Nejvíce na lobbing v EU vynakládají americké firmy Google, Facebook a Microsoft
Brusel 31. srpna (ČTK) - Nejvíce peněz na lobbing v Evropě vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Ukázala to studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl.
Firmy vydávají vysoké částky v době, kdy se EU snaží prosadit přísnější zákony, jejichž cílem je moc těchto firem omezit.
Technologický sektor ve výdajích překonává dokonce farmaceutické odvětví, fosilní paliva, finanční a chemický sektor, které v minulosti lobbingu dominovaly.
“Rostoucí lobbistická palebná síla velkých technologických firem a digitálního průmyslu jako celku odráží obrovskou a rostoucí roli těchto odvětví ve společnosti,” uvádí se ve studii. Důvodem k obavám by podle ní mělo být to, že tyto platformy mohou využít svého vlivu k tomu, aby se ujistily, že jejich hlasy jsou v debatě o nových pravidlech pro digitální platformy slyšet více než hlasy kritiků.
Studie uvádí, že 612 firem, skupin a svazů vynaloží ročně více než 97 milionů eur (2,5 miliardy Kč) za lobbing v oblasti digitální ekonomiky. Studie vychází z údajů, které firmy do poloviny června vložily do registru transparentnosti EU.
Nejvíce peněz vydal Google, a to 5,75 milionu eur. Následoval Facebook, jehož výdaje na lobbing činily 5,5 milionu eur. Microsoft na stejný účel vynaložil 5,25 milionu, Apple 3,5 milionu, Huawei tři miliony a Amazon 2,75 milionu eur.
Technologický lobbing se zaměřuje na dva hlavní právní předpisy. Zákon o digitálních trzích a zákon o digitálních službách. Ty platformám stanovují, co mají dělat a naopak nedělat, a vyžadují, aby více sledovaly obsah, poznamenala agentura Reuters.
Studie rovněž varuje před napojením odvětví na Evropskou komisi (EK). Lobbisté se účastnili tří čtvrtin z 270 schůzek úředníků EK k oběma návrhům zákonů.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



