Pracovních úrazů meziročně přibylo, covid uznáván jako nemoc z povolání
Podle Českého statistického úřadu došlo za první pololetí 2021 ke 23 326 případům pracovních úrazů, jedná se o více než 10% nárůst oproti stejnému období v loňském roce.
Nejvíce případů hlásí zpracovatelský průmysl. Celkem si pracovní úrazy vyžádaly 39 obětí na životech. Společnost Vindicia, která se specializuje na odškodnění, navíc upozorňuje, že podle Ministerstva zdravotnictví mohou některé profese po nákaze covid 19 úspěšně žádat o kompenzaci za nemoc z povolání.
Za prvních 6 měsíců letošního roku bylo zaznamenáno 23 326 případů, jde o 14% navýšení oproti stejnému období v roce 2021. Čísla uvedl Český statistický úřad, podle kterého si 96 % úrazů vyžádalo pracovní neschopnost delší než 3 dny. 9 138 úrazů připadá na zpracovatelský průmysl. 39 osob za první pololetí v práci následkem zranění zemřelo, oproti loňskému období je to o 17 % méně.
Po loňském roce, kdy se v důsledku rozšířené práce z domova snížil počet pracovních úrazů, se tak množství případů dostalo na obvyklou úroveň, dlouhodobý průměr se totiž pohybuje okolo 45 tisíc úrazů ročně. „I na home office ale docházelo ke zraněním, která nakonec byla hodnocena i úspěšně odškodněna jako pracovní úrazy. Byl to i případ naší klientky, která dosedla u počítače na židli tak nešťastně, že upadla, zlomila si kostrč a ještě se vážně popálila čerstvě uvařenou kávou. Vše proběhlo hladce díky tomu, že měla v pracovní smlouvě obsažený dodatek o home office. Kompenzace dosáhla téměř 400 tisíc korun,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Zásadní pro uznání nároku je především ujednání o možnosti práci na home office v zaměstnanecké smlouvě, vstřícný přístup firmy a prokázání skutečnosti, že k úrazu opravdu došlo v souvislosti s výkonem pracovních povinností.
Do odškodnění už se propsala loňská legislativní novinka
Na začátku roku vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která obsahuje i novinku - institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Opatření se vztahuje především na případy, kdy má zranění drtivý dopad na zdraví člověka, který následně zůstává do značné míry ochrnutý, v kómatu či má velmi poškozený mozek. Následky pro jeho blízké jsou tak srovnatelné s úmrtím. Soudy již podobné situace řeší.
„V těchto dnech jsme dořešili případ, kdy byl člověk po vážném úrazu několik měsíců v kómatu, z něhož se již bohužel neprobral a zemřel. Pozůstalí tak získali dvacetinásobek průměrné mzdy, a díky novele zákona pak každý z nich i 350 tisíc za útrapy, které prožívali v době, kdy jejich blízký následkem fatálního zranění bojoval o život,“ přibližuje Beck z Vindicia.
Covid 19 uznáván jako nemoc z povolání
Vyjasňuje se dlouhodobě nepřehledná situace ohledně odškodnění pro osoby, které covid 19 onemocněly při výkonu povolání. „Jedná se především o ty, kteří byli vzhledem ke svému pracovnímu nebo služebnímu zařazení skutečně zvýšenému riziku nákazy exponováni, tedy o zdravotníky, ošetřovatele, sociální pracovníky, policisty, strážníky, učitele a studenty s nařízenou pracovní povinností,“ vypočítává Beck, podle kterého nárok potvrdilo samo Ministerstvo zdravotnictví. „Výklad ze strany Ministerstva je sice stále poněkud vágní, ale cesta k odškodnění se pootevřela a máme informaci o tom, že jednotlivcům již byla kompenzace přiznána. Zásadní je, aby měli prokazatelný doklad o tom, že onemocněli,“ upřesňuje.
Žadateli, který odpovídá zmíněnému pracovnímu zařazení a soudí, že má na odškodnění nárok, radí Vindicia následující: je třeba si vyžádat vyšetření u místně příslušného střediska, které je oprávněné posuzovat nemoci z povolání a připojit kopie lékařských zpráv, jež onemocnění covid 19 dokumentují. V případě nespokojenosti s verdiktem pak kontaktovat právníky či odborníky na kompenzace.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



