Senátoři v čele s místopředsedkyní horní komory Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) pokládají novelu za potřebnou kvůli případům, kdy lidé neví, že by měli uplatnit nárok na vyplacení alespoň části životního pojištění po zemřelém. Po uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty pak peníze zůstávají pojišťovnám. Životní pojištění pro případ smrti není součástí dědictví, upozornili autoři.
"Obmyšlené osoby o tom, že jim zemřelý odkázal částku životního pojištění, nezřídka neví. U nevládních organizací je to téměř pravidlem," uvedli tvůrci předlohy. Z mnoha osobních důvodů se to podle nich stává také u rodinných příslušníků nebo osob blízkých. Senátoři podotkli, že podle České národní banky existuje v Česku zhruba pět milionů životních pojistek.
Oznamovací povinnost se má vztahovat pouze na situace, kdy mají pojišťovny k dispozici údaje, které jim umožňují obmyšleného kontaktovat, nebo kdy mohou tyto údaje zjistit z evidence, do níž mají přístup.
Česká asociace pojišťoven už dříve sdělila, že zákonná oznamovací povinnost by pro pojišťovny neznamenala žádné komplikace, protože informování obmyšlených osob řeší svým samoregulačním standardem. Ten navíc upravuje způsob, jak se může pojišťovna o úmrtí klienta dozvědět, protože absence této informace vytvářela jediné zpoždění v informování obmyšlených.
"Se senátorkou jsme na legislativním návrhu spolupracovali, přesto je nám líto, že se zatěžuje přeplněný legislativní proces věcí, která je vyřešená," řekl už dříve mluvčí asociace Tomáš Pavlík. Seitlová ale míní, že dobrovolná dohoda asociace pojišťoven problém s ohledem na složité procesy neřeší.
Diskuze k článku ()