Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této novely často označované jako flexinovela zákoníku práce popisuje, že zákoník práce je sice ve svém komplexu vyhovující právní normou, nicméně v dílčích aspektech je příliš rigidní, a to zejména pokud jde o možnost zaměstnavatele jednostranně rozvázat pracovní poměr. Vysvětluje, že hlavní funkcí pracovního práva sice je zajistit zvýšenou ochranu zaměstnance jakožto zpravidla slabší smluvní strany, nicméně přehnaná ochrana zaměstnanců může působit kontraproduktivně a nedostatečná flexibilita pracovněprávních vztahů, ať už jde o jejich uzavírání, realizaci či rozvazování, může vést k přílišnému omezení zaměstnavatelů při uskutečňování jejich činnosti, působit deformace na trhu práce a v konečném důsledku i nepřímo poškozovat samotné zaměstnance.
Hlavním deklarovaným cílem této novely tedy je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů jak na straně zaměstnavatelů, tak na straně zaměstnanců, a tím v řadě případů uvolnit příliš rigidní nastavení právní úpravy.
Konkrétně jde například o změnu právní úpravy výpovědi z pracovního poměru, zkušební doby, pracovní doby a doby odpočinku, mzdy a platu, pracovních podmínek některých zaměstnanců, působnosti odborové organizace, doručování písemností, nakládání s informacemi o odměňování zaměstnanců či průměrného výdělku.
Vedle zákoníku práce je novelizován rovněž zákon o daních z příjmů, zákon o úřednících územních samosprávných celků, zákon o zaměstnanosti, zákon o inspekci práce, zákon o sociálních službách, zákon o specifických zdravotních službách, občanský zákoník a služební zákon.
Diskuze k článku ()