Články s tagem: sportovní právo

Rozsudek 3. senátu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku (stížnosti č. 40575/10 and 67474/10) je nyní konečný a závazný. Panel Velkého senátu ESLP odmítl v úterý 5. února 2019 žádost německé rychlobruslařky Claudie Pechstein o přezkoumání senátního rozsudku Velkým senátem ESLP.

Jednou z otázek, kterými se zabývají orgány řešící spory mezi fotbalovými kluby a hráči, je nástupnictví klubů. Poslední dobou bývá bohužel častou praxí, že se klub, který dluží hráči peníze, dostane v průběhu řízení vedeného například Komorou pro řešení sporů FIFA do insolvence. I když je pak tímto mezinárodním rozhodčím orgánem vydáno rozhodnutí, podle nějž hráči náleží dlužná částka, klub svou povinnost nesplní. Stávající majetek klubu na uspokojení pohledávky zpravidla nepostačuje a klub zanikne.

Disciplinární komise Fotbalové asociace České republiky se řídí při udělování sankcí zejména disciplinárním řádem. Je třeba ale zmínit, že mohou nastat situace, kdy sankce za závažné porušení předpisů mají potenciál být rozšířeny o celosvětový účinek prostřednictvím intervence orgánů FIFA a jejich řádů.

V Praze, 8. listopadu 2018 – Senát Nejvyššího soudu rozhodl o odmítnutí dovolání Fotbalového klubu Mladá Boleslav a potvrdil tak rozsudek odvolacího soudu v kauze Jiřího Jeslínka. Ten se na civilní soud obrátil vloni poté, co neuspěl v pokusu řešit spor u Arbitrážní komise Fotbalové asociace ČR.

Švýcarsko porušilo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv (EÚLP) tím, že nezaručilo Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu před Sportovním arbitrážním soudem (CAS). Odvolací rozhodčí řízení před CAS je nucené a tím pádem podléhá všem podmínkám práva na spravedlivý proces dle čl. 6 EÚLP.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl dlouho očekávaný rozsudek ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku (stížnosti č. 40575/10 and 67474/10). ESLP rozhodl, že v případě rumunského fotbalisty Adriana Mutua nedošlo v rámci řízení před Sportovní arbitrážním soudem (CAS) k porušení práva na spravedlivý proces zaručenému článkem 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. V případě německé rychlobruslařky Claudie Pechstein však ESLP porušení práva na spravedlivý proces shledal, a to vzhledem k tomu, že CAS odmítl veřejné projednání jejího případu.

Boj proti dopingu byl, je a bude ožehavým společenským tématem překračujícím hranice sportu. Úkolem Světové antidopingové agentury, Mezinárodního olympijského výboru a dalších antidopingových organizací je nikdy nepolevit a vždy se snažit přizpůsobit nebo navýšit tempo, které doping ve sportu diktuje. To platí i o přípravě nového Světového antidopingového kodexu, který bude účinný od 1. ledna 2021.

Na jednání, které se konalo v Bogotě v březnu tohoto roku, byla Radou FIFA schválena řada novelizací v rámci FIFA Regulations on Status and Transfer of Players (dále jen FIFA RSTP). V souladu s těmito předpisy, které jsou hlavním dokumentem zabývajícím se právy a povinnostmi fotbalistů na mezinárodní úrovni, musí být i vnitřní předpisy národních členských asociací, tedy i FAČR.

Franta udeřil Pepu v souboji o puk hokejkou do hlavy a vyrazil mu dva zuby, za což si odseděl dvě minuty na trestné lavici a po zápase se vrátil domů. Když obdobným způsobem v souboji o televizní ovladač udeřil svou choť Růžu, odseděl si trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou a domů se vrátil za 3 roky. Proč?

Právo je fenoménem, jehož je zapotřebí i pod pěti kruhy. Své o tom ví JUDr. Jan Exner, právník Českého olympijského výboru a doktorand pražské právnické fakulty. V rozhovoru čtenářům přibližuje, kde všude má právo v souvislosti s olympijským kláním své místo.

Poslední lednový den bylo zahájeno Licenční řízení pro kluby I. a II. ligy týkající se soutěžního ročníku 2018/2019. Žadatelé, kterými jsou aktivní účastníci HET ligy nebo Fortuna národní ligy se předložením požadovaných dokumentů ucházejí o udělení licence k účasti v profesionálních soutěžích organizovaných Ligovou fotbalovou asociací, potažmo v evropských soutěžích, které organizuje evropská fotbalová unie známá pod zkratkou UEFA.

Evropská fotbalová asociace (UEFA) se rozhodla podpořit práva jedinců, kteří postrádají finanční prostředky, aby se mohli dostatečně bránit při disciplinárních řízeních před orgány UEFA.

Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.

Prodlení s měsíčními odměnami bývá nejčastějším porušením smlouvy, ke kterému dochází ze strany klubů. Nevyplacení smluvené výplaty po dobu 3 měsíců je pak pro hráče důvodem k okamžitému vypovězení smlouvy, navíc má pak nárok i na kompenzaci do konce jejího trvání. Výpovědi ale musí předcházet jedna velmi důležitá věc, kterou je výzva ke sjednání nápravy. Tomu, co by taková výzva měla obsahovat, se věnoval i Mezinárodní rozhodčí soud pro sport, který sídlí ve švýcarském Lausanne (CAS).

Dnes nehodlám popisovat strkanici v jednací síni, nadpis ani nemá básnicky zobrazit intelektuální přestřelku argumentů mezi advokáty, dnes se opravdu budeme věnovat malé kopané, zvané podle počtu hráčů na hřišti 5+1, zejména v Praze a okolí pak synonymem názvu tohoto odvětví fotbalu je „Hanspaulka“.

Odvolací procedura arbitráže CAS je zajištěna články R47 et seq. zákoníku sportovně spřízněných arbitráží (edice 2017, dále jako „Zákoník“). Tato procedura může být shrnuta následovně...

Dynamika sportu a času si vyžaduje co nejefektivnější a nejrychlejší řízení o záležitostech, které denně zasahují účinkující tohoto specifického prostředí, typicky hráče – kluby. V odvětví sportovního práva je třeba hledat i jiné cesty, jak vyřešit spor, než jen skrze zavedené vnitrostátní soudy. K tomuto účelu slouží nadnárodní instituce, které se hlásí a zmiňují své přednosti právě na základech jako efektivita, rychlost a přesnost. Po Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) je třeba si představit i další instituci, která se stará o soudní spory fotbalového prostředí.

Mezinárodní sportovní arbitráž (anglicky: Court of Arbitration, francouzsky: Tribunal Arbitral du Sport; TAS) je mezinárodní arbitrážní orgán určený k řešení sportovních sporů. Sídlí v Lausanne, jeho jednacími místy jsou také New York a Sydney, dočasně se také jedná v pořadatelských místech olympijských her.

Kauza fotbalisty Lukáše Droppy je typickým případem odvětví sportovního práva, podobné spory se řeší napříč celým fotbalovým světem a vyžadují po zástupcích hráčů jisté kvality, zkušenosti a převážně rychlost z důvodu naléhavosti rozhodnutí v takovýchto sporech. Celá kauza začala ukončením kontraktu mezi klubem Pandurii Targu Jiu a jeho bývalým hráčem Lukášem Droppou. Český fotbalista se rozhodl zrušit smlouvu zasláním žádosti o ukončení z důvodu nevyplacení mzdy ve 3 po sobě jdoucích měsících.

I přesto, že sportovní právo patří mezi relativně mladá právní odvětví, rozhodně si zaslouží pozornost, zvláště pak i v poslední době, kdy se téma sportu promítá i do vrcholné mezinárodní politiky. O tomto tématu jsme hovořili s jednou z nejpovolanějších, Mgr. Markétou Haindlovou, LL. M., současnou předsedkyní České asociace fotbalových hráčů, bývalou předsedkyní Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace České republiky a odbornicí na oblast sportovního práva.

Dne 21. června 2016 Rozhodčí soud pro sport (CAS) rozhodl ve sporu mezi Ruským olympijským výborem (ROV) a skupinou ruských atletů na jedné straně a Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) na straně druhé ve prospěch IAAF.

Lausanne, 21. června 2016 – Rozhodčí soud pro sport (CAS) rozhodl ve sporu mezi Ruským olympijským výborem (ROV) a skupinou ruských atletů na jedné straně a Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) na straně druhé. CAS zamítl žalobu podanou ROV a 68 ruskými atlety a zároveň i odvolání podané skupinou 67 atletů proti rozhodnutí IAAF, kterým byli prohlášeni za nezpůsobilé k účasti na LOH v Riu 2016.

Rada Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) musela o systematickém a státem podporovaném dopingu v Rusku vědět ještě před jeho odhalením v listopadu 2015. Kryla ho korupcí, do které byl zapleten bývalý prezident IAAF Lamine Diack i další vrcholní představitelé asociace. Takové jsou závěry zprávy #2 nezávislé vyšetřovací komise Mezinárodní antidopingové agentury (WADA).

Dočasné vyloučení ruských atletů z mezinárodních soutěží je podle mého názoru nutným krokem na cestě k očištění světové atletiky od dopingu. Zároveň si myslím, že Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) zvolila nejúčinnější prostředek, který v konečném důsledku nejlépe ochrání čisté sportovce, byť mohou v důsledku tohoto rozhodnutí v této chvíli někteří z nich nespravedlivě trpět.

Hovořit v dnešní době o Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA) pozitivně není snadné. Korupční obvinění vznášející se nad jejím předsedou Seppem Blatterem a mnohými dalšími to téměř ani neumožňují. Přesto existují případy, kdy i FIFA samotná zanechala pozitivní odkaz. V případě Bosny a Hercegoviny se jí na sportovní úrovni podařilo změnit během pár měsíců to, o co mezinárodní společenství na úrovni státní usiluje již dlouhá léta.