týkající se zapojení dětských vojáků do ozbrojených konfliktů. Dva vystupující, JUDr. Martin Faix a JUDr. Sandra Brožová, se zaměřili na roli mezinárodních mezivládních organizací v rámci MHP.
Po obědě následoval panel na téma nových technologií. Doc. Jan Ondřej a Mgr. Michal Janák hovořili o souladu použití bezpilotních letounů (tzv. dronů) s pravidly MHP. Třetí příspěvek ohledně aplikace MHP na kybernetické útoky zazněl z úst Mgr. Tomáše Brunera z Fakulty sociálních věd UK.
Závěrečný panel shrnul propojení mezi MHP a mezinárodním trestním právem se zvláštním zaměřením na stíhání válečných zločinů. Východiska stíhání nacistických zločinců pro zločiny proti mezinárodnímu právu představil JUDr. David Kohout, na kterého navázal doc. Pavel Maršálek s příspěvkem zabývajícím se otázkou legality a legitimity Norimberského procesu. Vývoj stíhání válečných zločinů uvedl Mgr. Milan Lipovský a problematice institutu příkazu nadřízeného jako okolnosti vylučující odpovědnost se věnovala Mgr. Kristýna Urbanová.
Všechny panely následovala podnětná diskuse za aktivní účasti přítomného publika. Konferenci ukončili závěrečným slovem prof. Šturma a doc. Bílková, kteří zároveň představili záměr UNCE vydat k tématu kolektivní monografii.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
