Náhradní výživné od státu by mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobek životního minima, hranice není ještě přesně stanovena. Na alimenty od úřadů by tak dosáhla třeba domácnost, v níž žije rodič s tříletým a sedmiletým dítětem, která nemá měsíčně ani 16.848 či 18.954 korun. Výživné od státu by mělo odpovídat soudem stanoveným alimentům, nejvýš by ale mohlo činit 1,2násobek životního minima potomka. Pohybovalo by se tak od 2088 do 2940 korun podle věku dítěte. Pokud by se životní minimum zvýšilo, rostlo by i výživné.
Podmínkou pro vyplacení náhradních alimentů by bylo ale i to, že jeden z rodičů na své děti už více než tři měsíce neplatí a dluh není možné také déle než čtvrt roku vymoci v exekuci. Stát by po dlužníkovi pak částku vymáhal sám. Ministerstvo práce počítá podle podkladů pro vládu s tím, že by se mu vrátila asi tři procenta vydané sumy.
Podle statistiků mají neúplné rodiny mnohem nižší příjem než ostatní domácnosti, víc jim tak hrozí chudoba. V neúplné rodině s dětmi ročně na člena připadá průměrně 86.300 korun. V úplných rodinách s dětmi je to 121.600 korun a v rodinách bez dětí 217.800 korun. V Česku žije celkem kolem 570.800 neúplných rodin.
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle legislativního plánu měla mít věcný záměr zákona, tedy obrysy budoucí normy na stole do konce roku. Ministerstva, odbory, zaměstnavatelé a další instituce se k návrhu mohou vyjádřit do 6. ledna. Od kdy by pak mohla nová úprava platit, není zatím jasné.
Diskuze k článku ()