K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

advokát, AK CIKR
Foto: Fotolia

V první řadě bych rád podotkl, že zmíněná novela je zjevně motivována snahou o větší digitalizaci státní správy, což je zcela neoddiskutovatelně správný záměr. Dobře fungující digitalizovaná státní správa přinese výhody jak pro stát, tak pro občany, ať už ve smyslu nižších nákladů, nebo ve smyslu většího pohodlí. Nabízí se některé otázky s ohledem k této konkrétní změně, např. zda je již elektronická gramotnost občanů na takové úrovni, aby mohli být bezpečně automaticky zapojeni do digitalizované státní správy. Na druhou stranu, pokud chceme jako společnost sklízet plody digitalizace státní správy, je zajištění elektronické komunikace občanů se státem nezbytné.

Novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů bylo tedy s účinností od 1. 1. 2023 zavedeno automatické zřizování datových schránek pro výše zmíněné subjekty. V první řadě má tato změna dopad ten, že osobě s aktivní datovou schránkou vzniká jednak možnost prostřednictví datové schránky komunikovat se státními orgány, ale také povinnost s nimi touto cestou komunikovat. To tedy znamená, že osoba s aktivní datovou schránkou bude státními orgány obesílána právě skrze její datovou schránku. Takový způsob komunikace je relativně pohodlný a nízkonákladový jak pro občana, tak pro stát. Na druhou stranu, vzhledem k možnosti doručení fikcí skrze datovou schránku, tím prakticky zakládá povinnost občana svou datovou schránku pravidelně vybírat. Toto je asi největším úskalím této novely, obzvláště pro fyzické osoby podnikající bez potřebné elektronické gramotnosti či dokonce přístupu k internetu a pro fyzické osoby, které nevědí o automatickém zakládání datové schránky při přihlášení do státních portálů za využití kvalifikovaného prostředku pro elektronickou komunikaci. Je důležité mít na paměti, že fikce doručení zprávy skrze datovou schránku se aplikuje jak po přihlášení do datové schránky, tak i po uplynutí 10 dnů od doručení zprávy do schránky.

Dalším z úskalí používání datových schránek je pak fakt, že přijaté zprávy jsou v datové schránce uchovávány pouze po dobu 90 dní. To tedy znamená, že je nutné příchozí zprávy ukládat na svém vlastním úložišti, případně využít bezplatného úložiště na portálu občana nebo takzvaného datového trezoru, který je však úplatný. Pro člověka, který si je těchto skutečností vědom a disponuje prostředky k přístupu do datové schránky, by neměla být výše uvedená věc problém. Stále se tu ale setkáváme s otázkou, zda je skutečně elektronická gramotnost a vybavenost občanů již na takové úrovni, že je možné např. paušálně říci, že všechny fyzické osoby podnikající nakládání s datovou schránkou zvládnou.

Pořízení datové schránky však poskytuje i řadu výhod. Asi největší z nich je snížení nákladů na komunikaci se státními orgány. Zasílání zpráv pomocí datové schránky při komunikaci se státními orgány není nijak zpoplatněno. V porovnání se zasíláním podání doporučenou poštou tak dochází ke značné úspoře nákladů. To neplatí při komunikaci s jinými subjekty než se státními orgány, kdy je zasílání zpráv zpoplatněno. Dále je doručení státním orgánům při použití datové schránky prakticky okamžité, veškeré potenciální lhůty, které má například státní orgán na rozhodnutí ve věci tak začínají běžet zásadně ode dne odeslání. V neposlední řadě je pak elektronická komunikace se státními orgány, alespoň pro elektronicky gramotného člověka, komfortnější než běžná komunikace, především vzhledem ke snazšímu skladování elektronických listin. V některých případech se k elektronickému podání dále váží specifické výhody, například co se týče podání daňového přiznání, je možné ho podat elektronicky do 1 měsíce po uplynutí běžné lhůty.

I přes zjevné výhody komunikace skrze datovou schránku je pochopitelné, že obzvláště fyzická osoba nepodnikající pro ni nemusí mít využití. V tomto případě poskytuje novela zákona fyzickým osobám nepodnikajícím nástroj, kterým je možné datovou schránku deaktivovat. Poté, co je fyzické osobě nepodnikající založena datová schránka, jsou jí zároveň odeslány přihlašovací údaje. Datová schránka je pak aktivována buďto po prvním přihlášení pomocí těchto údajů nebo uplynutím 15 dnů od doručení přihlašovacích údajů. Právě během těchto 15 dnů je možné požádat o znepřístupnění datové schránky, která tak nikdy nezačne být aktivní. V zásadě je pak možné požádat o její znepřístupnění i po uplynutí zmiňované lhůty, kdy bude datová schránka po nějaký čas aktivní. Žádost o nezpřístupnění datové schránky je možné podat na kontaktním místě veřejné správy (pracoviště Czech POINT), odesláním žádosti podepsané uznávaným elektronickým podpisem na e-podatelnu Ministerstva vnitra (posta@mvcr.cz), odesláním žádosti opatřené ověřeným podpisem na poštovní adresu podatelny Ministerstva vnitra nebo odesláním žádosti do datové schránky Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra, jako správce systému datových schránek následně znepřístupní datovou schránku do 3 pracovních dnů od doručení žádosti. K tomu je však třeba mít na paměti, že možnost požádat o znepřístupnění datové schránky mají pouze subjekty, kterým byla zřízena na jejich žádost, nebo fyzické osoby, jimž byla zřízena právě automatickým zřízením kvůli použití kvalifikovaného prostředku pro elektronickou komunikaci.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články