V minulém měsíci se konaly dvě akce, které si byly podobné víc než by se mohlo na první pohled zdát. Nejprve to bylo v rámci Pražského právnického jara Stálou konferencí českého práva pořádané sympozium s názvem Ústavní projekce dělby moci, o čtrnáct dnů později konference Soudcovské unie České republiky, která se zabývala vymezením kritérií určujících kariéru soudce, jinak řečeno kariérním řádem.

Příprava na minulou válku?

Jako soudci je mi do rukou dávána mimořádně velká moc rozhodovat o osobní svobodě lidí, kteří si mě k tomu nevybrali, vůbec o to nestojí, ale musí pak respektovat mé rozhodnutí, protože je může vymoci stát, jehož jménem rozhoduji. Jsem si toho vědom a ke své práci přistupuji s pokorou, protože s řešením každého problému objevuji problémy další, na každou věc je možné nalézt několik úhlů pohledu, takže rozhodně nepatřím mezi ty soudce, kteří vědí všechno a nejlépe. Proč to říkám?

Facka nebo domluva?

Pokud se shodneme, že není demokratického právního státu bez toho, že by ochranu práv a oprávněných zájmů jednotlivých členů společnosti chránila nezávislá soudní moc, pak musíme najít způsob, jak této nezávislosti dosáhnout. V našem geografickém prostoru je tato otázka poměrně podrobně teoreticky rozpracována, jsou k dispozici i praktické zkušenosti s jednotlivými úpravami. Je proto také možné najít určitá zobecňující stanoviska relevantních mezinárodních institucí.

Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl I.

Pro úvahy o možné budoucí změně našeho od mocnářství fungujícího modelu je vhodné zjistit, jak otázku správy soudnictví řeší jinde. V demokratických státech v Evropě jsou to v podstatě dva způsoby.

Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl II. zahraniční inspirace

Po té, co jsem v první části úvahy přinesl určitá zobecňující stanoviska relevantních mezinárodních institucí a ve druhé stručný přehled zahraniční úpravy, přichází řada na úvahu o Nejvyšší radě soudnictví v České republice a základní kontury její možné budoucí úpravy.

Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl III.

Jak jsem napsal již v minulém díle úvahy o Nejvyšší radě soudnictví v České republice, ze všech dříve uvedených důvodů jeví se mi být praktickým, aby Nejvyšší rada soudnictví v České republice měla 15 členů, z toho 9 soudců a 6 členů, kteří by byli z poloviny voleni Poslaneckou sněmovnou a z poloviny Senátem Parlamentu České republiky.

Nejvyšší rada soudnictví – palcát nebo štít? Díl IV.

Poslední dny měsíce března byly plné zásadních informací nejen pro boj s koronavirem, ale i pro dobu po něm. U nás ve verzi budoucího možného, v Maďarsku v realitě pátého roku nouzového stavu původně vyhlášeného pro velký příliv migrantů. Nynější epidemie pak byla důvodem pro předání prakticky absolutní moci do rukou vlády a jejího předsedy.

Epidemie a právní stát - další rizikový pacient?

Slovo o šesti písmenech, tři samohlásky, tři souhlásky, diakritika. Prosté a jednoduché. Přitom označuje něco pro každého člověka nesmírně důležitého.

Důvěra

Jednoho dne židovský vězeň, který vystudoval v roce 1932 architekturu na Vysokém učení technickém v Praze, podle rozkazu vynášel smetí v nemocnici, v níž byl nasazen, když ho zavolala německá ošetřovatelka a váhavě ho odvedla do podzemí budovy, kde v malé zatuchlé místnosti ležel zafačovaný voják.

Předvánoční zamyšlení

Mám dojem, že my, trestní soudci, postrádáme zpětnou vazbu od osob, o jejichž osudech rozhodujeme.

Dopis vězně

Právnická fakulta Univerzity Karlovy otevírá od října 2025 nový postgraduální kurz „Pracovní právo v HR“.

Nový LL.M. kurz „Pracovní právo v HR“ na PFUK v Praze

Již XXXII. ročník konference Karlovarské právnické dny proběhne 12. - 14. 6. 2025. Program slibuje zajímavé hosty i témata.

XXXII. konference Karlovarské právnické dny

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi. To všechno je kongres PRÁVNÍ PROSTOR.

Kongres Právní prostor 2025

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Příspěvky autora

Právní Kontroverze s Václavem Malým: Digitalizace práva a proměna právního myšlení