Pracovní skupina Evropské komise – Working Party 29 („WP29“) vydala v pátek 16. prosince 2016 první z řady slíbených dokumentů, které mají poskytnout výklad k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).

První výkladová pravidla k GDPR

Ochrana osobních údajů v říjnu 2016 zaznamenala další zajímavé rozhodnutí, které reaguje na neustálý vývoj moderních komunikačních technologií s ohledem na rozsah toho, co lze ještě zařadit pod pojem osobní údaj ve smyslu článku 2 písm. a) směrnice č. 95/46/ES. Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-582/14 Patrick Breyer v. Bundesrepublik Deutschland nepředstavuje však z našeho pohledu překvapivý počin, neboť toto rozhodnutí v praxi pouze deklaruje dlouhodobé nahlížení na problematiku dynamických IP adres, které ve spojení s dalšími údaji mohou představovat osobní údaje, jak ostatně bylo završeno výslovnou zmínkou o síťových identifikátorech v rámci definice osobních údajů v novém obecném nařízení o ochraně osobních údajů.

Rozhodnutí Breyer a dynamická IP adresa jako osobní údaj

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

Nové rozhodnutí ESLP: monitoring komunikace zaměstnanců jako porušení práva na soukromý a rodinný život? Evoluce, nikoliv revoluce

Problematika ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) v oblasti klinického hodnocení je vysoce diskutovaným tématem. Tím více, že absentuje konkrétní zákonné ustanovení nebo alespoň relevantní metodika pro tuto oblast. 

Klinické hodnocení a ochrana osobních údajů: nové upozornění SÚKL

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru. 

Dynamický biometrický podpis nově vždy jako zvláštní kategorie osobních údajů

V posledním květnovém víkendu nenápadně uplynul rok od okamžiku, kdy v České republice a celé Evropské unii vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR. Podívejme se, co nám poslední rok v tomto ohledu přinesl, a na závěr se zamyslíme, kam se bude vývoj ubírat dál. 

Rok s GDPR a pohled do budoucna

Od 1. 1. 2021 je účinná sada dohod mezi EU a Spojeným královstvím, která obsahuje i úpravu osobních údajů.

Jak na předávání osobních údajů do Spojeného království po brexitu?

Pokud podnikáte v jakémkoliv oboru, jehož součástí je výměna dat (včetně osobních údajů) se zahraničím, a to především tím mimoevropským, pak jste si nejspíše s příchodem GDPR před třemi lety říkali, jak to bude dál s předáváním dat mimo GDPR zónu.

Aktualizované instrumenty pro předávání osobních údajů do zemí mimo EU – standardní smluvní doložky verze 2021: rok a čtvrt na přesmluvnění

Zatímco v lednu můžeme slavit mezinárodní den ochrany osobních údajů, koncem května jsme si připomněli výročí vstoupení GDPR v účinnost – letos už počtvrté.

Hranaté výročí aneb 4 roky s GDPR

Seminář na téma Označování a balení dle CLP a ADR

Označování a balení dle CLP a ADR

Vzdělávání v mediaci, připravené Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, je jedinečné v tom, že jejako jediné v ČR poskytované veřejnou univerzitou.

Základní výcvik v mediaci 100 hodin

Seminář na téma Oznamování do portálu ECHA

Oznamování do portálu ECHA

Mám dojem, že my, trestní soudci, postrádáme zpětnou vazbu od osob, o jejichž osudech rozhodujeme.

Dopis vězně

V uplynulých dnech se veřejnost na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného.

Přestřelka s ministrem?

Za pár týdnů, přesně 1. září, bude slavit desetileté výročí své účinnosti zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci. Pro někoho to možná není zas až tak zásadní právní předpis, faktem ale je, že poprvé v české právní historii zakotvil pravidla pro vedení mimosoudního jednání, neboť tím mediace bezesporu je.

Kreativita je hezká věc, ale…

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora