Snižuje se jím nařízením garantovaný minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb podle zákona o poštovních službách, a to z dosavadních 3 200 na 2 900.
Důvodová zpráva vysvětluje, že dosavadní právní úprava vycházela z faktického stavu poštovního trhu v roce 2015, přičemž situace se od té doby měla na poštovním trhu podstatným způsobem změnit. Na jedné straně mělo z důvodu pokračující digitalizace a využívání elektronických forem komunikace dojít k poklesu objemu listovních zásilek, na straně druhé mělo dojít k nárůstu objemu přepravených balíků, kde působí řada provozovatelů a uživatelé mají k dispozici komerční nabídky služeb, které lépe odpovídají jejich potřebám a představují z jejich pohledu substituty pro základní služby, přičemž však k tomuto nárůstu dochází pouze u komerčně poskytovaných služeb; podíl základních služeb na celkovém objemu má tedy být zcela zanedbatelný a zároveň setrvale klesat. Rostoucí poptávka po službách dodání balíků měla zároveň motivovat i alternativní provozovatele ke zřizování nových provozoven, což mělo zapříčinit, že celkový počet provozoven všech provozovatelů byl například v roce 2021 ve srovnání s rokem 2015 více než dvojnásobný. U všech provozovatelů poštovních služeb má rovněž docházet k zavádění nových forem obsluhy, jakými jsou například samoobslužná zařízení.
To všechno mělo zapříčinit pokles poptávky po základních službách, k jejichž využití je nutná návštěva provozovny držitele poštovní licence. Zmiňována je rovněž možnost podání formou svozu, kdy je poštovní zásilka vyzvednuta v místě bydliště či sídla odesílatele, markantní je ovšem také skutečnost, že síť provozoven držitele poštovní licence představuje nejvíce zatěžující prvek v rámci výpočtu čistých nákladů.
Proto přichází novela, jež má za cíl popisované změny na trhu poštovních služeb v právní úpravě reflektovat.
Diskuze k článku ()