Důvodová zpráva k této krátké novele o jediném změnovém bodu popisuje, že ochrana kulturního dědictví není sama o sobě účelem, je pouze základním předpokladem pro jeho uchování tak, aby kulturní hodnoty mohly být předávány z generace na generaci a veřejně sdíleny. Významnou formou tohoto veřejného sdílení je prezentace kulturních statků prostřednictvím výstav, programů a publikací, a to nejen kulturních statků vlastních, ale i v kontextu s kulturním dědictvím evropským a světovým, jehož je české kulturní dědictví součástí. Musí být proto vytvořeny předpoklady pro vzájemnou mezinárodní výměnu výstav a jednotlivých exponátů.
Hlavním deklarovaným cílem, jehož naplnění novela sleduje, je rozšíření tzv. imunity vůči zabavení, která by se měla vztahovat nejen na předměty ve vlastnictví cizích států, ale obecně na účel, za kterým je věc vykazující znaky kulturní památky na území České republiky zapůjčována, pokud je takové zapůjčení v zájmu České republiky, a to bez ohledu na to, kdo zápůjčku realizuje. To má umožnit spolupráci při přípravě výstavních projektů s nejvýznamnějšími světovými kulturními institucemi, které jsou, zejména v anglosaském prostředí, typicky nadačního typu, a tedy jejich majetek nemohl být podle dosavadní právní úpravy tzv. imunizován.
Jak zákonodárce blíže popisuje, cílem samozřejmě není zamezit případným sporům o vlastnictví některých kulturních statků, které ve složitém mezinárodním kontextu dosud nebyly zcela vyjasněny, ale zamezit tomu, aby pro řešení těchto sporných situací bylo využíváno či zneužíváno zápůjček na výstavy, které jsou významným přínosem pro sdílení evropských a světových kulturních hodnot.
Diskuze k článku ()