Tato novela o bezmála desítce změnových bodů byla přijata, jak vysvětluje důvodová zpráva, za účelem promítnutí prvků, jež přinesl zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a jeho změnový zákon do jednacího řádu Senátu, jenž obsahuje, vedle mnohého dalšího, také právní úpravu legislativního procesu v horní komoře Parlamentu České republiky. Oproti jednacímu řádu Poslanecké sněmovny totiž zůstával na nový zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv doposud neadaptován.
Jak je v důvodové zprávě deklarováno, změny, jež aktuální novela přináší, souvisí jednak s elektronizací tvorby a vyhlašováním zákonů a se začleněním úplného znění do projednávaného, schvalovaného a vyhlašovaného znění právního předpisu, jednak se snahou zpřehlednit proces projednání návrhu zákona a zavést jednotné standardy tvorby a odůvodnění návrhu zákona. Nová úprava má navazovat na obecnou úpravu tvorby právních předpisů v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, přičemž má umožnit provázanost procesu projednávání návrhů zákonů mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem a obecně reflektovat změny související s elektronizací tvorby a projednávání návrhů zákonů.
Ač je v publikovaném znění zákona (z důvodu relativně neobvyklých okolností a legislativních souvislostí) stanovena účinnost na 1. 1. 2024, zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2026. Uplatní se zde totiž pravidlo formulované v § 9 odst. 4 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, dle kterého v případě stanovení dne nabytí účinnosti právního předpisu předcházejícího dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá takový právní předpis své účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo 1. červenci.
Diskuze k článku ()