Světová antidopingová agentura reflektuje to, že kokain, kofein, nikotin a další stimulanty, stejně jako halucinogeny, hypnotika a další rekreační drogy patří mezi látky, které jsou často zneužívány ve společnosti, avšak mimo sportovní kontext.
V prvním díle seriálu jsem představil první návrh Světového antidopingového kodexu, který bude platit od 1. ledna 2021 (Kodex 2021). Tento díl seriálu mapuje proces přípravy Kodexu 2021, stejně tak jako další novinky na průsečíku sportu, dopingu a práva, a přináší kritické zamyšlení nad hlavními připravovanými změnami. Ve druhém díle jsem se blíže věnoval rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku, ve kterém ESLP označil Rozhodčí soud pro sport (CAS), který hraje v boji proti dopingu klíčovou roli, za nezávislý a nestranný tribunál ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Proces přípravy Kodexu 2021 postoupil v prosinci 2018 do třetí fáze vydáním jeho druhého návrhu, ke kterému měli signatáři a další zainteresované subjekty možnost zaslat Světové antidopingové agentuře (WADA) komentáře. Odpovědný tým v rámci WADA nyní připraví konečný návrh Kodexu 2021, který bude s finální platností schvalovat Světová konference o dopingu ve sportu v listopadu tohoto roku v polských Katovicích. Nová pravidla budou platit od 1. ledna 2021.
Tento díl seriálu se zaměří na dílčí, avšak v praxi poměrně zásadní změnu týkající se důsledků užívání rekreačních drog, kterou návrh Kodexu 2021 přináší. Odpovědný tým v rámci WADA navrhuje vytvoření doposud neexistující kategorie zakázaných látek v podobě rekreačních drog („substances of abuse“) a nový systém ukládání důsledků za jejich užívání. K podrobnějšímu zamyšlení nad tímto tématem mě motivoval nedávný případ českého plavce Jana Šefla, kterému Rozhodčí komise Českého olympijského výboru (ČOV) vyměřila trest zákazu činnosti v délce dvanácti měsíců za nedbalé užívání kokainu. Kokain ovšem patří k nejčastěji užívaným rekreačním drogám. Mezi sportovce, kteří nedávno pykali nebo stále pykají za užívání kokainu, patří například i tenista Richard Gasquet, fotbalisté José Paolo Guerrero, Jobson Leandro Pereira de Oliveira, Brian Fernández nebo José Enrique Angulo Caicedo. Ve všech těchto případech rezonují otázky přiměřenosti sankcí za užívání kokainu.
Kokain, který se dle statistik WADA v roce 2017 objevil ve vzorcích 69 sportovců po celém světě, patří již od roku 2004 mezi takzvané nespecifické látky, tedy takové, které dle WADA sportovec s větší pravděpodobností užije s úmyslem zvýšit svou sportovní výkonnost.[1] Tím pádem patří kokain v rámci Seznamu zakázaných látek a metod dopingu (Seznam) do stejné kategorie jako anabolické steroidy, růstový hormon nebo testosteron, přestože se vědci dlouhodobě přou o to, jaký vliv kokain na sportovní výkon má. Kokain je zakázaný pouze při soutěži, přičemž případy výše uvedených i dalších sportovců ukazují, že sportovci ve většině případů užívají kokain mimo sportovní činnost, tedy nikoliv s úmyslem zlepšit vlastní sportovní výkon. Zvláštní je na klasifikaci kokainu jako nespecifické látky i to, že ostatní rekreační drogy, například marihuana nebo narkotika, patří mezi látky specifické, tedy takové, které se dle WADA mohou pravděpodobně dostat do těla sportovce i jinak než s úmyslem zlepšit sportovní výkon.[2]
Rozdělení zakázaných látek na specifické a nespecifické má zásadní vliv na sankce za jejich užívání nebo přítomnost v těle sportovce. Nepočítáme-li zřídka aplikovaný článek 10.4 v současné chvíli platného Světového antidopingového kodexu (Kodex 2015), dle kterého může sportovec vyváznout bez trestu v případě, kdy prokáže neexistenci zavinění nebo nedbalosti, je minimálním trestem v případě specifických látek napomenutí a nikoli zákaz činnosti.[3] Oproti tomu u nespecifických látek, včetně kokainu, neumožňuje Kodex 2015 uložení mírnějšího trestu než dvanácti měsíců zákazu činnosti.[4] Pokud se tedy ve vzorku sportovce objeví kokain, sportovec si „odsedí“ minimálně jeden rok, přestože například užil kokain z nedbalosti mimo soutěž bez jakéhokoliv úmyslu zlepšit svůj sportovní výkon.
Jedním z těchto sportovců je i český plavec Jan Šefl, který měl v říjnu 2017 pozitivní dopingový nález na kokain vzešlý ze soutěžního testu v rámci Plzeňských sprintů. V rámci řízení před Rozhodčí komisí ČOV Jan Šefl tvrdil a prokázal, že se kokain do jeho těla nedostal úmyslně. Jan Šefl se po prvním dnu plaveckých soutěží na chvíli zúčastnil narozeninové oslavy, kde se napil ze sklenice sangrie. Do té však předtím nasypal zakázanou látku jeden z dalších účastníků oslavy, který chtěl provést nějakou „klukovinu“. Vzhledem k tomu Jan Šefl tvrdil, že přítomnost kokainu ve svém těle nezavinil ani nejednal nedbale a že by tedy neměl dostat žádný zákaz činnosti. Tento argument však Rozhodčí komise ČOV odmítla a jednání Jana Šefla zhodnotila jako nedbalostní. Poté jí však nezbylo nic jiného než v rozhodčím nálezu vynést, byť nejmírnější možný, avšak pro Jana Šefla stále citelný trest zákazu činnosti na dvanáct měsíců. Vzhledem k dalším okolnostem případu a procesu jeho rozhodování vyřadí tento trest Jana Šefla i z boje o světový plavecký šampionát, který se uskuteční v červenci 2019 v Korejské republice.
Přestože se stanovená doba zákazu činnosti v případě Jana Šefla zdá nepřiměřeně dlouhou, je třeba zdůraznit, že Rozhodčí komise ČOV neměla při odmítnutí tvrzené neexistence zavinění nebo nedbalosti jinou možnost. Musela totiž vycházet z klasifikace kokainu jako nespecifické látky. Rozhodnutí WADA o zařazení a klasifikaci látek v rámci Seznamu je konečné a není přípustné, aby je sportovec nebo jiná osoba napadli argumentem, že daná látka neměla potenciál zvýšit sportovní výkon, nepředstavovala riziko pro zdraví nebo neporušovala ducha sportu.[5] Rozhodčí komise ČOV musela zároveň respektovat striktní hranice sankcí v Kodexu 2015, který neumožňuje uložení zákazu činnosti pod dolní hranici sazby s přihlédnutím k polehčujícím okolnostem konkrétního případu, což podle mého názoru často vede k ukládání nepřiměřených sankcí.
Zdá se však, že díky návrhu Kodexu 2021 svítá alespoň v případě rekreačních drog na lepší časy. Ve druhém návrhu Kodexu 2021 se objevuje nový mechanismus ukládání důsledků za přítomnost nebo užívání rekreačních drog. Navržený článek 4.2.3 Kodexu 2021, který navazuje na rozdělení specifických a nespecifických látek, vytváří novou kategorii „rekreačních drog“ v rámci Seznamu. Jde o takové látky, které jsou často zneužívány ve společnosti, avšak mimo sportovní kontext.[6] Domnívám se, že kokain mezi takové látky patří, ale konečné rozhodnutí v tomto ohledu náleží odborným komisím, respektive Výkonnému výboru WADA, určujícím konečnou podobu Seznamu. Návrh Kodexu 2021 stanoví za užívání rekreačních drog dobu zákazu činnosti na tři měsíce, pokud sportovec prokáže, že k užití rekreační drogy došlo mimo soutěž bez návaznosti na sportovní výkon. Pokud se navíc sportovec zúčastní léčebného programu schváleného odpovědnou antidopingovou organizací, může rozhodčí panel snížit sankci zákazu činnosti až na jeden měsíc.[7] V takovém případě by sankce byla pevně daná a nebylo by možné ji dále snižovat v závislosti na zavinění sportovce nebo jiné okolnosti. Pokud by sportovec neprokázal užití rekreační drogy mimo soutěž bez úmyslu zlepšit svůj sportovní výkon, uplatnil by se běžný sankční režim v závislosti na tom, do jaké kategorie v rámci Seznamu bude daná rekreační droga zařazena.
Domnívám se, že v tomto ohledu míří WADA správným směrem, který by umožnil ukládání přiměřených trestů za užívání rekreačních drog mimo soutěž. V konkrétním případě kokainu je z mého pohledu zásadní skutečnost, že se vědecká komunita neshoduje v tom, že by kokain zlepšoval sportovní výkon. Ačkoliv WADA tvrdí, že kokain sportovní výkon zlepšuje s odkazem na jeho charakter stimulantu,[8] mnohé studie poukazují na to, že kokain ovlivňuje především funkci mozku, a to po relativně krátkou dobu, přičemž na sportovní výkon má spíše negativní vliv.[9] Pokud by se vědecká komunita shodla na opaku, dokázal bych si představit i odlišnou kategorizaci nebo přísnější sankci za užití kokainu. V současné chvíli se mi však spodní hranice sankce zákazu činnosti v délce dvanácti měsíců za jeho nedbalé užívání zdá nepřiměřená. Jako významný argument pro změnu sankčního režimu užívání kokainu vnímám i to, že většina sportovců, včetně výše uvedených, spadne do dopingové pasti v podobě pozitivního dopingového nálezu při soutěži, přestože kokain užili mimo soutěž bez úmyslu zlepšit svůj sportovní výkon.
Motivací WADA pro změnu mechanismu ukládání důsledků za užívání rekreačních drog je i ochrana zdraví sportovců jako jedna z priorit Kodexu 2021. S tím plně souhlasím. To, že kokain nezlepšuje sportovní výkon a sportovci ho většinou užívají mimo soutěž bez úmyslu si nedovoleně pomoct, samozřejmě nesnižuje negativní vliv kokainu na zdraví sportovce. Zákaz činnosti v minimální délce dvanácti měsíců se mi však vzhledem k jinak legitimnímu zájmu na ochraně zdraví sportovců jeví jako nepřiměřený následek. Zároveň však chápu, že určitý strašák nad sportovci viset musí. V tomto ohledu si myslím, že za užívání rekreačních drog jsou tří měsíce odpovídajícím trestem. Tento trest není úplně zanedbatelný, ale zároveň sportovci nezničí podstatnou část jeho kariéry. Výhodu absolvování léčebného programu schváleného příslušnou antidopingovou organizací spatřuji nejenom v dalším kroku k ochraně zdraví sportovců, ale i v motivaci sportovce k dalšímu zkrácení trestu až na jeden měsíc zákazu činnosti.
Výše uvedené úvahy samozřejmě závisí na případné klasifikaci kokainu jako rekreační drogy. Dle Kodexu 2015 a v současné chvíli platného Seznamu pro rok 2019 je kokain nespecifická látka. Nad rámec zařazení kokainu do kategorie rekreačních drog se tedy zároveň nabízí otázka jeho kategorizace jako látky specifické, což navrhují Paul J. Greene a Roy Vermeer. Přiznám se, že tento krok mi rovněž dává smysl vzhledem k tomu, že praxe užívání kokainu i jeho účinky odpovídají charakteristice specifických látek, které sportovec spíše užije jinak než s úmyslem zlepšit svůj sportovní výkon.[10] Touto záležitostí se však již tým připravující Kodex 2021 zabývat nebude. Přestože je Seznam součástí kodexu, o zařazení a kategorizaci zakázaných látek v jeho rámci rozhoduje každoročně v září Výkonný výbor WADA, který po konzultaci s poradními orgány stanoví Seznam platný pro následující kalendářní rok.
Domnívám se, že návrh zavedení nové kategorii zakázaných látek v podobě rekreačních drog a souvisejícího mechanismu ukládání důsledků za jejich užívání v rámci Kodexu 2021 je vhodný krok. Souhlasím s tím, že rekreační drogy patří mezi zakázané látky a že ve sportu nemají co dělat. Zároveň si však myslím, že je třeba reflektovat skutečnost, že sportovci zneužívají rekreační drogy, avšak mimo sportovní kontext bez úmyslu zlepšit vlastní sportovní výkon. Přijme-li Světová konference o dopingu ve sportu tento návrh, rozhodčí orgány budou moci udělovat za užívání rekreačních drog přiměřené sankce, o kterých v rámci současně platného mechanismu stanoveného Kodexem 2015 občas pochybuji.
[1] Kodex 2015, komentář k čl. 4.2.2.
[2] Kodex 2015, komentář k čl. 4.2.2. Otázky a odpovědi k Seznamu zakázaných látek dostupné zde.
[3] Kodex 2015, čl. 10.5.1.1.
[4] Kodex 2015, čl. 10.5.2.
[5] Kodex 2015, čl. 4.3.3.
[6] Návrh Kodexu 2021, čl. 10.2.4.
[7] Návrh Kodexu 2021, čl. 10.2.4.
[8] 2021 Code revision – second draft (following the first consultation phase). Summary of major proposed changes found in the first draft of the Code, bod 27. Dokument je dostupný zde.
[10] Kodex 2015, komentář k čl. 4.2.2. Otázky a odpovědi k Seznamu zakázaných látek dostupné zde.
Diskuze k článku ()