Začátkem roku 2013 byl vládou schválen nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, který nahradil dosavadní právní úpravu týkající se veřejného seznamu. Rozsáhlé změny, které s sebou tento zákon přinesl, se promítají i do oblasti nemovitých věcí. Nový katastrální zákon upravuje komplexně problematiku veřejného seznamu, s výjimkou právní úpravy, která byla včleněna do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy tato právní úprava je pro vlastníky nemovitých věcí zcela zásadní. 

Veřejný seznam ve světle nově uplatňované zásady materiální publicity

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vznikl v rámci robustního projektu rekodifikace vnitrostátního soukromého práva ČR. Tato rekodifikace soukromého práva upravila zcela nové právní instituty, a tudíž na tuto skutečnost musí reagovat právní předpisy nejen soukromoprávní oblasti, ale také právní předpisy veřejného práva. V této souvislosti se rekodifikace soukromého práva musela zákonitě promítnout i v oblasti finančního práva, kdy některé zákony, které jsou platné a účinné, doznaly značných změn a některé byly zrušeny a nahrazeny novými.

Aktuální trendy v daňové problematice po 1. 1. 2014 z hlediska přímých daní

Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které ukládá držitelům datových schránek nově povinnost komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti finančních úřadů pouze prostřednictvím datové schránky. Zákon dále pracuje s pojmem „Daňová informační schránka“ a upravuje podmínky pro její vznik a užívání ze strany subjektů, které o její zřízení zažádají.

Zvýšení efektivnosti elektronické komunikace pro vlastníky datových schránek

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací. 

Nový zákon o výměně informací o finančních účtech navazuje na mezinárodní dohodu FATCA uzavřenou mezi ČR a USA

Poslanecké sněmovně byl vládou předložen návrh nového právního předpisu v podobě zákona o dani z hazardních her. Hlavním cílem zákona o dani z hazardních her je doplnit připravovaný právní předpis o hazardních hrách právní úpravou jejich zdanění, a to z důvodu toho, že stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, bude zrušen. 

Zdanění hazardu v podobě nové právní úpravy

Smlouva o fungování Evropské unie zahrnuje vnitřní trh, na němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb. Rozvoj tohoto trhu je nezbytný k podpoře rozvoje přeshraniční činnosti a k vytvoření efektivního vnitřního trhu. Finanční krize měla za následek negativní ovlivnění finančního trhu a vedla ke ztrátě důvěry jeho účastníků. Mnoho spotřebitelů ztratilo důvěru ve finanční sektor.

Spotřebitelské úvěry na nemovité věci určené k bydlení a vliv unijní úpravy

Na základě provedené rozsáhlé rekodifikace soukromého práva v České republice, kdy 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, došlo i k výrazným změnám v rámci daňových předpisů, ale i v rámci práva veřejného, jako celku. V souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva, vstoupilo dne 1. 1. 2014 v  účinnost zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /dále jen zákonné opatření senátu/. To nahradilo dosavadní právní předpis č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. 

Daňový seriál – I. díl: Daň z nabytí nemovitých věcí

Již v prvním díle daňového seriálu byla zmíněna informace, že v rámci rekodifikace soukromého práva v České republice vstoupil 1. 1. 2014 v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a došlo tak k významným změnám nejen v rámci práva soukromého, ale i v rámci práva veřejného.

Daňový seriál – II. díl: Daň z nemovitých věcí, 1. část

V rámci další části daňového seriálu se budeme opět zabývat daní z nemovitých věcí, a to konkrétně základem daně pro zjištění daňové povinnosti, povinností podat daňové přiznání, lhůtami pro podání daňového přiznání a lhůtami pro úhradu stanovené daňové povinnosti.

Daňový seriál - II. díl: Daň z nemovitých věcí, 2. část

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal nejen terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě přijetí nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Již v minulém daňovém seriálu byly pro účely aplikace některých ustanovení daňových předpisů vysvětleny základní terminologické změny, ale i nové právní instituty, které bylo nutné do daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva včlenit. Zákon o dani z příjmu nebyl výjimkou. 

Daňový seriál – III. díl, Daň z příjmů, 1. část

Jak již bylo v minulém díle daňového seriálu uvedeno, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal rozsáhlé terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rámci tohoto dílu daňového seriálu, který se bude zabývat daní z příjmu a v zásadě navazovat na předchozí díl daňového seriálu zabývající se daní z příjmů, budou uvedeny informace o možnosti zdanění příjmů a výdajů daňového poplatníka paušální sazbou, porovnáním příjmů a výdajů daňového poplatníka za účelem zjištění jeho daňové povinnosti. 

Daňový seriál – VI. díl: Daň z příjmů, 2. část

V našem posledním díle daňového seriálu zabývajícího se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu), se budeme věnovat problematice odčitatelných položek, dílčím základům daně, daňové ztrátě a také uplatnění slevy na dani.

Daňový seriál – VII. díl: Daň z příjmů, 3. část

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

Evropská unie – jednota v rozmanitosti

Zveme Vás na veletrh pracovních příležitostí ELSA Job Fair 2021. Uskuteční se ve dnech 2. a 3. 11. 2021 se na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

ELSA Job Fair 2021

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora