Pracovní skupina Evropské komise – Working Party 29 („WP29“) vydala v pátek 16. prosince 2016 první z řady slíbených dokumentů, které mají poskytnout výklad k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).

První výkladová pravidla k GDPR

Ochrana osobních údajů v říjnu 2016 zaznamenala další zajímavé rozhodnutí, které reaguje na neustálý vývoj moderních komunikačních technologií s ohledem na rozsah toho, co lze ještě zařadit pod pojem osobní údaj ve smyslu článku 2 písm. a) směrnice č. 95/46/ES. Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-582/14 Patrick Breyer v. Bundesrepublik Deutschland nepředstavuje však z našeho pohledu překvapivý počin, neboť toto rozhodnutí v praxi pouze deklaruje dlouhodobé nahlížení na problematiku dynamických IP adres, které ve spojení s dalšími údaji mohou představovat osobní údaje, jak ostatně bylo završeno výslovnou zmínkou o síťových identifikátorech v rámci definice osobních údajů v novém obecném nařízení o ochraně osobních údajů.

Rozhodnutí Breyer a dynamická IP adresa jako osobní údaj

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

Nové rozhodnutí ESLP: monitoring komunikace zaměstnanců jako porušení práva na soukromý a rodinný život? Evoluce, nikoliv revoluce

Problematika ochrany osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („nařízení GDPR“) v oblasti klinického hodnocení je vysoce diskutovaným tématem. Tím více, že absentuje konkrétní zákonné ustanovení nebo alespoň relevantní metodika pro tuto oblast. 

Klinické hodnocení a ochrana osobních údajů: nové upozornění SÚKL

Úřad pro ochranu osobních údajů („Úřad“) mění svůj přístup ke zpracování biometrického dynamického podpisu připojeného ke konkrétnímu dokumentu v rámci běžné smluvní agendy, kdy nedochází k verifikaci či porovnávání podpisu dle referenčního vzoru. 

Dynamický biometrický podpis nově vždy jako zvláštní kategorie osobních údajů

V posledním květnovém víkendu nenápadně uplynul rok od okamžiku, kdy v České republice a celé Evropské unii vstoupilo v účinnost obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR. Podívejme se, co nám poslední rok v tomto ohledu přinesl, a na závěr se zamyslíme, kam se bude vývoj ubírat dál. 

Rok s GDPR a pohled do budoucna

Od 1. 1. 2021 je účinná sada dohod mezi EU a Spojeným královstvím, která obsahuje i úpravu osobních údajů.

Jak na předávání osobních údajů do Spojeného království po brexitu?

Pokud podnikáte v jakémkoliv oboru, jehož součástí je výměna dat (včetně osobních údajů) se zahraničím, a to především tím mimoevropským, pak jste si nejspíše s příchodem GDPR před třemi lety říkali, jak to bude dál s předáváním dat mimo GDPR zónu.

Aktualizované instrumenty pro předávání osobních údajů do zemí mimo EU – standardní smluvní doložky verze 2021: rok a čtvrt na přesmluvnění

Právo v Plzni

Asociace VZ konference

Jste zaměstnavatel a používáte při organizaci práce zaměstnanců automatizované systémy řízení či hodnocení práce (programy, aplikace)? Nebo jste zaměstnanec, kterému je práce přidělována prostřednictvím webové aplikace?

Pracovní podmínky ve světle digitálních technologií

Unikátní konference se špičkami právního světa je určená pro širokou právnickou veřejnost. Klíčovými tématy konference budou aktuální otázky justice, postavení rozhodčího soudu vůči soudní soustavě, veřejné právo, stavební zákon a veřejné zakázky včetně legislativního procesu.

Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) pořádá již podesáté „pražskou“ konferenci Veřejné zakázky v proměnlivé době #konference2022 #AVZ.

Veřejné zakázky v proměnlivé době

Jsou to již dva roky, kdy Soudní dvůr EU sdělil (nejen) českým soudům, že jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat v případě sporů ze spotřebitelských úvěrů, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

Kam až sahá úřední povinnost přezkumu spotřebitelských úvěrů?

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

Milost

Časové souvislosti tomu chtěly, že Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 6. 1. 2022 může být chápáno i jako novoroční předsevzetí.

Bude v novém roce právo jednodušší?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora