Domněnka vzniku škody: potenciální nástroj ulehčení důkazní pozice poškozeného?

Unijní směrnice upravující některá pravidla náhrady škody způsobené protisoutěžním jednáním zavedla do legislativy členských států nový prvek, a to vyvratitelnou domněnku vzniku škody. Ačkoli se jedná o silně diskutovanou a kontroverzní úpravu, při bližším pohledu na judikaturu některých členských s

Foto: Redakce

Unijní směrnice upravující některá pravidla náhrady škody způsobené protisoutěžním jednáním zavedla do legislativy členských států nový prvek, a to vyvratitelnou domněnku vzniku škody. Ačkoli se jedná o silně diskutovanou a kontroverzní úpravu, při bližším pohledu na judikaturu některých členských států zjistíme, že aplikace obdobných institutů (a to nejen v oblasti kartelových škod) jim není zcela cizí. Konkrétně tento institut znamená, že v případě splnění předpokladů musí soud vycházet z toho, není-li protistranou prokázán opak, že nějaká škoda poškozenému vznikla a že je vyšší než nula. Příspěvek se zabývá ospravedlněním, obsahem, výhodami a nevýhodami tohoto institutu.

Přednášející: JUDr. Petra Pipková, Ph.D., LL.M.eur

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články