Ministerstvo spravedlnosti k této novele o desítce změnových bodů přibližuje, že byla zpracována v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2023 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 44/21 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 38/2023 Sb. Tímto nálezem dotčenému ustanovení § 18c se následně věnovala také novela, jež byla součástí zákona publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 349/2023 Sb.
Deklarovaným cílem prvně uvedené novely vyhlášky přitom je rozšířit okruh osob, jimž je umožněno žádat o určení advokáta Českou advokátní komoru za účelem ochrany svých práv a oprávněných zájmů, respektive aktualizovat v tomto smyslu dotčené formuláře.
Jak podrobněji vysvětluje důvodová zpráva, výše zmíněný nález Ústavního soudu zavázal zákonodárce změnit právní úpravu tak, aby umožnila využít ústavně zakotvené právo na soudní a jinou právní ochranu všem (fyzickým i právnickým) osobám, jež ji potřebují a požádají o ni. V dotčeném § 18c odst. 1 zákona o advokacii totiž k 1. 1. 2024 zrušil slova "jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a", která v podstatě určení advokáta Českou advokátní komorou podmiňovala (nepříznivou) příjmovou nebo majetkovou situací žadatele; z okruhu osob, kterým mohl být advokát určen, tak byly tímto způsobem vyloučeny ty osoby, které by si mohly dovolit služby advokáta hradit z vlastních finančních zdrojů, ale nepodařilo se jim obstarat advokáta pro svou právní věc z jiných důvodů.
Nyní referovaná novela vyhlášky jakožto prováděcího právního předpisu k zákonu o advokacii byla tedy připravena, aby prováděcí vyhlášku uvedla s aktuálně účinným zněním zákona o advokacii do souladu.
Diskuze k článku ()