Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této krátké novely o pětici změnových bodů vysvětluje, že byla zpracována za účelem narovnat nevyhovující stav týkající se bezúplatných převodů zemědělských pozemků Státním pozemkovým úřadem, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce či kraje, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví, pokud jde o pozemky v zákoně vymezené. Přesné vymezení se v čase měnilo, nicméně se v zásadě jedná o pozemky, které se nachází v zastavěném území či zastavitelné ploše, případně určené rozhodnutím o umístnění stavby k zastavění, pokud jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou (dříve také stavbou pro bydlení), zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce či kraje, v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určené k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, vybrané silniční či silniční pomocné pozemky.
Konkrétně jde o dodržování povinností obcí a krajů souvisejících s převody pozemků. Do roku 2019 nebyla v zákoně uvedena žádná lhůta, po kterou mají být povinnosti související s převody pozemků dodržovány. Platilo tedy, že obce a kraje musely podmínky převodu dodržovat po neomezeně dlouhou dobu. Od listopadu 2019 byla doba, po kterou jsou obce a kraje povinny podmínky bezúplatného převodu dodržovat, a to zejména dbát účelu převáděného pozemku, omezena na 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tato lhůta byla vztažena i na smlouvy uzavřené dříve, přičemž běh této desetileté lhůty u nich začal v každém případě zmíněným listopadem 2019.
Státní pozemkový úřad účel využití bezúplatně převedených pozemků pravidelně kontroluje, a to výzvou obci či kraji, které mají povinnost každý rok uvést informaci, zda došlo ke změně územního plánu a o účelu využití těchto pozemků. K tomu byl vypracován metodický pokyn popisující, co je od obce či kraje požadováno doložit a jakým způsobem, přičemž obce a kraje jsou při této příležitosti upozorňovány, že v případě využití pozemků k odlišnému účelu, než pro který byly bezúplatně převedeny, dochází k nedodržení podmínek bezúplatného převodu pozemku.
Při počtu kontrolovaných obcí, smluv a pozemků a při méně než dvou desítkách pracovnících, jež se dané agendě reálně věnují, se však mělo ukázat, že kontrola a vymáhání zákonem stanovených povinností v podmínkách aktuálního nastavení není dostačující a je složitě proveditelná. Jde tak sice o nezbytnou, nicméně vysokou byrokratickou zátěž náročnou jak pro Státní pozemkový úřad, tak pro kontrolované obce a kraje.
Podle § 8 zákona platí, že jakákoliv změna územně plánovací dokumentace, kterou by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, případně by pozemek nebyl určen k realizaci zeleně nebo veřejně prospěšných opatření, vede obce a kraje k povinnosti vrátit dříve bezúplatně převedený pozemek státu. Obce jsou přitom povinny pořizovat nové územní plány jako náhradu územních plánů pořízených před 1. 1. 2007, a to do roku 2028. Tato vynucená a často formální změna územně plánovací dokumentace by mohla, bez změny právní úpravy, znamenat důvod pro naplnění povinnosti vrácení takto bezúplatně převedeného pozemku státu.
Proto zákonodárce přichází s novelou, jež má daný problém eliminovat. Deklarovaným cílem je umožnit a zjednodušit rozvoj obcí dle konkrétních potřeb vyvolaných potřebnými změnami v území a zefektivnit činnosti všech zúčastněných subjektů. Primární snahou zákonodárce bylo snížit možné překážky, které by brzdily rozvoj obcí a krajů. Dalším přínosem novely má být již zmíněné snížení administrativní zátěže Státního pozemkového úřadu při provádění pravidelných ročních kontrol, a to díky snížení objemu kontrolovaných pozemků.
Diskuze k článku ()