Rozhovor: Petra Sendlerová - Novela zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích by měla přispět ke zvyšování kvality služeb

Obor překladatelství prochází neustálým změnami, avšak legislativa na tento trend dlouhodobě nereagovala.

V lednu tohoto roku nabyl účinnosti nový, samostatný zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, nahrazující zákon z roku 1967. Jak se tím profese proměnila? 

Hojně diskutovaná změna našla své odpůrce i podporovatele. Odpůrci poukazují na to, že se soudní tlumočníci a překladatelé od začátku platnosti novely potýkají s problémy zpožděné digitalizace některých procesů – týká se to například elektronické evidence úkonů, která měla nahradit tlumočnický deník vedený v papírové podobě nebo ve formě excelové tabulky. Zároveň stále není k dispozici nový elektronický seznam soudních tlumočníků a překladatelů a nejsou dořešeny technické požadavky k provádění elektronických soudních překladů, které novela zákona umožňuje. Přesto s sebou přináší také důležité změny, které obor již nezbytně potřeboval. Co v praxi novela přináší, jsme se zeptali metodičky pro překlady a tlumočení společnosti Skřivánek, Petry Sendlerové.

Nově je zaveden zákonný nárok na jmenování soudním tlumočníkem/překladatelem po splnění předem stanovených podmínek. Myslíte, že by to mohlo motivovat některé tlumočníky a překladatele k výkonu této profese?

Ano, podle nového zákona má žadatel na zápis do seznamu soudních tlumočníků a překladatelů po splnění všech podmínek právní nárok a jmenování uděluje Ministerstvo spravedlnosti. Dříve tomu tak nebylo, jmenování bylo podmíněno počtem již jmenovaných tlumočníků (pozn. „tlumočníci“ podle starého zákona označovali jak tlumočníky, tak překladatele a byli vždy jmenováni pro výkon obou těchto profesí; podle nového zákona je možné vykonávat pouze tlumočení nebo pouze překlad nebo oboje) pro daný jazyk příslušným krajským soudem, pod který žadatel podle svého místa bydliště spadal, i když měl splněné všechny stanovené podmínky. Mohla by to být motivace pro tlumočníky/překladatele „větších“ jazyků (angličtina, němčina), u kterých je obvykle větší počet zájemců než u těch „menších“ a šanci na jmenování podle starých podmínek měli tím pádem nižší. 

Nezbytné je však vysokoškolské vzdělání (které lze výjimečně prominout jen u vzácnějších jazyků) ideálně v jazykovém oboru, případně v jiném, ale pak je potřeba složit speciální tlumočnickou či překladatelskou zkoušku. Dále musí zájemce absolvovat dva povinné semestry doplňkového studia práva na právnických fakultách v Praze či Brně, vykonat vstupní zkoušku organizovanou Justiční akademií zaměřenou na znalost právních předpisů a doložit pět let aktivní praxe v oboru.

Považujete oddělení tlumočnické a překladatelské činnosti spíše za výhodu?

Oddělení tlumočnické a překladatelské činnosti je určitě výhoda pro ty, kteří mají větší zkušenosti s jednou z těchto oblastí a té se chtějí věnovat. Někomu vyhovuje více bezprostřední ústní projev a kontakt s lidmi, a proto upřednostňuje výkon tlumočení, někdo se zase lépe vyjadřuje písemně, je zvyklý výstup více promýšlet a nevadí mu absence osobního kontaktu, a tak je pro něj výhodnější věnovat se pouze překladu. Opět by to mělo přispět ke zvyšování kvality poskytovaných služeb tím, že se každý soustředí na to, co mu jde lépe. Je ale možné tyto činnosti i kombinovat. Požadavky na jmenování jsou však pro tlumočníky i překladatele stejné.

Novela se nedotkla zákonem daných odměn. Mnozí soudní tlumočníci/překladatelé mají kvůli nízkým odměnám (rozpětí od 300 do 450 korun za hodinu/normostranu) také jiné zaměstnání. Setkáváte se s tímto také u vás? 

Tyto odměny dané zákonem jsou platné jen pro zakázky objednané institucemi veřejné správy, odměny za zakázky od soukromých zadavatelů (jakými jsou např. překladatelské agentury) jsou dané smlouvou uzavřenou mezi zadavatelem a dodavatelem a ty jsou obvykle vyšší. Odlišné je také zdanění – u soudních překladů, ačkoliv jsou obvykle náklady na soudní překlad vyšší, se uplatňuje 40procentní paušál. V případě komerčního překladu je však možné uplatnit 60procentní daňový paušál. 

Většina soudních tlumočníků a překladatelů proto kombinuje soudní a komerční zakázky, ale je pravda, že někteří k tomu vykonávají ještě i jiné zaměstnání. Důvody mohou být různé. Jedním z nich může být to, že pracují ve specifickém oboru a tím si udržují svoji odbornost, která je i pro výkon překladů a tlumočení velmi důležitá. 

Novela umožňuje soudním tlumočníkům a překladatelům odmítnout úkon, k jehož provedení nemají dostatek odborných znalostí nebo pro to mají jiné vážné důvody. Myslíte, že tato možnost bude využívána?

Toto je určitě vítaná změna pro všechny strany, která by měla vést ke zkvalitňování tlumočnických a překladatelských služeb, a určitě bude využívána. Doposud se předpokládalo, že si soudní tlumočníci a překladatelé poradí se všemi typy projevů/textů, ale není možné, aby jeden člověk obsáhl všechny obory, a nejedná se jen o právo, ale o všechny další specifické obory a vždy je lepší, když se zakázky ujme odborník, který se v daném oboru orientuje. 

Sankce se zvýší až na půl milionu korun, v případě nejméně vážných přestupků budou 75 tisíc. V případě malých jazyků mohou být podle kritiků až likvidační. Za jaké přestupky jsou podle vaší zkušenosti sankce nejčastější?

Přestupky projednává Ministerstvo spravedlnosti, které dohlíží nad činností soudních tlumočníků a překladatelů, takže k těmto informacím my nemáme přístup. V zájmu všech zúčastněných stran je postupovat podle zákona a jakýmkoli sankcím se vyhnout.  

Jak se stavíte k problematice pojištění?

Pojištění ze zákona povinné není. Tlumočníci a překladatelé nemají povinnost uzavřít pojistnou smlouvu pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou výkonem své činnosti, nicméně za výkon své činnosti jsou odpovědní a případná náhrada újmy po nich bude požadována, pokud neprokážou, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí. 

V zákoně chybí povinnost celoživotního vzdělávání, jakou mají soudci a státní zástupci. Podporujete systematicky vzdělávání v této oblasti?

Ano, na další vzdělávání tlumočníků a překladatelů zákon nepamatuje, tlumočníci a překladatelé se musí dovzdělávat samostatně, umožňují jim to různé profesní organizace, jako např. KST ČR nebo JTP, které pro ně pravidelně pořádají vzdělávací akce. I nám ve Skřivánku záleží na neustálém zvyšování kvality a zlepšování našich služeb, proto i my pro naše dodavatele organizujeme profesní školení (v poslední době online, dříve i osobně), kterými byly například: kurz zaměřený na tvůrčí práci s překladem, kurz záludností češtiny, právnický workshop, školení o překládání pro instituce EU nebo školení zaměřené na revize a korektury. Dále pro ně připravujeme různé další odborné metodické příručky, které jim mají napomáhat při jejich práci.

30. září se slaví Mezinárodní den překladatelů, který tento rok zaštiťuje téma „United in translation” (neboli propojeni díky překladu). Máte něco, co byste překladatelům popřála?

Všechny tlumočníky a překladatele, nejen ty soudní, je třeba cenit za to, že tu s námi jsou a pomáhají v době, kdy se lidé od sebe i kvůli pandemii koronaviru již delší dobu vzdalují, je jazykovými prostředky naopak propojit. A věříme, že se již v brzké době podaří sjednotit i postupy týkající se novely výše zmiňovaného zákona.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články