Rozhovor: Choong-Hee Hahn - Pchjongjang úsilí Rady bezpečnosti OSN stále vzdoruje

O jeho práci, Organizaci spojených národů a jaderné bezpečnosti jsme si povídali s Choong-Hee Hahnem, který předsedal 47. zasedání UNCITRAL. V současné době je velvyslancem a zástupcem stálého představitele Korejské republiky v OSN v New Yorku.

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Foto: Fotolia

Jaká je oblast Vaší specializace v rámci sítě OSN?

Mé portfolio v rámci OSN zahrnuje záležitosti, které jsou úzce spjaty s 2., 3., a 6. komisí náležející pod Valné shromáždění OSN. Jde tedy o agendu ekonomických a sociálních záležitostí, o lidská práva a humanitární pomoc, v neposlední řadě také oblast právních záležitostí, jako je the rule of law a UNCITRAL.

Mimořádnou záležitostí byl pro OSN například nedávný Climate Summit. Summit si kladl za cíl primárně mobilizovat politickou vůli k celosvětové a právně závazné všeobecné dohodě o klimatických změnách pro rok 2015, více než 100 hlav států a vládních představitelů se snažilo prosadit svou politickou vůli a závazek směřující vůči svým národním jednáním a ambicím.

Další důležitá diskuze se soustřeďuje okolo rozvojové agendy zahrnující post-2015, tedy pohled na konečnou formu cílů celosvětového udržitelného rozvoje prostřednictvím summitu pro rozvoj, který se bude konat v září 2015. Tento summit má nahradit Millennium Development Goals (cíle udržitelného rozvoje) z roku 2000.

Máte za sebou úchvatnou kariéru. V čem byl Váš kariérní život speciální?

Rád bych se s Vámi podělil o dva speciální zážitky z mé diplomatické kariéry. Jeden z nich zahrnuje jadernou problematiku Severní Koreje, a ten druhý bezpečnostní nukleární summit v Soulu.

Pokud mluvíme o jaderných záležitostech Severní Koreji, byla neopomenutelnou částí mého kariérního života. Pracoval jsem pro newyorský sekretariát KEDO (Korejskou poloostrovní rozvojovou organizaci v oblasti energetiky) mezi lety 2002 a 2005. V této době jsem navštívil Severní Koreu sedmkrát, a to včetně hlavního města Pchjongjangu a oblasti Shinpo, kde byl díky strukturalizační dohodě mezi Severní Koreou a USA roku 1994 vytvořen lehký vodní rektor. Projekt KEDO byl však pozastaven a v závěru úplně zrušen. Situaci vyhrotil pokus Severní Koreje na vývoji jaderných zbraní obohacených uranem. 

V letech 2011 a 2012 jsem pracoval jako sous-sherpa a mluvčí Jaderného bezpečnostního summitu v Soulu 2012. Byl to ten největší a nejrozsáhlejší summit, který kdy Korea pořádala, a to za účasti 57 hlav států, vlád a mezinárodních organizací. Měl jsem unikátní příležitost podílet se na utváření a vyjednávání o Soulské deklaraci, která byla výsledkem dlouhých jednání v rámci samotného summitu a bilaterálních a multilaterálních meetingů zahrnujících jadernou problematiku země.

Březen roku 2011 v souvislosti s incidenty ve Fukušimě zvýšil povědomí o důležitosti nukleární bezpečnosti společně s jadernou ochranou politikou. Tyto dva elementy by měly být považovány za celistvý způsob prezentace problematiky, jelikož daný incident nám dává možné způsoby sabotáží a špatného fungování jaderných elektráren, kterým je třeba se vyvarovat. Čtvrtý Jaderný bezpečnostní summit se bude konat roku 2016 ve Spojených státech, hned po nizozemském summitu 2014. Věřím, že nám summit dává možnost shromáždit podněty vysoké politiky týkající se důležitosti eliminace nukleárního terorismu skrze robustní mezinárodní jadernou bezpečnostní politiku a praktikování tohoto přístupu k problematice.

Do jaké míry si myslíte, že je členství v OSN pro státy přínosné?

Členský stát OSN by měl nést skutečnou vážnou odpovědnost být vázán všemi body Charty OSN, jako je udržování světového míru a bezpečnosti, či respektování mezinárodních norem.

Čím více států se stane členskými státy OSN, tím vyšší je pravděpodobnost, že dojde k limitaci institucí a států mimo toto členství, tedy k nemožnosti odchýlení se od cílů OSN. Částečně by členské země měly být též vázány resolucemi Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění. Členství v OSN dává státům možnost navrhnout řešení či přijít s problémem a domáhat se jeho řešení u příslušného orgánu, jako například u Rady bezpečnosti, která je považována za ochránce míru a bezpečnosti zemí a jejich regionů.

Dále může členský stát přispívat do regulovaného rozpočtu OSN. Může též přispívat do fondů a programů či jiných společných struktur s vlastním vnitřním rozpočtem. Pokud nastane situace, kterou je nezbytné financovat, jako jsou například mírové postkonfliktní procesy, sponzoring konferencí, či naléhavá setkání, mohou být tyto záležitosti realizovány pod záštitou OSN.

Co je dle Vašeho názoru největší výzvou Korejské republiky jako členského státu OSN?

Pokud mluvíme o Korejské republice, tak jejím stěžejním bezpečnostním zájmem je spojení se Severní Koreou, což je považováno za největší výzvu, které Korea v současné době čelí. Severní Korea pokračuje v provokaci prostřednictvím několikakolových jaderných testů a odpalování střel dlouhého doletu s cílem odpovědět na po sobě následující resoluce Rady bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti OSN přijala několik sérií rozhodnutí, jimiž zavedla sankce vůči Severní Korei, pro pokračování s vývojovými programy pro jaderné zbraně. Rada tímto dala Pchjongjangu jasně najevo, že má postupně zastavit jaderné programy "kompletním, prokazetelným a nevratným způsobem" a upustit od testů balistických střel. První dvě rozhodnutí přišly okamžitě po severokorejských jaderných testech v roce 2006 a 2009. Třetí přišlo měsíc poté, co Severní Korea vyslala na oběžnou dráhu satelit, tedy 12. prosince 2012. Rady bezpečnosti OSN takové akce zakázala, neboť tato zařízení jsou přímo využitelná pro vývojové programy balistických střel.

7. března roku 2013 přijala Rada bezpečnosti novou vlnu sankcí vůči Severní Koreji, která prováděla podzemní jaderné testování svých nukleárních zbraní. Třetí vlna sankcí zasáhla korejské bankovnictví, cestování a obchod.

Rada bezpečnosti též Severní Koreu vyzvala k návratu k tzv. Six-party Talks, tedy jednáním mezi Severní a Jižní Koreou, Čínou, Japonskem, Ruskem a Spojenými státy, která měla vyústit v mírové upuštění od severokorejských nukleárních programů a ambicí.

Do současnosti Severní Korea úsilím Rady bezpečnosti OSN stále vzdoruje a pokračuje v občasném testování střel středního doletu a užívání balistických technologií. OSN tyto programy nepřestává monitorovat.

Kdybyste měl srovnat Evropskou unii a Organizaci spojených národů, jaké jsou hlavní rozdíly těchto mezinárodních uskupení?

Evropská unie (EU) je politicko-ekonomická unie 28 států, které jsou umístěny primárně v Evropě. EU pracuje skrze systém supranacionálních nezávislých institucí a mezivládních rozhodnutí členských států.

EU si vytvořila systém vnitřního trhu skrze standardizovaný systém zákonů. Díky Schengenské dohodě bylo upuštěno též od pasových kontrol. Strategie EU se snaží dosáhnout volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, sjednocovat otázky justice, vnitřních vztahů a udržovat společnou politiku obchodu, zemědělství, rybolovu a místního rozvoje. V tomto směru se EU snaží o unifikovanou ekonomiku. 

Co se týče monetární politiky, tak v současné době užívá 18 členských států EU společnou měnu Euro, jako svou zákonnou měnu. Skrze společnou zahraniční a bezpečnostní politiku si EU vybudovala důležitou roli ve vnějších vztazích a obraně. Unie udržuje permanentní diplomatické mise napříč světem a reprezentuje se v OSN, WTO, G8 a G20.

OSN je na druhou stranu mezinárodní organizací, která byla založena v roce 1945 v reakci na konec druhé světové války. OSN má 192 členských zemí, které spolupracují za účelem nastolení světového míru a kooperace v oblasti práva, bezpečnosti a ekonomických záležitostí skrze sdílení odpovědností, které stanoví Charta OSN. Primárním účelem ustanovení takovéto instituce bylo vytvoření platformy pro dialog a prevenci válečných konfliktů zahrnujících území po světové válce.

Členské státy OSN mají sklony k neuposlechnutí a nerespektování resolucí Rady bezpečnosti či Valného shromáždění, zatímco EU si tato rozhodnutí může vynutit a její členové se takovýmto pravidlům a zákonům musí podřídit. OSN usiluje o rovnoprávnost a poctivé zacházení s každou lidskou bytostí, zatímco EU se zaměřuje spíše na místní ekonomickou integraci zavazující státy. OSN nebyla vytvořena za účelem integrace, a tudíž zde neexistuje jeden svět či jedno vládní motto.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články