MPO z 12 řešených případů osm schválilo, v případě dvou investor přehodnotil záměr a investici zrušil. Další dva nebyly do uzavření výroční zprávy ukončeny. Úředníci se zabývali převážně investicemi ze Spojených států amerických, kterých bylo pět. Dále dvěma z Velké Británie a po jedné z Číny, Ruska, Singapuru, Tchaj-wanu a Malajsie. "Detailní informace o konkrétních případech nelze s ohledem na zákon sdělovat," uvedlo ministerstvo. Doplnilo, že zároveň řešilo 389 investic uskutečněných v dalších unijních státech.
Barbora Bugová z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland hodnotí zavedenou kontrolu jako funkční, ale poměrně striktní. Zvláště pro investory například z Británie nebo Švýcarska bývá podle ní překvapivé, že podléhají stejné regulaci jako ti z Ruska nebo Číny.
Uvedla, že česká legislativa totiž považuje za zahraničního investora každého, kdo není občanem Evropské unie nebo v ní nemá sídlo. Některé jiné státy naopak nekontrolují investory z celého Evropského hospodářského prostoru. "Konkrétně Rakousko a Maďarsko neprověřují ani zahraniční investory ze Švýcarska a Polsko dokonce ani občany států OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)," řekla Bugová.
Schválená právní úprava staví podle Roberta Nerudy z advokátní kanceláře Havel & Partners investory v některých případech do značné nejistoty, hlavně kvůli možnosti zpětného přezkumu MPO až pět let po dokončení investice, aniž by pro takový postup byla stanovená jasná pravidla, uvedl. Za vhodné by proto Neruda považoval, aby MPO dalo investorům návod, jak některé situace posuzovat. Inspirací by podle něj mohly být pokyny Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro kontroly fúzí a akvizic.
Minčič zdůraznil, že HK byla přítomna při přípravě zákona. Jeho přijetí považuje za užitečné minimálně s ohledem na současnou napjatou geopolitickou situaci, řekl.
Zahraniční investice, které MPO za uplynulé období řešilo, byly z různých odvětví - dvě se týkaly letectví, zastoupeny byly zdravotnictví, strojírenství či vodohospodářství.
Diskuze k článku ()