Ostatní

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.

Z pohledu veřejného práva je oblast tzv. whistleblowingu spojena s konfliktem mezi koncepcí neveřejného prostoru a principem veřejnosti. Zatímco neveřejný prostor je poměrně podrobně a komplexně upraven, a to zejména v souvislosti s ochranou utajovaných skutečností, služebního tajemství, obchodního tajemství, bankovního tajemství, lékařského tajemství, advokátního tajemství, osobních údajů nebo s ochranou soukromí v nejširším slova smyslu, zásada veřejnosti je do právního řádu promítnuta spíše sporadicky či ojediněle.

Text se zabývá teorií materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární demokracie tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaném větším konsenzu lidu, jakožto suverénu v demokracii, než přijetí obyčejného zákona, ať již je ústava schvalována lidem přímo nebo skrze volený parlament. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.

V rámci cyklu přednášek o právnických profesích, který pravidelně pořádá Spolek českých právníků Všehrd, navštívili Právnickou fakultu UK dne 15. března 2016 prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer a čestný prezident Notářské komory JUDr. Martin Foukal. Studenti tak dostali příležitost blíže se seznámit s náplní a problematikou notářské profese.

Text se zabývá teorií materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární demokracie tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaném větším konsenzu lidu, jakožto suverénu v demokracii, než přijetí obyčejného zákona, ať již je ústava schvalována lidem přímo nebo skrze volený parlament. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.

Barevné košile a v rukávu pokaždé nějaké eso. To je Michal Vávra, advokát a soudní tlumočník, který se kromě svých hlavních profesí věnuje také moderování odborných právnických akcí. Ani letos tak nebude chybět na kongresu Právní prostor.

Nelehké dětství, práce pro americké prezidenty, etiketa a životní postoje. To jsou témata, o kterých se před studenty Právnické fakulty UK na přednášce organizované Spolkem českých právníků Všehrd rozpovídala bývalá asistentka pěti amerických prezidentů a v současné době lektorka etikety a společenského chování Eliška Hašková-Coolidge.

Rok 2016 přinesl do českého právního řádu celou řadu legislativních novinek, jiné se aktuálně chystají. Více než dvacet přednášejících a téměř dvě stovky účastníků se jimi budou zabývat na šestém ročníku kongresu Právní prostor. Záštitu nad kongresem, který se koná na Chrudimsku ve dnech 19. a 20. dubna, převzali ministr spravedlnosti, ministryně pro místní rozvoj, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví a předseda Ústavního soudu.

Franchising je oblíbená forma podnikání, která se u nás objevila již brzy po převratu a v posledních deseti letech zažívá doslova boom. V Česku na podzim působilo 240 konceptů, které živily 20 tisíc lidí. Znamená to i nárůst specifické právní agendy, protože vztahy mezi franchisorem a franchisantem je třeba smluvně podchytit. Specialistkou na franchisové smlouvy je Mgr. Martina Parusová Zímová, LL.M., která se franchisingu věnuje více než osm let nejen jako advokátka v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík, ale také jako členka správní rady České asociace franchisingu.

V průběhu posledních čtyř let, kdy pracuji v organizaci Blueprint for Free Speech a předtím u Transparency International, jsem se zúčastnil asi 30 setkání a konferencí na téma ochrany oznamovatelů – a čtyři další se budou konat během příštích dvou měsíců.

Jedním z unikátů Právnické fakulty Univerzity Karlovy je bezesporu její oběžný výtah, který je součástí budovy vystavěné v letech 1926 - 1931. Za výtahem stojí továrna Škoda, která tak vytvořila raritu mezi páternostery. Oběžný výtah je umístěn po levé straně od hlavního vstupu fakulty v centrální galeriové aule. Studenty a jejich profesory dříve vozilo dvanáct kabinek z roku 1929, stejně starých jako výtah sám.

Dôstojnosť človeka predstavuje fundamentálny základ takmer všetkých významných ľudskoprávnych koncepcií súčasnosti. Výnimkou nie je ani učenie ruskej pravoslávnej cirkvi, ktorá sa v posledných rokoch veľmi intenzívne venovala nájdeniu svojej odpovede na fenomén ľudských práv. Odlišné chápanie ľudskej dôstojnosti, ktoré má v jej prípade veľmi silné teologické konotácie, sa prejavilo aj v obsahových rozdielnostiach ľudskoprávnych dokumentov, ktoré cirkev vydala. Pravoslávna ľudskoprávna doktrína si predovšetkým kladie za cieľ zosúladiť egoistické požiadavky jednotlivca, dnes tak často zaodeté do hávu neodňateľných ľudských práv, s požiadavkami tradičnej morálky, ktoré reflektujú vyššie dobro.

Již 16. ročník veletrhu pracovních příležitostí, který každoročně zaujme stovky až tisíce studentů a absolventů právnických fakult, pořádá již tradičně spolek ELSA Praha.

Začátkem února byl ve Sbírce zákonů vyhlášen nový zákon o službě vojáků v záloze (č. 45/2016 Sb.), jehož cílem je zvýšit účast občanů ČR na obraně vlasti jejich zapojením do aktivních záloh. Účinný bude již od 1. července 2016.

Za spolupráce s advokátní kanceláří Kinstellar uspořádal Spolek českých právníků Všehrd na půdě Právnické fakulty UK přednášku týkající se problematiky veřejných zakázek a nového zákona, který se jimi zabývá. S právní úpravou, celým procesem zadávání veřejné zakázky či problematikou v podobě například tzv. bid riggingu seznámili studenty Tomáš Čihula, vedoucí týmu pro hospodářskou soutěž advokátní kanceláře Kinstellar, a Michal Foltýnek, advokát téže kanceláře specializující se na oblast veřejných zakázek a státní podpory.

Sobotní večer v pražském Obecním domě patřil právníkům. Pod záštitou předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky a radního pro kulturu hl. m. Prahy Jana Wolfa se 27. února 2016 v jeho prostorách již podruhé konal Ples právníků, navazující na tradici jedinečné společenské události, která sahá až do roku 1871.

Finanční arbitr je státním orgánem, který je povolán k řešení zákonem o finančním arbitrovi vymezených sporů mezi subjekty na finančním trhu, mezi subjekty finanční služby nabízející (finanční instituce) a poptávající (spotřebitelé). Ve vztahu k soudům, jako orgánům moci soudní, je finanční arbitr alternativní cestou k nalézání práva, lze hovořit o jeho alternativní příslušnosti, která soudní pravomoci nekonkuruje, ale obecnou pravomoc soudů doplňuje. Vzájemný vztah jejich pravomocí je tedy dán právním řádem nekonfliktně, souběžně.

V českém prostředí je korupce v současnosti poměrně aktuální téma, které mnohdy přináší až alarmující výsledky. Dle tzv. Corruption perception index, indexu vnímání korupce, se Česká republika při evalvaci v roce 2015 umístila až na 22. místě z 31 západoevropských zemí.

Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.

V důsledku zveřejnění informace o schválení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení“), známého také pod zkratkou GDPR[1] na úrovni Evropské unie (dále jen „EU“ nebo „Unie“) se již v kruzích odborné veřejnosti začalo diskutovat o regulatorních požadavcích, jež budou dle nového právního rámce na povinné subjekty kladeny. Kromě základních informací týkajících se této normy v následujícím textu naleznete srovnání se stávající právní úpravou a popis některých základních povinností, které dopadnou na subjekty odpovědné za zpracování osobních údajů, tj. správce a zpracovatele osobních údajů.[2]

S účinností od 1. února 2016 přinesla novela zákona na ochranu spotřebitele zásadní novinku, která by neměla uniknout pozornosti zejména advokátů. Nově včleněná třetí až pátá část zákona totiž představuje právní úpravu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů mezi advokáty a klienty-spotřebiteli.

Součástí legislativního procesu vládních návrhů právních předpisů je obligatorní užití specifických nástrojů, které prostřednictvím analýz hodnotí dopady zavedení budoucí právní úpravy do právního řádu. Nedílnou součástí legislativního procesu v České republice se stal nástroj, který analyzuje dopady právní regulace (RIA). Na tento nástroj navazuje hodnocení korupčních rizik (CIA) a nově se zavádí hodnocení nové právní úpravy na rovnost mužů a žen (GIA).

Po zhruba třech letech tahanic byl prosazen a před koncem roku 2015 vyšel zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). U jeho zrodu stál i Mgr. František Korbel, Ph.D., kterému jsme položili pět otázek týkajících se registru smluv. František Korbel na stejné téma vystoupí i na dubnovém kongresu Právní prostor 2016.

Lidé si často navzájem úmyslně i nechtěně ubližují. Motorkář srazí stařenu na přechodu. Regionální deník otiskne lživou pomluvu. Sousedovic kluk vám rozbije okno. Na tyto situace reaguje občanskoprávní úprava závazků z deliktu, kterou můžeme označit za závazkové právo deliktní. V anglosaském světě se jedná o tzv. tort law.

Máme tu podzim roku 2015.