Poslanecká sněmovna schválila "izolačku" a krizové ošetřovné
Poslanecká sněmovna v takzvaném zkráceném jednání schválila návrh MPSV na vyplácení mimořádného příspěvku až 370 Kč za den pro lidi, kteří jsou v karanténě nebo izolaci kvůli infekčnímu onemocnění. Zaměstnanci se tak nemusí bát ztráty příjmů, pokud zůstanou doma.
Zároveň sněmovna schválila i krizové ošetřovné, které budou moci čerpat rodiče v případě, že školy zavřou třídy v souvislosti s epidemií COVID-19. Krizové ošetřovné dosáhne 80 procent denního vyměřovacího základu, minimálně pak 400 Kč na den a bude se vztahovat i na tzv. dohodáře, kteří se účastní nemocenského pojištění.
„Izolačka se osvědčila už na jaře, podobně jako Antivirus. Chceme chránit hlavně zdraví lidí. Pokud by se s covidem vyhýbali karanténě nebo izolaci v obavě z toho, že nezbude na složenky, tak by epidemie dál nabírala na ještě větší síle. Lidem s příjmy do 35 tisíc hrubého izolačka plně pokryje jejich snížení,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Jak bude „Izolačka“ fungovat?
Zaměstnavatel bude vyplácet zaměstnanci nad rámec běžné „nemocenské“ (náhrady příjmu) bonus ve výši až 370 Kč za každý kalendářní den. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud přispívají do systému nemocenského pojištění (při příjmu nad 3 500 Kč z dohody o pracovní činnosti, resp. nad 10 000 Kč u dohody o provedení práce).
V následující tabulce jsou uvedeny modelové příklady využití „Izolačky“. V praxi se výpočty mohou lišit například v závislosti na odpočitatelných položkách poplatníka nebo podle toho, zda dny nařízené karantény nebo izolace zasahují do jednoho nebo do dvou kalendářních měsíců:
Hrubá mzda
(v Kč)
Hrubý výdělek (za 10 dní v Kč)
Čistý výdělek (za 10 dní v Kč)
Ušlý příjem během karantény (v Kč)
Výše mimoř. příspěvku
(v Kč)
Celkem nově za karanténu
(v Kč)
% z hrubé mzdy/
% z čisté mzdy
15 200
6 992
6 223
- 2 313
2 606
6 516
93 %/105 %
18 000
8 280
7 195
- 2 723
2 980
7 452
90 %/104 %
20 000
9 200
7 876
- 2 908
3 312
8 280
90 %/105 %
25 000
11 500
9 578
- 3 368
4 140
10 350
90 %/108 %
28 000
12 880
10 599
- 3 644
4 637
11 592
90 %/109 %
29 000
13 430
10 939
- 3 735
4 803
12 006
90 %/110 %
30 000
13 800
11 280
- 3 828
4 968
12 420
90 %/110 %
32 000
14 720
11 960
- 4 012
5 180
13 128
89 %/110 %
Zaměstnavatel nemusí žádat o žádné refundace, příspěvek k náhradě mzdy si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Odečet může zaměstnavatel provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance. „Díky eNeschopence, která funguje od loňského roku a v době pandemie hraje důležitou roli, dostanou zaměstnavatelé informace o zahájení a ukončení karantény během pár hodin,“ připomíná ministryně.
O této mimořádné podpoře bude ještě jednat Senát, po schválení pak zamíří k podpisu k prezidentu republiky.
Krizové ošetřovné
„Věřím, že nebude nutné plošné zavírání škol jako v minulosti, nicméně některé školy musejí sahat kvůli covidu k uzavírání minimálně jednotlivých tříd. Zároveň je možné, že tato situace vyústí k uzavření celé školy nebo samo dítě onemocní koronavirem. Rodiny by tak musely řešit, jak se o děti, které zůstanou delší dobu doma, postarat, aniž by přišly o podstatnou část svých příjmů. Proto jsme připravili návrh na krizové ošetřovné v podobě, která vychází z předchozích zkušeností,“ vysvětluje Jana Maláčová.
Parametry krizového ošetřovného:
- nárok na ošetřovné budou mít rodiče (případně další příbuzní, například prarodiče) při péči o dítě mladší 10 let jako je tomu u klasického ošetřovného,
- výše ošetřovného bude činit 80 procent redukovaného denního vyměřovacího základu,
- minimální denní výše ošetřovného je stanovená na 400 Kč při plném úvazku
- kromě zaměstnanců budou mít na ošetřovné nárok také osoby pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud se účastní nemocenského pojištění,
- rodiče nebo i další blízcí příbuzní (např. prarodiče) budou mít možnost se v péči o dítě neomezeně střídat s tím, že se ale nemohou střídat v průběhu stejného dne,
- nárok na ošetřovné bude možné čerpat po celou dobu uzavření škol nebo tříd nebo po celou dobu nařízené individuální karantény dítěte.
Kromě péče o děti do 10 let bude nárok na ošetřovné také při péči:
- o nezaopatřené děti (až do 26 let věku) účastnící se školní docházky závislé na péči jiné osoby (již od stupně I.) bez omezení věku,
- osoby závislé na péči jiné osoby využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení.
Školy a další dětská zařízení nebo zařízení sociálních služeb nebudou muset potvrzovat uzavření, včetně důvodu a doby uzavření. Potvrzení školy o uzavření bude nahrazeno čestným prohlášením rodiče, že musí o dítě pečovat z důvodu uzavření školy nebo třídy na základě mimořádného opatření. Krizové ošetřovné se vztahuje i na situace, kdy je nařízena individuální karanténa z důvodu výskytu onemocnění COVID-19 v rodině.
Návrh nyní bude projednávat ještě Senát a následně poputuje k podpisu k prezidentu republiky. Navrhované změny pak budou platit zpětně od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022.
Modelový příklad pro krizové ošetřovné:
Petr Novák chodí do první třídy základní školy. Jeho třída je od 11. 1. 2022 do 20. 1. 2022 uzavřena z důvodu výskytu onemocnění COVID – 19 u většího počtu žáků. 18. 1. 2022 dojde k uzavření celé školy ze stejného důvodu, které trvá až do 31. 1. 2022. Po celou tuto dobu (21 kalendářních dnů) o Petra, který je zdravý, pečuje matka. Matka má nárok na krizové ošetřovné za všech 21 kalendářních dnů ve výši 80 % denního vyměřovacího základu. Bez platnosti krizového ošetřovného by měla matka nárok na dávku pouze za 9 kalendářních dnů ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



