Státní úřad pro jadernou bezpečnost přibližuje, že k této novele, mimochodem první po osmi letech, přistoupil za účelem harmonizace seznamů vysoce rizikových biologických agens a toxinů a rizikových biologických agens uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 novelizované vyhlášky s legislativou EU přijatou v oblasti nakládání, respektive vývozu stanovených látek, i když tato evropská právní úprava sleduje primárně jiný účel. Konkrétně jde o evropské nařízení 2021/821, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití, a to ve znění jeho novelizačního nařízení 2024/2547.
Důvodová zpráva pak podrobněji popisuje, že motivací k provedení změn ve vnitrostátní právní úpravě byly průběžně prováděné změny v příloze zmíněného evropského nařízení, a to u položek Lidské a živočišné patogeny a toxiny, Genetické prvky a geneticky modifikované organismy, a nakonec Rostlinné patogeny. O přidání na evropský seznam či vypuštění z něj přitom rozhodují experti EU v návaznosti na expertní jednání probíhající pravidelně v rámci tzv. Australské skupiny, přičemž jejich pohled na možnost zneužití jednotlivých agens a toxinů k výrobě biologických zbraní se s časem mění. Jak je pro lepší pochopení, proč ke změnám dochází, vysvětlováno, například v případě biologických agens dochází ke snížení možnosti zneužití v souvislosti s dostupným očkováním proti onemocnění, která agens způsobují, případě v souvislosti s vývojem nových antivirotik. Naopak nedostupnost účinných léčiv (rezistentní kmeny apod.) může vést k zařazení na seznamy. Podobně v případě toxinů může k zařazení na seznam vést možnost jejich snadné extrakce z přírodního materiálu nebo možnost (bio)syntézy.
Dalším deklarovaným cílem novelizace české vnitrostátní úpravy pak je upřesnění požadavků na elektronický podpis.
Diskuze k článku ()