Novelou byla zrušena dosavadní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti podle § 115 zákona o zaměstnanosti a současně byla zavedena nová úprava příspěvku v době částečné práce podle § 120a a násl. zákona o zaměstnanosti.
Jedná se o nástroj, který by měl pomoci zaměstnavatelům překlenout horší časy nastalé v důsledku zákonem stanovených důvodů a zachovat pracovní místa bez nutnosti redukce zaměstnanců. Oproti předchozí úpravě dochází k několika změnám, které již během legislativního procesu vyvolávaly rozpaky a nesouhlas na všech frontách. A jaká vlastně nová právní úprava tzv. kurzarbeitu je?
Komu je příspěvek určen a jaké jsou základní podmínky
O příspěvek státu na náhradu mzdy zaměstnancům v době částečné práce se nemohou zaměstnavatelé přihlásit kdykoli, ale pouze v případě aktivace tohoto nástroje nařízením vlády po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody (tzv. tripartita) při existenci ohrožení ekonomiky České republiky nebo jejího odvětví závažným způsobem, a to z důvodu vzniku živelní události spočívající v epidemii nebo v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu EU, kybernetického útoku, nebo jiné mimořádné události, která je zásahem vyšší moci. Vláda může nařízením současně omezit poskytování příspěvku v době částečné práce pouze na část území, sektorově nebo jen pro určitý okruh zaměstnavatelů, a to stanovením závazných ukazatelů zaměstnavatele. O jaké ukazatele se jedná však zákon nestanoví.
Jistou míru nejistoty vyvolává také důvod aktivace tzv. kurzarbeitu spočívající v existenci ohrožení národní ekonomiky, když zákon pouze stanoví, že se musí jednat o závažné ohrožení z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým či očekávaným vývojem, aniž by však tyto rozhodné ekonomické ukazatele konkretizoval. S nadsázkou tak lze konstatovat, že aktivace kurzarbeitu může být ve hře vždy, kdy se dostanou moci a začnou realizovat svůj program populisté.
Příspěvek v době částečné práce bude zaměstnavatelům poskytován Úřadem práce ČR na měsíční bázi na základě oznámení zaměstnavatele podle § 120e zákona o zaměstnanosti, a to nejdéle po dobu 12 měsíců. Splatnost příspěvku činí 8 kalendářních dnů ode dne doručení úplného a řádně vyplněného přehledu nákladů na náhradu mezd zaměstnanců podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
Úřad práce ČR poskytne zaměstnavateli příspěvek na mzdové náklady za dobu, kdy jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé překážek v práci podle § 207 až 209 zákoníku práce (nemožnost konat práci již tedy není omezena pouze na povětrnostní vlivy a živelní pohromy podle § 207 písm. b) zákoníku práce a omezení odbytu podle § 209 odst. 1 zákoníku práce), avšak tato překážka musí u zaměstnavatele nastat v přímé souvislosti s důvodem, pro který došlo k aktivaci příspěvku ze strany vlády.
Aby měl zaměstnavatel nárok na příspěvek, musí dotčeným zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku (není-li stanovena zákoníkem práce náhrada mzdy vyšší). Výše příspěvku pak činí 80 % zaměstnavatelem vyplácené náhrady mzdy a z ní odvedeného pojistného, maximálně však 1,5násobek průměrné mzdy. Aktuálně tedy výše příspěvku na jednoho zaměstnance může dosáhnout nejvýše částky 34 611 Kč měsíčně. Důležitým rozdílem oproti programu Antivirus, na který daná podoba kurzarbeitu navazuje, je možnost zaměstnavatele obdržet od státu příspěvek ještě před samotnou výplatou mezd, nikoli až zpětně.
Další podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, že zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby rozvržené podle § 84 zákoníku práce na příslušný kalendářní měsíc z důvodu uvedených překážek v práci, přičemž tato podmínka se posuzuje souhrnně za všechny dotčené zaměstnance zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel není schopen, třeba i jen dočasně, poskytovat zaměstnancům práci vůbec, má smůlu a na příspěvek nedosáhne, byť tento by mu do budoucna mohl pomoci zachovat pracovní místa.
Příspěvek v době částečné práce není naopak možné poskytnout (i) zaměstnavateli uvedenému v § 109 odst. 3 zákoníku práce (platová sféra), (ii) na zaměstnance, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trvá méně než 3 měsíce, (iii) na zaměstnance za dobu, po kterou je u něj uplatňováno konto pracovní doby, (iv) po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce [§ 5 písm. e) bod 3 zákona o zaměstnanosti], (v) za kalendářní měsíc, za který nepodal zaměstnavatel měsíční přehled ve stanovené lhůtě 20 dnů následujícího měsíce (§ 120e odst. 7 zákona o zaměstnanosti), (vi) zaměstnavateli, který v kalendářním měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády o aktivaci příspěvku v době částečné práce vyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, nebo mezi ně jinak rozdělil vlastní zdroje nebo jim poskytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů nebo zápůjček. V případě, že tak zaměstnavatel učiní v době poskytování příspěvku či v době 12 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém dojde k ukončení poskytování tohoto příspěvku, bude naopak poskytnutý příspěvek povinen vrátit. Dalším důvodem pro vznik povinnosti zaměstnavatele k vrácení poskytnutého příspěvku (či jeho části) je (i) nesprávná výše či neoprávněné vyplacení příspěvku na základě nesprávných údajů, nebo (ii) nesplnění závazku vyplývajícího z jeho prohlášení v rámci oznámení podle § 120e odst. 2 zákona o zaměstnanosti, zejména závazku nerozvázat pracovní poměr z organizačních důvodů [§ 52 písm. a) až c) zákoníku práce] se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek poskytován, a to po dobu poskytování příspěvku a následně po dobu odpovídající polovině počtu kalendářních měsíců, za které byl příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut, zaokrouhlenou na celé měsíce nahoru.
Na základě výše uvedeného lze shrnout, že podmínky poskytování příspěvku v době částečné práce jsou bohužel poměrně komplikované. Se získáním příspěvku bude také spojena nemalá administrativa, což je jeho jasnou nevýhodou.
Jako výhodu lze naopak zmínit skutečnost, že možnost využití příspěvku v rámci kurzarbeitu znamená pro zaměstnavatele alespoň částečné snížení mzdových nákladů za dobu, po kterou jejich zaměstnanci nebudou moci z důvodu nastalé krize konat práci v plném rozsahu stanovené pracovní doby. Další výhodou oproti programu Antivirus, který měl dočasný charakter a byl primárně zaměřen na kompenzaci nákladů v souvislosti s nezaviněnými překážkami v práci, je možnost získání příspěvku na náhradu mezd ještě před jejich vyplacením zaměstnancům, nikoli až zpětně, což bude mít pozitivní vliv na cash flow zaměstnavatelů. Výhoda na straně zaměstnanců je jasná, a to udržení pracovních míst.
I když lze změnu dosavadní právní úpravy kurzarbeitu považovat za obecně pozitivní počin ve prospěch zaměstnavatelů, její užitečnost je zatím nejasná. Až budoucnost ukáže, zda je tato forma plošné pomoci tím nejvhodnějším řešením a neplní spíše medvědí službu.
Diskuze k článku ()