Rozhovor: Hoshin Won - Světové organizace jsou k ochraně zájmů stále nezbytnější

Hoshin Won je poradcem ve Stálé misi Korejské republiky při OSN a působí jako soudce korejského krajského soudu v Ulsanu.

JB
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Foto: Fotolia

Mohl byste se ve stručnosti představit?

Mé jméno je Hoshin Won a jsem poradcem ve Stálé misi (“Mise“) Korejské republiky (“ROK“) při OSN. Je mi skutečnou ctí ujmout se této příležitosti rozhovoru pro Právní prostor. Připomíná mi to má školní léta v Koreji před 20 lety. Ta doba byla plná entuziazmu a zvídavosti kolem toho obrovského a tajemného světa.

Působil jsem též jako soudce korejského krajského soudu v Ulsanu. Tato práce zahrnovala 12 let praxe v soudcovském křesle včetně tříleté administrativní podpory Nejvyššího soudu Korejské republiky na pozici direktora pro informační technologie. Jako jeden z hlavních korejských expertů v oblasti práva, jsem byl povolán do Stálé mise Korejské republiky při OSN k podpoře právního týmu.

Jaká je Vaše hlavní oblast specializace, mluvíme-li o práci právního poradce týmu Stálé mise Korejské republiky při OSN?

Mé právní poradenství v Misi zahrnuje UNCITRAL (Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN), ICTY (Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii), ICTR (Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu), IRMCT (Mezinárodní zbytkové mechanismy pro trestní tribunály) a ICC (Mezinárodní trestní soud). Též pracuji jako koordinátor mezi Ministerstvem zahraničí Korejské republiky a jejím Nejvyšším soudem. Protějškem u OSN je pro mě 6. Komise Valného shromáždění a Kancelář Právních záležitostí OSN. Nicméně mým hlavním polem působnosti je mimo jiné UNCITRAL.

Vidíte mezi americkým právním systémem a tím korejským velké rozdíly?

Korejské právo vzniklo v prvních fázích 20. století z práva kontinentálního a v tomto smyslu je korejský právní systém odlišný, zejména pokud mluvíme o tradici common law. Korea není federálním státem, nýbrž samostatnou zemí bez federálního členění. Země má unitární soudní systém zahrnující hierarchii od Nejvyššího soudu, 6 vrchních soudů, 24 krajských soudů po 56 jejich poboček.

Korea nemá porotní systém. Pouze v trestních kauzách lze využít institutů kvazi-porotního systému, ve kterém nejsou názory poroty závazné, ale pouze doporučující. Další rozdíly můžeme najít například ve jmenování, roli, pozici, a době funkčního období soudců.  

Nicméně máme stále systém protistran, dokazování, přenos důkazního břemena, ducha rule of law a spravedlnosti, stejně tak, jako je tomu v U.S.

Věřím, že jak U.S., tak korejské systémy jsou ve stejné rovině s cílem vybudovat stabilní a mírumilovnou společnost skrze implementaci rule of law.

OSN je jedna z nejdůležitějších světových organizací podporující členské státy v jejich společném úsilí. Dokážete si představit svět bez OSN?

Nezávisle na tom, zdali to pojmenujeme OSN nebo jakkoli jinak, jsou světové organizace stále více a více nezbytné ke koordinaci státních zájmů a zájmů jejich lidu, a to zejména proto, aby spolupracovaly s ostatními zeměmi, stejně tak též v oblasti ochrany a rozvoje jejich statusu. Věřím, že tato potřeba pramení ze získaných instinktů lidského druhu k odlišení ostatních, zatímco probíhá boj směrem ke spolupráci a kooperaci.

OSN byla prvotně vytvořena k nastolení rovnováhy po světových válkách a pohnout svět směrem ke světovému míru a spolupráci. OSN má 193 členských států, což z ní dělá největší mezinárodní organizaci svého druhu, s největším mandátem a přijetím mnoha důležitých usnesení.

Valné shromáždění a Rada bezpečnosti, dva stěžejní orgány OSN, přijímají usnesení a jednají v rámci svých vlastních rolí a struktur. Po většinu času operují ve stejném duchu, avšak někdy jsou tyto instituce sužovány nekompetencí a neefektivností, jelikož jsou strukturálně a politicky omezovány ve svém rozhodování.

Co považujete za největší přínos členství Korejské republiky v OSN?

Dle mého názoru je jedním z mimořádných přínosů právě to, že Korea byla exemplárním příkladem pro mezinárodní společnost v dosažení jak politického tak ekonomického vývoje v relativně krátké době.

Vláda Korejské republiky byla OSN uznána jako jediná legitimní vláda na Korejském poloostrově, a to již od roku 1948. Počínaje touto dobou spolupracovala Korea s OSN a byla z její strany politicky, ekonomicky a vojensky podporována. Jak možná víte, zažili jsme absolutní devastaci Korejskou válkou v roce 1950, následovanou rozdělením na Severní a Jižní Koreu. V tomto bezprecedenčním postupu je zahrnuto mnoho skutečností. Například popel války v letech 1970 až 1990 začal být znám jako ‘‘Zázrak Hanovy řeky.‘‘ Rok 1991 byl dalším zlomovým okamžikem, kdy jsme vstoupili do OSN.

Jsme na dobré cestě k přispění mezinárodní komunitě v oblasti mírových operací, životního prostředí, lidských práv, stejně tak jako tradičních oblastí míru a bezpečnosti.

ROK také přispívá k mírovým operacím, podpoře stavby a zdravotních týmů v Somálsku, Západní Sahaře, Angole, Timor-Erstu a dalších. Přispíváme z 1,99% k rozpočtu OSN, což 13. největší příspěvek mezi 193 členskými státy.

Zavázali jsme se k iniciativám v rámci UNESCO (Vzdělávací, Vědecká a Kulturní organizace OSN), UN Women, ECOSOC (Ekonomická a Sociální rada OSN), CSW (Komise pro Status žen), CHR (Komise pro lidská práva OSN), UNDP (Rozvojový program OSN), a další.

V současné době rozšiřujeme naši roli do oblastí postižených osob, změn klimatu (globální oteplování), post-2015 a Udržitelného rozvoje v plánování pro budoucí generace a jejich roli v mezinárodní komunitě.

Korejská vláda si přeje využít OSN jako primární fórum pro řešení nejrůznějších mezinárodních problému současnosti. Existují nějaké oblasti, které již byly vyřešeny?

OSN je cenná zejména v možnosti a úspěšnosti adresování multilaterálních problémů, a to jak tradičních tak budoucích. Není však úplně možné říci, zda jsou zde nějaké oblasti, které lze považovat za vyřešené.

Říká se, že OSN je na pokraji svého druhého patnáctiletého milénia, a je na cestě k nastavení cílů udržitelného rozvoje či Post-2015 Goals, které můžeme očekávat ke konci tohoto roku. Dle mého názoru jsou však tyto cíle soudobou verzí tradičních cílů OSN, upravených pro nové problémy. Nový trend ‘‘Rule of Law‘‘ též mluví o třech pilířích Charty OSN, mezinárodním míru a bezpečnosti, ekonomickém a sociálním rozvoji a lidských právech.

Tyto cíle musí být propojeny a společně integrovány k řešení jak dlouhodobých, tak krátkodobých problémů.       

Jaké cíle si klade Korejská republika jako členský stát OSN?

Věřím, že ROK operuje ruku v ruce s OSN směrem ke zlepšení vitality, udržitelnosti a odpovědnosti mezinárodní společnosti. Můžeme na to nahlížet též jako na udržování světového míru a bezpečnosti, prosazování lidských práv, sociální a ekonomický rozvoj, ochranu globálního životního prostředí a poskytování humanitární pomoci v případech hladomoru, přírodních katastrof a ozbrojeného konfliktu. Podpora rovnocenného zacházení s ženami a postiženými osobami, rozhovory o změnách klimatu, rozšiřování informací, zavádění anti-teroristických opatření a skoncování s beztrestností může být dozajista spojeno s cíli OSN.

Pracujete jako soudce krajského soudu v Ulsanu, který spadá pod Nejvyšší soud Koreje. Jak moc je tato práce slučitelná s Vaší poradní činností v rámci Mise při OSN?

Zastávám dvojí pozici jako poradce a soudce zároveň. Nepředsedám ale soudním jednáním ani v soudní síni nikoho nezastupuji. V tomto smyslu jsem na dva roky odešel na Ministerstvo zahraničí. Snažím se využít svou právní specializaci jako soudce k řešení právních problémů u mezinárodních organizací. Lidé říkají, že OSN je etapa mezinárodní politiky. Nicméně většina z politických debat mezi členskými státy OSN vyúsťuje v usnesení, dohody, modelová práva, či praktická jednání a některá z nich musí obsáhnout právní matérii. Myslím si, že toto může být cíl pro právního experta, role poradce v Misi. Mým úsilím je harmonizace politických a právních aspektů, jelikož věřím, že politická rozhodnutí mohou být vylepšena logickou a nestrannou podporou a porozuměním zákonům.

V České republice je od počátku tohoto roku účinná nová norma soukromého práva – občanský zákoník, který do českého právního prostředí přinesl mimo jiné právní nejistotu. Má Korea v poslední době podobné zkušenosti v právním smyslu?

Právo je výsledkem nekončícího úsilí k podpoře a organizaci sociálních fenoménů za pomoci obecných pravidel. Toto úsilí přineslo právní systémy jako jsou kontinentální a angloamerické právo.

Předpokládám, že Česká republika má svou vlastní tradici kontinentálního práva. Nicméně, jelikož my jsme na počátku 20. století přijali právo německé, nebylo zde mnoho příležitostí, ve kterých bychom se mohli obracet na judikaturní podporu.

Avšak s časem se ukázalo, že právo nemůže pokrýt všechny sociální fenomény, a tudíž jsme byli nuceni předchozí právo přizpůsobit nastalé situaci a ani dnes nelze vše řešit za pomoci precedentů.

Myslím si, že klíč k řešení neleží v precedentech, ale v kolektivní inteligenci. Setkávat se a konverzovat s lidmi nám poskytne praktické řešení. Není jednoduché to takto zobecnit, ale doporučil bych, aby Češi více nad rekodifikací diskutovali a překonali tyto nesoulady.

Jsem si jistý, že nový občanský zákoník bude eventuálně úspěšný, a to zejména pokud reflektuje soudobé právní standardy.

Co je pro Vás jako poradce a soudce tou největší výzvou?

Jako soudce pracuji už 12 let. Právní experti nemají moc co společného s diplomaty, a právě tyto praktické otázky vyvolávají v OSN mnoho otázek. Například, soudci rozhodují nezávisle na ostatních soudcích či Nejvyšším soudu, ale diplomaté většinou spolupracují a reflektují instrukce a názory svého velitelství, které přicházejí z centra, a to proto aby byl zajištěn unifikovaný hlas země.

Protokol je pro průměrného člověka jinou oblastí kulturní odlišnosti. Existují také jisté problémy v komunikaci mezi lidmi z rozdílných kultur s odlišnými jazyky, a to zejména pokud komunikují anglicky, tedy svým druhým jazykem.

Avšak oba experti mají stejný cíl, tedy chránit lidi stejného smýšlení. Smysl nestrannosti soudce a pohledu vpřed může být dalším nástrojem k překonání malých problémů.

 


** tento rozhovor je založen na osobním názoru dané osoby, a rozhodně neprezentuje oficiální politiku a názory Ministerstva zahraničních věcí Korejské republiky a Nejvyššího soudu Korejské republiky. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články