Soubor požadavků odborů a zaměstnavatelů, který už sociální partneři předali premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministrům, podle Středuly čítá celkem devět bodů. "Jsou společné se Svazem průmyslu a dopravy a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů," sdělil Středula ČTK. Přesné znění požadavků nechtěl před jednáním přiblížit.
Mezi požadavky Svazu průmyslu a dopravy patří především zachování daňové uznatelnosti poskytování zaměstnaneckých benefitů, osvobození metalurgických a mineralogických procesů od energetických daní nebo vyjmutí reformy dohod o provedení práce z konsolidačního balíčku. "Klíčové jsou ale i konkrétní technické úpravy, aby se zamezilo problémovým situacím v praxi," uvedl svaz v tiskové zprávě.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že část vládního konsolidačního balíčku, která se týká pravidel práce na dohodu, se ještě upraví. Úpravy se mají týkat evidence více dohod u různých zaměstnavatelů či ohlašovacích lhůt. Kompromisu by chtěl dosáhnout i u zaměstnaneckých benefitů. Další body nechtěl komentovat. "Chci, abychom udělali posun u benefitů a našli kompromis. Neříkám, že máme plně vyhovět zaměstnavatelům a odborům, ale je na místě nějaký kompromis udělat," řekl ministr.
Podle vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Balíček chce kabinet schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce. Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.
Diskuze k článku ()