V novele zákona o rozpočtovém určení daní navrhují do výčtu sdílených daní, z nichž kraje dostávají peníze, zařadit i silniční daň a daň z minerálních olejů. Obě legislativní iniciativy dnes schválili zastupitelé, proti byli jen někteří zástupci hnutí ANO.
Účinnost stavebního zákona a souvisejícího zákona 284/2021 Sb. navrhují odložit ve všech stupních vždy o jeden rok. "Projednávání se v rámci legislativního procesu poněkud protáhlo, z toho důvodu se domníváme, že celá řada ustanovení by si zasluhovala, ať volby dopadnu jakkoliv, ještě dopracování a promyšlení," řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). Podle něj se musí dokončit hlavně úprava elektronizace a organizační model.
Nový stavební zákon stvrdila Sněmovna 13. července, když přehlasovala senátní veto. Úprava stavebního práva má podle vlády především zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt. Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním budou jednotlivé stavební úřady organizované podobně, jako je tomu nyní třeba u finanční správy. Zákon má řadu odpůrců, podle nich se státní správa vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje.
Martin Kolovratník (ANO) namítal, že lhůty k náběhu zákona nejsou nepřiměřené, času na zřízení nového Nejvyššího stavebního úřadu bude podle něj dost. Uvedl také, že zákon ušetří i provozní náklady na činnost úřadů. Připustil, že nová Sněmovna může ještě "vychytat mouchy" stavebního zákona před jeho kompletní účinností od 1. července 2023.
Podle bývalého hejtmana Radka Martínka (3PK/ČSSD) by naopak bylo lepší zachovat vše pozitivní z dosavadního stavebního zákona i při zachování současné organizační struktury stavebních úřadů. Nevěří také úsporám, které nový zákon přinese. "Je to neuvěřitelný hazard," uvedl Martínek.
Novelu stavebního zákona chce hejtmanství předložit až nové Sněmovně. Navrhuje, aby s ní vyslovila souhlas již v prvním čtení, aby zákon mohl nabýt účinnosti 1. ledna 2022, tedy v čase, aby oddálila účinnost některých ustanovení původního zákona.
Novela zákona o rozpočtovém určení daní navrhuje do výčtu sdílených daní, z nichž kraje dostávají peníze, zařadit i silniční daň a daň z minerálních olejů ve výši výši 9,78 procenta, jak je tomu i v současnosti s daněmi sdílenými kraji. Novela by měla také zavést rozdělování peněz mezi kraje podle počtu obyvatel a počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy. To by například Pardubickému kraji přineslo ročně asi 772 milionů korun navíc. "Současný model je pro nás mimořádně nevýhodný. Například srovnatelný Kraj Vysočina má o 800 milionů až miliardu korun ročně víc," řekl Netolický. Podle něj jde o narovnání disproporcí mezi regiony, žádný by si však nepohoršil. Kraje pak už nebudou muset každý rok žádat Státní fond dopravní infrastruktury o peníze na opravy krajských silnic.
Podle Netolického chce Pardubický kraj iniciativou otevřít téma v nové Sněmovně. Pracovní skupina s touto problematikou by měla dát první výstupy do 30. června 2022.
Diskuze k článku ()