Ministerstvo zdravotnictví, které tuto relativně rozsáhlou novelu o více než dvou desítkách změnových bodů pro vládu připravilo, stručně přibližuje, že tak učinilo z důvodu nutnosti transponovat do českého vnitrostátního právního řádu dvojici evropských směrnic. Konkrétně jde o směrnici 2024/869, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů, a dále o směrnici 2023/2668, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Důvodová zpráva pak podrobněji vysvětluje, že první z uvedených směrnic řeší opatření k regulaci a snížení expozice nebezpečným chemickým látkám diisokyanátům a olovu, reviduje stávající limitní hodnotu expozice na pracovišti a biologickou limitní hodnotu pro olovo. V případě diisokyanátů jsou poprvé v EU nově zavedeny hygienické limity pro jejich koncentraci v pracovním ovzduší. Byť Česká republika stanoveny hygienické limity měla, směrnicí jsou stanoveny limity přísnější. V případě olova je pak výrazně snižována hodnota hygienického limitu pro jeho koncentraci v pracovním ovzduší a zároveň je výrazně snižována biologická limitní hodnota pro koncentraci olova (plumbémie) v krvi pracovníků. Předmětná směrnice se má vztahovat na karcinogeny, mutageny a reprotoxické látky při práci.
Pokud jde o azbest, ochrana zaměstnanců před jeho expozicí je považována za klíčovou a vyžadující komplexní přístup. Druhou z uvedených směrnic je za účelem posílení ochrany zdraví pracovníků zavedena revidovaná limitní hodnota pro azbest, přičemž Česká republika musela k úpravě hygienického limitu pro pracovní ovzduší znamenající jeho zpřísnění samozřejmě také přistoupit. Novelizační nařízení má rovněž řešit oblast metod měření azbestu, stejně tak jako má být zohledněn požadavek povinnosti pro podniky, které budou odstraňování azbestu a s tím spojené demoliční práce provádět, své zaměstnance pravidelně proškolovat.
Diskuze k článku ()