Rozhovor: O mezinárodní sekci MSp a její aktuální agendě Zdroj: Fotoia

Rozhovor: O mezinárodní sekci MSp a její aktuální agendě

Mezinárodní rodinné konflikty, vydávání osob z ČR pro trestní stíhání v cizině, vydávání osob z ciziny k jejich stíhání do Česka, další druhy mezinárodní justiční spolupráce v civilních a trestních věcech, česká agenda Evropského soudu pro lidská práva, mezinárodní boj proti korupci a mnoho dalších věcí. To vše má na starosti sekce mezinárodních vztahů Ministerstva spravedlnosti, jejíž činnost a aktuálně řešené otázky vám chceme v následující sérii rozhovorů a článků detailněji přiblížit. Úvodní otázky nám zodpověděla vrchní ředitelka sekce Zuzana Fišerová.

MSp - tiskový odbor

MSp - tiskový odbor

MSp - tiskový odbor

Jaká je struktura mezinárodní sekce a co všechno zaštiťuje?

Mezinárodní sekci tvoří čtyři odbory: mezinárodní odbor civilní, mezinárodní odbor trestní, kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) a samostatné oddělení mezinárodní spolupráce. Pracovní náplň je velmi široká, v podstatě řešíme téměř vše, co má na ministerstvu spravedlnosti a v rezortu justice nějaký vztah k cizině či mezinárodní organizaci.

Můžete být konkrétnější?

V první řadě se jedná o mezinárodní justiční spolupráci (civilní i trestní) v konkrétních soudních případech. To znamená, že jsme prostředníky mezi českými a zahraničními justičními orgány ve věcech s mezinárodním prvkem.

Jak funguje komunikace v justici v rámci EU a mimo ni? Je v tom zásadní rozdíl?

V rámci EU je justiční styk z větší části přímý. To znamená, že soudy by ve většině agend měly přes hranice komunikovat samy mezi sebou a ministerstvo tam vstupuje pouze tehdy, když je zapotřebí řešit nějaký problém či zaurgovat vyřízení konkrétní věci. Mimo EU je ministerstvo zpravidla povinným článkem komunikace, tzv. ústředním orgánem. Jde například o doručování soudních písemností, dožádání o provedení dokazování a podobně. Ministerstvo plní i další úkoly vůči soudům, například poskytování informací o cizím právu, a ve vybraných oblastech též vůči veřejnosti  - například jsme přijímajícím orgánem pro žádosti o bezplatnou právní pomoc v občanskoprávních řízeních v cizině. Také provádíme takzvané ověření veřejných listin vyšším soudním ověřením či apostilní doložkou pro jejich použití v cizině.

Podílíte se také na přípravě nové legislativy?

Právníci naší sekce vedle práce na konkrétních případech sjednávají mezinárodní právní předpisy v oblasti civilní a trestní justiční spolupráce, připravují protikorupční úmluvy, angažují se při přípravě dokumentů o ochraně lidských práv a tak dále. Jde jednak o legislativu EU (nejčastěji směrnice a nařízení), jednak o mnohostranné či dvoustranné mezinárodní smlouvy - nejčastěji v mezinárodních organizacích jako je Rada Evropy, Haagská konference mezinárodního práva soukromého, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj atd.

Jak vypadá práce Vašeho týmu při vyřizování extradic nebo boji proti korupci? To jsou témata, která veřejnost velmi zajímají…

Ve věci extradic, tedy vydávání osob pro jejich stíhání či výkon trestu odnětí svobody v cizině, připravuje naše sekce podklady pro rozhodnutí ministryně spravedlnosti o povolení či nepovolení vydání. To následuje po rozhodnutí soudu, zda je vydání do ciziny přípustné, a po předložení a nastudování soudního spisu. Ministerstvo spravedlnosti je rovněž příslušné na základě žádosti soudu vyžadovat osoby z cizího státu, tzn. žádat příslušné orgány cizího státu o vydání osoby do České republiky pro účely trestního stíhání či výkonu trestu odnětí svobody.

V agendě extradic spolupracujeme se složkami Policejního prezidia Policie ČR, zejména pobočkou Interpolu, a dále s příslušnými útvary Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí.

Co se týká mezinárodních protikorupčních aktivit, jsme v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra a Úřadem vlády, který je odpovědný za vnitrostátní koordinaci boje proti korupci. Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku v protikorupčních orgánech Rady Evropy (GRECO), OSN (UNCAC) a OECD a pravidelně zajišťuje hodnotící mise expertů těchto organizací v České republice, obhajobu jednotlivých hodnotících zpráv a ve spolupráci s ostatními dotčenými rezorty implementaci jednotlivých doporučení například změnou zákona, vytvořením úplně nové právní úpravy či vypracováním metodických pokynů či rozšířením justičního vzdělávání.

Pod Vaši sekci spadá i kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Jaká je podstata jeho činnosti?

Vládní zmocněnec (JUDr. Vít A. Schorm) se svými spolupracovníky zastupují Českou republiku před ESLP. Zpracovávají tedy písemná nebo ústní vyjádření našeho státu k jednotlivým a často rozmanitým stížnostem podaným k ESLP na porušení Evropské úmluvy o lidských právech. Je-li Česká republika odsouzena, dávají v kanceláři vládního zmocněnce, a to někdy ve spolupráci s řadou dalších orgánů dohromady opatření, která je třeba přijmout, aby se podobná porušení pokud možno již neopakovala. Z řízení vedeného před ESLP tak nakonec může vzejít novela zákona, změna rozhodovací praxe našich soudů nebo třeba metodická příručka, která vysvětluje správnou praxi, při níž klesá riziko opětovného porušení.

Kancelář vládního zmocněnce také posiluje informovanost státních orgánů i široké veřejnosti o judikatuře ESLP, což má opět směřovat k lepšímu dodržování základních práv a k předcházení vzniku situací, kdy jediným východiskem je podat stížnost do Štrasburku. V poslední době se tito kolegové zabývali například porody v domácnosti, podmínkami ve věznicích, stykem rodičů s dětmi, domovními prohlídkami, regulací nájemného nebo přístupem dětí ke vzdělání.

Co Vás a Váš tým momentálně zaměstnává nejvíc?

Od 1. července se předsednictví v Radě EU ujala po Řecku Itálie. V této souvislosti se ve dnech 8. a 9. července uskutečnilo v Itálii neformální jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí, kterého se též účastnila delegace ministerstva vedená náměstkem našeho úseku, Petrem Jägerem. Na program jednání bylo zařazeno několik významných agend, které se nyní v EU velmi intenzivně řeší. Vedle průřezové agendy ochrany osobních údajů, která v ČR spadá do působnosti ministerstva vnitra, se ministři zabývali především návrhem nařízení o zřízení úřadu veřejného žalobce. Jde o návrh zřídit funkci takzvaného „evropského prokurátora“, tedy o snahu Evropské komise zřídit novou unijní instituci, na níž by ze členských států přešla pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující finanční zájmy EU.

Jaký je postoj české strany v této věci?

O tomto návrhu se v ČR vedla a stále vede velmi podrobná odborná i politická debata, která vyústila k rozhodnutí zaujmout k návrhu zdrženlivý až kritický postoj. I český parlament se k návrhu postavil velmi negativně. Problém není v samotné myšlence, ale v tom, že tak, jak je zatím tato instituce navržena, budí značné obavy, co do efektivity své činnosti. Plus je tu celá řada právních problémů jak s vnitrostátními, tak mezinárodními dopady. Výsledek jednání tedy v tuto chvíli nelze předvídat, návrh bude projednáván jistě ještě mnoho měsíců, navíc se v tomto roce obměnil Evropský parlament a na podzim dojde i k výměně Evropské komise.

O čem ještě jednali unijní ministři spravedlnosti?

Například o plánech jak zjednodušit oběh veřejných listin v EU. Tento bod je českou stranou přijímán podstatně příznivěji. Jde o to, že dnes, když chcete třeba notářsky ověřenou kopii rodného nebo oddacího listu předložit v cizině, ve většině případů potřebujete ještě tzv. vyšší ověření neboli apostilu, jinak není listina v zahraničí považována za veřejnou. To mnohdy působí občanům značné obtíže. Třeba v České republice jsou pouze dvě ověřovací místa, a těmi je ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo zahraničí. Ověřování se liší podle typu listiny: justiční a notářské ověřuje ministerstvo spravedlnosti, ostatní ministerstvo zahraničí, navíc je zapotřebí stokorunový kolek ke každé ověřované písemnosti.

Odstranění povinnosti vyššího ověření alespoň v EU by občanům velmi ulevilo. Jenom ministerstvo spravedlnosti každoročně provede cca 12 000 ověření a tento počet stále stoupá. Současně ale nesmíme zapomínat, že vše má dvě strany – ověřování má za cíl eliminovat padělky - pokud by se zrušilo, musí se zavést nějaký efektivní mechanizmus, jak si v případě pochybností cizí orgán, kterému bude listina předložena, bude moci ověřit její pravost. Takže i v tomto případě se jedná ještě o běh na dlouhou trať.

Děkujeme za rozhovor.

 

rozhovor Ministerstvo spravedlnosti

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články