I. Za sociální skupinu dle § 12 písm. b) zákona o azylu mohou být považování vojáci a příslušníci ozbrojených složek, které obyvatelstvo vnímá jako představitele či přívržence režimu, a branci, kteří čelí hrozbě násilí v případě nástupu do vojenské služby ze strany teroristických skupin, když jim stát není schopen zaručit dostatečnou ochranu a na druhé straně jsou vystaveni hrozbě trestu odnětí svobody ze strany státu, pokud by službu nenastoupili. Za sociální skupinu může být ale považována i rodina žadatele o azyl či žadatel pronásledovaný fanatiky pro život v nábožensky smíšeném manželství.
II. Znění § 12 písm. b) zákona o azylu je nutné vykládat v souladu s Úmluvou o právním postavení uprchlíků, č. 208/1993 Sb. Dále musí být aplikace tohoto ustanovení též v souladu i s kvalifikační směrnicí, která harmonizuje azylové právo mezi členskými státy Evropské unie. Zároveň je možné kritéria pro vymezení sociální skupiny hledat i v judikatuře soudů a ve směrnicích a doporučeních Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - UNHCR. Přestože se v případě směrnic UNHCR nejedná o závazné prameny práva, ze kterých by byl zdejší soud povinen vycházet, jde o inspirativní prameny mezinárodně uznávané praxe („soft law“), které je vhodné mít na zřeteli jak při aplikaci práva, tak při tvorbě právních předpisů.
Diskuze k článku ()