Rozhovor: Scott Taylor - Republikáni by raději viděli USA trpět, než prezidenta uspět

Jaká je stěžejní oblast Vaší specializace v rámci práce pro OSN?

Specializuji se na koordinaci úřadů OSN v oblastech zahrnujících válku, extrémní konflikt, nestabilitu, změny režimů a diplomatické krize.

Považujete svou práci za výzvu?

Ta práce může být velice problematická a samozřejmě je též velkou výzvou. Nikdy nenastanou dvě naprosto totožné situace, na které byste byl předem připraven. Každá z nich má své unikátní zázemí a soubor proměnných.

Jak moc soutěživé je pracovní prostřední OSN?

Pracovní prostředí OSN je soutěživé tím způsobem, že Organizace spojených národů zahrnuje tisíce vysoce motivovaných jednotlivců, kteří v rámci své práce dělají to nejlepší s cílem vyřešit problémy a prohloubit přičinnost samotné lidskosti. Nicméně přirozená soutěživost tohoto pracovního prostředí ztrácí v porovnání s přirozenou spoluprácí. Ta je totiž právě tím skutečným motorem pokroku.

Jaký z meetingů v rámci OSN, kterých jste se zúčastnil, byste označil za ten globálně nejzajímavější?

Účastnil jsem se meetingu s tajemníkem OSN Pan Ki-munem a bývalou ministryní zahraničí Hillary Clinton, a to v rámci 58. výroční konference statusu žen. Velkolepost tohoto zasedání byla skutečně fascinující.

Sledujete situaci na Ukrajině, mám na mysli zejména ukrajinskou krizi?

Musím říct, že sleduji. Čas od času poskytuji kolegům z divizí zaměřených na Evropu můj profesní názor a analýzu dané situace.

Jak se dle Vašeho názoru bude situace dále vyvíjet, případně jaký můžeme očekávat závěr a vyřešení konfliktu, pokud nějaké existuje?

Předcházet výsledkům takové situace není vůbec snadné, a to zejména z toho důvodu, že je zde zahrnuto příliš mnoho neznámých. Situace je přirozeně velice nestabilní a proměnlivá, což může daný konflikt velice rychle vyhrotit. OSN v tomto případě poskytuje nespočet možností pro otevřenou komunikaci mezi všemi zainteresovanými stranami. Otevřená diskuze je přirozenou cestou pro řešení takových konfliktů, a právě touto cestou by se státy měly při řešení krize na Ukrajině vydat.

Jak přesně reagovaly členské státy OSN na sestřelení letadla Malaysia Airlines na území Ukrajiny?

Tato tragédie vyústila ve velmi silnou reakci, a to skrze celou bázi OSN. Bylo svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se dané situaci do detailu věnovalo, a kde se členské státy OSN jasně vyjádřily, že násilí v ukrajinském regionu musí být okamžitě zastaveno.

Jakým způsobem se v takové situaci prezentovalo Rusko?

Ruští delegáti tradičně zachovávají stejné decorum dodržované všemi delegáty napříč členskými státy. Největším problémem Ruska, mluvíme-li o jeho reputaci v rámci OSN, je skutečnost, že většina členských států považuje narušení ukrajinské suverenity Ruskem za porušení několika multilaterálních a mezinárodních dohod a úmluv.

OSN je masivním byrokratickým aparátem. Jedná se opravdu o tak důležitou organizaci, na které stojí svět?

Je přirozené, že je OSN byrokratickou organizací, jelikož se zabývá převážně politickými záležitostmi mezi suverénními entitami (členskými státy). Ta organizace byla stvořena zejména proto, aby ochránila budoucí generace od útrap války, díky snižování konfliktních situací. Se vší úctou musím říci, že pohybovat se pomalu je lepší, než nehýbat se vůbec.

President Obama dává Kongresu opakovaně za vinu současnou špatnou ekonomickou situaci země. Je tento stav opravdu vinou Kongresu?

Je očividné, že Americké problémy, ekonomika a podobně, jsou přímo spojeny s nevolí Kongresu spolupracovat s prezidentem. Spousta republikánů zastoupených v Kongresu je zahořklými politickými nepřáteli prezidenta Obamy a zdá se, že by raději viděli Ameriku trpět, než prezidenta uspět.

Co by udělala Hillary?

Hillary Clinton, stejně jako její manžel, vždy rozuměla důležitosti partnerství v době, kdy je nutné překonávat velké výzvy. Ona ví, co je motivací pro jednotlivé členy Kongresu a ostatní osoby, a zejména jak je motivovat. Osobně věřím, že by užila své časem otestované vztahy k tomu, aby pohnula Spojenými státy kupředu. Mám za to, že roky prezidenta Obamy u moci budou vnímány jako doba “úklidu po Bushovi”. Věřím, že na roky Hillary Clinton bude nahlíženo jako na “návrat Ameriky” – tedy pouze v případě, že se rozhodne kandidovat.