Kde všude evropské peníze pomáhají české justici, jsme se zeptali PhDr. Jana Hausera, ředitele odboru evropských programů Ministerstva spravedlnosti ČR.
Když se řekne evropské fondy, většina lidí si představí dopravní infrastrukturu nebo podporu turistického ruchu. V jakých oblastech čerpá dotace rezort Ministerstva spravedlnosti?
Za evropské peníze rekonstruujeme budovy, zateplujeme a dosahujeme energetických úspor v objektech soudů i věznic. EU fondy pomáhají justici i v oblasti informačních a komunikačních technologií. Rezort spravedlnosti provozuje celou řadu internetových služeb v rámci eJustice, například rejstříky nebo informační infrastruktury propojující všechny složky justice.
Stejně důležité jsou projekty podporující kvalitní práci všech složek rezortu – od ministerstva přes soudy a věznice až po Probační a mediační službu, Justiční akademii nebo kriminologický ústav. Daří se nám čerpat evropské dotace například na zvýšení administrativní kapacity soudů, abychom pomohli zkrátit délku soudních řízení. Tyto peníze šly především do Jihomoravského a Severočeského kraje, kde byla situace s přetížeností soudů nejhorší. Probační a mediační služba využívá finance z EU třeba pro snižování recidivy u osob opouštějících výkon trestu nebo naopak pro oblast pomoci obětem trestných činů.
Nové vedení ministerstva nezanedbává ani projekty mezinárodní spolupráce, které přinášejí neocenitelné know-how ze států EU a zároveň zvyšují prestiž české justice ve světě. Podíleli jsme se například na projektu eCodex, který vedli němečtí partneři, nebo na podpoře využívání videokonferencí mezi partnerskými státy, což je projekt, který vedlo Nizozemsko.
Chceme, aby se Ministerstvo spravedlnosti stalo nejlepším příkladem, jak lze efektivně využívat strukturálních i dalších fondů k podpoře justice a dosahování strategických cílů ministerstva.
Vedle dotací z operačních programů EU existují i další možnosti podpory. Využívá jich Ministerstvo spravedlnosti včetně jemu podřízených organizací?
Pro všechny zmíněné oblasti nezůstáváme jen u čerpání tzv. strukturálních fondů, které jsou u nás nejznámější. Výraznou měrou využíváme také norské a švýcarské fondy a dotace Evropské komise přímo z Bruselu. Znásobujeme tím užitek, který může česká justice z dotačních programů mít. Za švýcarské peníze probíhá například v Justiční akademii školení soudců v ekonomických disciplínách. Norské peníze nám zase budou pomáhat třeba při zavádění videokonferencí na soudech a při jejich využití v soudnictví a vězeňství, což je ve světě stále běžnější způsob.
O kolik projektů se Váš odbor stará a kolik peněz celkem oblast justice čerpá?
Odbor evropských programů vede 27 projektů na ministerstvu a 26 projektů v organizačních složkách státu, celkem tedy 53 projektů v souhrnné hodnotě převyšující 750 milionů korun. Zároveň však dokončujeme administraci už ukončených projektů a současně připravujeme nové projekty pro začínající dotační období 2014-2020. Snažíme se, abychom nepropásli žádnou příležitost, jak posílit rozpočet rezortu justice díky dotacím.
Které projekty považujete za nejdůležitější nebo nejnáročnější?
Pro budoucí fungování justice v naší zemi je klíčový projekt „Strategie justice 2020“. Jeho cílem je v průběhu 15 měsíců připravit komplexní reformu české justice, která přinese zkvalitnění legislativy, zlepšení vymahatelnosti práva, snížení recidivy díky lepší práci vězeňství a posílení boje s korupcí. Jde o jakýsi jízdní řád justice pro další období, který by měl fungovat bez ohledu na změnu politického vedení. Snažíme se tak podpořit dlouhodobost a koncepčnost práce v rezortu.
Nezabýváme se ale „jen“ vizemi, máme především konkrétní projekty. Vedle už zmíněných rekonstrukcí budov, administrativní podpory soudů atd. připravujeme také bezplatné vzdělávání v novém soukromém právu pro veřejnou správu v celé zemi. Vzděláváme soudce a státní zástupce ve složitých ekonomických otázkách. Investujeme do lepší práce věznic se specifickými skupinami vězňů, například s mladými lidmi, a podporujeme kvalitní rekvalifikační kurzy pro osoby končící výkon trestu, abychom aktivně napomohli snížení recidivy v ČR.
Řada projektů, které máte na starost, je realizována v podřízených organizacích Ministerstva spravedlnosti. Váš odbor musí být multifunkční a najednou zabezpečovat administrativní, zprostředkující i kontrolní roli. Jak zabezpečujete oddělení funkcí realizačních a kontrolních, aby nedocházelo ke střetu zájmů, které Brusel České republice často vyčítal?
Díky dlouholetým zkušenostem ze soukromé sféry dobře vím, že nejlepším způsobem, jak vést projekty, je přesně nastavit pravidla a pak dlouhodobě a intenzivně spolupracovat na jejich plnění. Nově jsme proto zavedli pravidelné porady s jednotlivými organizačními složkami k projektům EU a zpřesňujeme vnitřní pravidla. Díky tomu projekty v celém rezortu lépe koordinujeme a předcházíme rizikům. Do budoucna tento přístup ušetří i nemalé finanční prostředky, a to díky menší chybovosti i menší administrativě. Další novinkou je otevření Projektové kanceláře, která bude pomáhat organizacím v rezortu s tím, aby se pro českou justici podařilo získat co nejvíce finančních prostředků z dotačních programů EU, norských a švýcarských fondů a dalších zdrojů. Podmínky budou jen dvě: každý projekt musí mít smysl a být nákladově efektivní.
V některých operačních programech zbývají prostředky, proto se vypisují poslední výzvy v rámci končícího programovacího období. Uchází se v nich Ministerstvo spravedlnosti o získání prostředků na nějaké projekty?
Ministerstvo spravedlnosti je striktním zastáncem dotací jen v případě, že mají skutečně smysl. Protože i některé výzvy z poslední doby umožňují justici předložit smysluplné projekty, snažíme se jich využít. Příkladem nově předloženého projektu je právě zmíněná dlouhodobá Strategie justice 2020 nebo vzdělávání pracovníků Vězeňské služby ČR pro lepší fungování řízení vězeňství.
Velkým tématem, které se dostalo i na program jednání vlády, je nebezpečí nedočerpání peněz určených na končící programovací období. Stihne rezort spravedlnosti dokončit projekty včas?
Rezort spravedlnosti není s evropskými projekty v žádném prodlení a všechny harmonogramy plní. Je však zřejmé, že dokud nejsou projekty ukončeny, nikdy nelze vyloučit všechna rizika, z nichž některá mohou přinést potřebu prodloužení některých projektů.
Vedle finiše s čerpáním dotací musí současně proběhnout kontroly projektů, protože při zanedbání kontrol nebo chybách v projektech hrozí vracení dotací. Jak se snažíte minimalizovat toto riziko?
Při využívání evropských dotací máme v rezortu spravedlnosti 3 základní pravidla: smysluplnost projektů, efektivní vynakládání finančních prostředků a naprostá otevřenost jak při informování veřejnosti, tak při zadávání veřejných zakázek. Odbor evropských programů zároveň přísně kontroluje dodržování evropských i českých pravidel, která jsou s dotacemi spojena. Kontroly pro nás proto nejsou rizikem, ale potvrzením našeho přístupu. Zároveň se bohužel setkáváme s tím, že v minulosti byly některé projekty řízeny jiným způsobem a kontroly již uzavřených projektů některé nesrovnalosti nalezly. V takovém případě s kontrolními orgány maximálně spolupracujeme, abychom omezili negativní dopady na rezort.
Podílíte se nějak na nastavení nového programovacího období a bude mít rezort spravedlnosti i v letech 2014-2020 možnost čerpat evropské dotace? Na jakou oblast se chcete zaměřit?
Ministerstvo spravedlnosti má mimořádný zájem na tom, aby evropské dotace pomáhaly české justici v budoucnosti ještě více než dnes. Děláme proto vše, co je možné, aby byla justice v souladu s prioritami Evropské unie jedním z hlavních pilířů začínajícího programovacího období 2014-2020.
Naším cílem je, aby evropské dotace směřovaly do oblastí, které by naší zemi nejvíce pomohly k úspěšné budoucnosti – konkrétně k lepší vymahatelnosti práva, efektivnějšímu soudnictví a vězeňství nebo třeba k usnadnění zakládání nových firem. Nezapomínáme přitom ani na investice do infrastruktury, zejména pokud jde o investice do budov a do informačních a komunikačních sítí.
Máte zkušenosti i s realizací projektů v privátní sféře. Jak vnímáte rozdíl mezi řízením a realizací projektu v soukromé firmě a ve státní správě, konkrétně na ministerstvu?
Administrativní povinnosti při realizaci evropských projektů jsou v soukromé i ve státní sféře velmi podobné, přesto však vidím dva zásadní rozdíly. Jednak je ve státní správě nutné řešit problémy, které jsou dědictvím předchozích vedení, omezit napojení projektů na úzký okruh dodavatelů, otevřeně informovat a omezit prostor pro korupci. Konkrétním příkladem nového přístupu je zveřejnění informací o soutěži na nový portál justice.cz v mnoha médiích už při vyhlášení výběrového řízení na dodavatele, aby se mohl přihlásit co nejširší okruh potenciálních dodavatelů.
Druhým rozdílem je pro mě zásadně větší míra odpovědnosti. Zatímco projekty v neziskové a soukromé sféře jsou obvykle zaměřené na relativně úzkou oblast, projekty Ministerstva spravedlnosti mohou zásadně ovlivnit budoucnost naší země. Ať už se jedná o opravy historických soudních budov, zavádění eJustice, vymahatelnost práva, zrychlování soudních řízení, snižování recidivy nebo usnadnění podnikání, úspěch těchto projektů pomůže celé naší zemi a všem obyvatelům.
Rozhovor je převzatý z webu justice.cz.
Diskuze k článku ()