Pracovní právo

I v roce 2021 nálezy Ústavního soudu a judikatura vyšších soudů významně zasáhly do výkladu sporných situací upravujících vzájemná práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, případně zcela zvrátily soudy doposud zastávaná stanoviska.

Tento článek se zaměří na případ stěžovatele, který se domáhal náhrady nemajetkové újmy na zdraví způsobené v důsledku dopravní nehody, a to včetně odškodnění duševních útrap.

S účinností od 17. ledna 2022 vydalo Ministerstvo zdravotnictví nové mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č. j.: MZDR 461/2022-1/MIN/KAN, které zavádí nová pravidla pro povinné pravidelné testování zaměstnanců. Očekávám se, že mimořádné opatření bude účinné dva až tři týdny.

Přestože jsou bezhotovostní platby obvyklé, v pracovně právních vztazích je nutné dbát na pravidla. Pokud například zaměstnavatel nedodrží výplatní termín, může mu hrozit nárok na náhradu škody.

Náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem i následné nemocenské od České správy sociálního zabezpečení se díky zvýšení redukčních hranic od 1. ledna 2022 zvyšuje.

Dlouho očekávaná odpověď Nejvyššího soudu na otázku, zda mohou třetí osoby žalovat o náhradu škody přímo zaměstnance, je (prozatím) záporná.

Zaměstnavatelé čelí v souvislosti s pandemií covid-19 velmi komplikované situaci. Dlouhodobý nárůst nakažených, rychle se měnící mimořádná opatření a nedostatek jasného právního rámce ochrany zdraví na pracovišti představují každodenní realitu většiny zaměstnavatelů. Tento článek přináší přehled vybraných institutů, které mohou zaměstnavatelům organizaci práce zjednodušit.

Vyhrazená technická zařízení a povinnosti, které ze zákona vyplývají pro jejich provozovatele podle nového zákona o bezpečnosti práce.

Dne 1. 7. 2021 vstoupila v účinnost novela zákona o zaměstnanosti provedená zákonem č. 248/2021 Sb., kterou byla změněna právní úprava tzv. kurzarbeitu.

Případ, kterým se letos v červnu zabýval Nejvyšší správní soud, ukazuje, že výkon nelegální práce může mít negativní dopady nejen do pracovněprávní oblasti, ale i na oprávnění cizince legálně pobývat na území České republiky.

Podle Českého statistického úřadu došlo za první pololetí 2021 ke 23 326 případům pracovních úrazů, jedná se o více než 10% nárůst oproti stejnému období v loňském roce.

Od 1. 1. 2022 se prodlužuje placená otcovská dovolená. Z původních 7 dní je nyní nově prodloužena na 14 dní.

Očkování proti chřipce jako nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a možný zdanitelný příjem na straně zaměstnance je potřeba posoudit z několika pohledů.

Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné.

Jarní vlna opakovaných nařízení Ministerstva zdravotnictví v oblasti testování zaměstnanců způsobila v řadách zaměstnavatelů obavy, že i na podzim bude vyžadováno, aby na pracoviště nevpustili zaměstnance neočkovaného, který neprodělal onemocnění covid-19, bez negativního testu na přítomnost viru či antigenu viru SARS-CoV-2.

Jarní vlna opakovaných nařízení Ministerstva zdravotnictví v oblasti testování zaměstnanců způsobila v řadách zaměstnavatelů obavy, že i na podzim bude vyžadováno, aby na pracoviště nevpustili zaměstnance neočkovaného, který neprodělal onemocnění covid-19, bez negativního testu na přítomnost viru či antigenu viru SARS-CoV-2.

Jarní vlna opakovaných nařízení Ministerstva zdravotnictví v oblasti testování zaměstnanců způsobila v řadách zaměstnavatelů obavy, že i na podzim bude vyžadováno, aby na pracoviště nevpustili zaměstnance neočkovaného, který neprodělal onemocnění covid-19, bez negativního testu na přítomnost viru či antigenu viru SARS-CoV-2.

Rozvázání pracovního poměru výpovědí z organizačních důvodů je jedním z nejčastějších důvodů jednostranného skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Poměrně často se v praxi vyskytují případy, kdy zaměstnanec není schopen doručit svému zaměstnavateli písemnost týkající se vzniku, změn či skončení pracovního poměru. A to jednoduše proto, že zaměstnavatel odmítá písemnost převzít.

Může dát zaměstnavatel zaměstnanci souhlas s vykonáváním konkurenční činnosti s omezeními sjednanými v dohodě? A jaké může mít důsledky porušení sjednaných omezení?

V poslanecké sněmovně je návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva.

Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce.

Při skončení pracovního poměru má zaměstnanec v určitých případech nárok na odstupné podle § 67 zákoníku práce.

Z jakého důvodu by měl zaměstnanec dobrovolně souhlasit s tím, že mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu?

Škoda vzniklá zaměstnanci v případě neplatné konkurenční doložky, bezdůvodné obohacení získané plněním z neplatného pracovněprávního úkonu nebo odpovědnost za poškození zdraví žáka základní školy. Nejen tyto problémy řešily ve svých rozhodnutích české soudy.