Česká asociace věřitelů však před dalším plošným omezováním exekucí varuje, neboť právě v období krize je podle ní zásadní zachovat vymahatelnost práva. Pro mnohé malé věřitele může jít o existenční otázku, velcí věřitelé pak kvůli vzniklým ztrátám mohou přikročit ke zdražování služeb, což dopadne na všechny poctivě platící občany. Asociace proto navrhuje, aby případné úlevy dlužníkům byly ponechány na individuální domluvě mezi nimi, věřiteli a exekutory, případně aby byl výrazně rozšířen okruh exekucí, kterých by se nařízení netýkalo.
Proti zavádění plošných opatření v exekucích hovoří také aktuální ekonomická data. Česká republika si stále drží velmi nízkou míru nezaměstnanost, a to 3,6 %, podle údajů Eurostatu má i rekordně nízkou míru ohrožení chudobou. „Na jaře měla vládní krizová opatření svůj smysl, protože jsme stáli před zcela novou situací. Zájem lidí o odklad splátek je ale mezitím minimální. Jak u běžných splátek úvěrů, tak i v exekucích se jedná o poměrně malé procento případů, které je možné vyřešit individuálními dohodami,“ říká prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk s tím, že dlužníci by k případným problémům měli přistupovat aktivně a okamžitě kontaktovat věřitele, příslušného exekutora či inkasní agenturu.
S dalším plošným omezením exekucí by podle asociace došlo k výraznému poklesu úspěšnosti vymáhání, což by pocítili především malí věřitelé jako drobní podnikatelé a živnostníci, občané, kterým například zaměstnavatel dluží výplatu, nebo bytová družstva a SVJ, která vymáhají dluhy po neplatičích poplatků za služby spojené s bydlením. „Pro mnohé z nich by bylo nařízení likvidační, protože už nebudou mít jak finanční výpadek kompenzovat, a mohou se tak sami ocitnout v druhotné platební neschopnosti,“ říká Pavel Staněk. Velcí poskytovatelé služeb jsou podle něj zatím v úlevách vůči dlužníkům velmi vstřícní. Pokud by však došlo k dlouhotrvajícímu poklesu vymahatelnosti, budou nuceni si ztráty kompenzovat jinak, a to zdražením služeb, což se dotkne všech poctivě platících občanů.
V předložených návrzích jsou aktuálně z odkladu mobiliárních exekucí vyjmuty pouze pohledávky výživného a dluhy vzniklé z ublížení na zdraví a úmyslnými trestnými činy. „Pokud by vláda na plošném odkladu trvala, měla by okruh exekucí, na které by se opatření nevztahovalo, výrazně rozšířit. S ohledem na vysokou míru zranitelnosti by dále měly být vyjmuty pohledávky, kde je věřitelem občan nebo živnostník, bytová družstva a SVJ, nebo kde je dlužníkem firma,“ navrhuje Pavel Staněk.
Exekuce prodejem movitých věcí se navíc podle asociace nedotýká základních životních potřeb dlužníka. Zákon jasně stanovuje výčet nezabavitelných věcí, mezi které patří i veškeré běžné vybavení domácnosti. Postihovány jsou tak pouze předměty nadstandardní hodnoty a užitku. „Zvýšená plošná ochrana v oblasti mobiliárních exekucí postrádá smysl. Pokud bychom se vedle individuálních úlev měli bavit o dalších ústupcích, jako přijatelné řešení bychom si uměli představit dočasné pozastavení nárůstu úroků u dluhů v exekuci, a to po dobu trvání nouzového stavu,“ uzavírá Pavel Staněk.
Diskuze k článku ()