FIFA Dispute Resolution Chamber
Dynamika sportu a času si vyžaduje co nejefektivnější a nejrychlejší řízení o záležitostech, které denně zasahují účinkující tohoto specifického prostředí, typicky hráče – kluby. V odvětví sportovního práva je třeba hledat i jiné cesty, jak vyřešit spor, než jen skrze zavedené vnitrostátní soudy. K tomuto účelu slouží nadnárodní instituce, které se hlásí a zmiňují své přednosti právě na základech jako efektivita, rychlost a přesnost. Po Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) je třeba si představit i další instituci, která se stará o soudní spory fotbalového prostředí.
Komora pro řešení soudních sporů je rozhodující orgán FIFA (FIFA DRC, _FIFA Dispute Resolution Chambe_r), který poskytuje arbitrážní řízení a řešení soudních sporů na základě rovnoprávného zastoupení klubů a hráčů. Takové řízení je rozhodováno nezávislým arbitrem.
Tato arbitráž se řídí zákonnými ustanoveními, jimiž jsou článek 49 odst. 2 Statutů FIFA, který odkazuje na úpravu statusu a přestupů hráčů a také na pravidla, která upravují proceduru hráčské komise a komory pro řešení soudních sporů.
Nejčastějším základem pro jednání o sporech stran před Komorou jsou záležitosti ohledně kontraktů mezi hráčem a klubem s mezinárodním přesahem. FIFA DRC může takové spory rozhodovat pouze v případech, kdy vnitrostátní arbitráž není uznána jako NDRC FIFA (Národní komory pro řešení soudních sporů). V opačném případě je rozhodnutí vnitrostátní arbitráže závazné na stejné úrovni, jako by bylo před tribunálem FIFA DRC.
V případě České republiky je třeba zmínit neexistenci NDRC. První instance (rozhodčí soud) sice připomíná nezávislý orgán, avšak pokud se případ dostane k následující instanci, kterou je Arbitrážní Komise, tak nelze mluvit o nezávislosti především ve smyslu chybějící možnosti zvolit si své zástupce. Z uvedeného plyne, že rovnoprávnost účastníků již není na úrovni požadované FIFA DRC, ale naopak oslabuje spíše stranu hráčů.
U DRC probíhají zároveň i spory, které se týkají ITC Card (Mezinárodní přestupní průkaz). Je to z důvodu případů asociací, které nejsou ochotny vydat tento nezbytný průkaz pro účast hráčů v soutěžních zápasech svého nového klubu, který je členem jiné zahraniční asociace. V praxi se s takovými spory můžeme poměrně často setkat a z pohledu hráčů jsou rozhodnutí DRC velmi slibná. Arbitři se ve většině případů přiklánějí na jejich stranu a k právu na svobodný pohyb, kdy není možno hráčům bránit ve výkonu své profese.
Výhodami, které FIFA zmiňuje u své komory, jsou převážně rychlejší a levnější proces u sportovně-pracovních sporů. Zajímavostí je i neveřejnost procesu, kdy je odepřen přístup jak médiím, tak široké veřejnosti. Hlavní výhodou je však znalost a přehled arbitrů ve fotbalovém prostředí. To dodává zvýšenou legitimitu rozhodnutí a nevyvstávají otázky, které se mohou objevit u obecných soudů. Rozhodnutí mohou být následně vymáhána skrze Disciplinární řízení FIFA. Řízení probíhá výlučně písemně.
Rovnoprávnost a demokratičnost FIFA DRC se projevuje i ve složení orgánu. Vybráno je 24 členů Komory, po 12 zástupcích hráčů a 12 zástupcích klubů. Nezávislým předsedou arbitráže (v současné době pan Slim Aloulou) se stává osoba vybraná výkonným výborem FIFA (FIFA Executive Committee) na návrh zástupců hráčů a fotbalových soutěží.
Momentálně DRC rozhoduje ve složení 3 arbitrů. Pokud případ není shledán jako složitější a předpokládá se jednodušší vyřešení sporu, nominován je pouze samosoudce. Jsou však případy, které vykazují „fundamentální známky“. V takové situaci má samosoudce povinnost postoupit případ Komoře.
Komora se blízce pojí s Mezinárodní sportovní arbitráží (CAS). Kterékoliv rozhodnutí vydané FIFA DRC je předmětem, který opravňuje strany odvolat se ke CAS (čl. 63 Statutů FIFA). Odvolání musí být dodána ke CAS v časové lhůtě 21 dní od doby vydání rozhodnutí.
Po zkušenostech, které se mi naskytly s FIFA DRC je nutno říci, že proces byl ve většině případů velmi efektivní a předvídatelný. Komora a rozhodci následují, pokud možno, rozhodnutí předešlé a snaží se posilovat právní jistotu u stran sporu. Mohu jen potvrdit, že slova jako rychlost, efektivita a právní jistota se v případě Komory pouze potvrzují.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



