Začátkem roku 2013 byl vládou schválen nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, který nahradil dosavadní právní úpravu týkající se veřejného seznamu. Rozsáhlé změny, které s sebou tento zákon přinesl, se promítají i do oblasti nemovitých věcí. Nový katastrální zákon upravuje komplexně problematiku veřejného seznamu, s výjimkou právní úpravy, která byla včleněna do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy tato právní úprava je pro vlastníky nemovitých věcí zcela zásadní. 

Veřejný seznam ve světle nově uplatňované zásady materiální publicity

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vznikl v rámci robustního projektu rekodifikace vnitrostátního soukromého práva ČR. Tato rekodifikace soukromého práva upravila zcela nové právní instituty, a tudíž na tuto skutečnost musí reagovat právní předpisy nejen soukromoprávní oblasti, ale také právní předpisy veřejného práva. V této souvislosti se rekodifikace soukromého práva musela zákonitě promítnout i v oblasti finančního práva, kdy některé zákony, které jsou platné a účinné, doznaly značných změn a některé byly zrušeny a nahrazeny novými.

Aktuální trendy v daňové problematice po 1. 1. 2014 z hlediska přímých daní

Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které ukládá držitelům datových schránek nově povinnost komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti finančních úřadů pouze prostřednictvím datové schránky. Zákon dále pracuje s pojmem „Daňová informační schránka“ a upravuje podmínky pro její vznik a užívání ze strany subjektů, které o její zřízení zažádají.

Zvýšení efektivnosti elektronické komunikace pro vlastníky datových schránek

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací. 

Nový zákon o výměně informací o finančních účtech navazuje na mezinárodní dohodu FATCA uzavřenou mezi ČR a USA

Poslanecké sněmovně byl vládou předložen návrh nového právního předpisu v podobě zákona o dani z hazardních her. Hlavním cílem zákona o dani z hazardních her je doplnit připravovaný právní předpis o hazardních hrách právní úpravou jejich zdanění, a to z důvodu toho, že stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, bude zrušen. 

Zdanění hazardu v podobě nové právní úpravy

Smlouva o fungování Evropské unie zahrnuje vnitřní trh, na němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb. Rozvoj tohoto trhu je nezbytný k podpoře rozvoje přeshraniční činnosti a k vytvoření efektivního vnitřního trhu. Finanční krize měla za následek negativní ovlivnění finančního trhu a vedla ke ztrátě důvěry jeho účastníků. Mnoho spotřebitelů ztratilo důvěru ve finanční sektor.

Spotřebitelské úvěry na nemovité věci určené k bydlení a vliv unijní úpravy

Na základě provedené rozsáhlé rekodifikace soukromého práva v České republice, kdy 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, došlo i k výrazným změnám v rámci daňových předpisů, ale i v rámci práva veřejného, jako celku. V souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva, vstoupilo dne 1. 1. 2014 v  účinnost zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /dále jen zákonné opatření senátu/. To nahradilo dosavadní právní předpis č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. 

Daňový seriál – I. díl: Daň z nabytí nemovitých věcí

Již v prvním díle daňového seriálu byla zmíněna informace, že v rámci rekodifikace soukromého práva v České republice vstoupil 1. 1. 2014 v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a došlo tak k významným změnám nejen v rámci práva soukromého, ale i v rámci práva veřejného.

Daňový seriál – II. díl: Daň z nemovitých věcí, 1. část

V rámci další části daňového seriálu se budeme opět zabývat daní z nemovitých věcí, a to konkrétně základem daně pro zjištění daňové povinnosti, povinností podat daňové přiznání, lhůtami pro podání daňového přiznání a lhůtami pro úhradu stanovené daňové povinnosti.

Daňový seriál - II. díl: Daň z nemovitých věcí, 2. část

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal nejen terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě přijetí nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Již v minulém daňovém seriálu byly pro účely aplikace některých ustanovení daňových předpisů vysvětleny základní terminologické změny, ale i nové právní instituty, které bylo nutné do daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva včlenit. Zákon o dani z příjmu nebyl výjimkou. 

Daňový seriál – III. díl, Daň z příjmů, 1. část

Jak již bylo v minulém díle daňového seriálu uvedeno, zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal rozsáhlé terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rámci tohoto dílu daňového seriálu, který se bude zabývat daní z příjmu a v zásadě navazovat na předchozí díl daňového seriálu zabývající se daní z příjmů, budou uvedeny informace o možnosti zdanění příjmů a výdajů daňového poplatníka paušální sazbou, porovnáním příjmů a výdajů daňového poplatníka za účelem zjištění jeho daňové povinnosti. 

Daňový seriál – VI. díl: Daň z příjmů, 2. část

V našem posledním díle daňového seriálu zabývajícího se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu), se budeme věnovat problematice odčitatelných položek, dílčím základům daně, daňové ztrátě a také uplatnění slevy na dani.

Daňový seriál – VII. díl: Daň z příjmů, 3. část

Seminář na téma Označování a balení dle CLP a ADR

Označování a balení dle CLP a ADR

Roadshow #zOčídoOčí –⁠ projekce dokumentu Z OČÍ DO OČÍ a diskuze PRAHA

Vzdělávání v mediaci, připravené Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, je jedinečné v tom, že jejako jediné v ČR poskytované veřejnou univerzitou.

Základní výcvik v mediaci 100 hodin

Mám dojem, že my, trestní soudci, postrádáme zpětnou vazbu od osob, o jejichž osudech rozhodujeme.

Dopis vězně

V uplynulých dnech se veřejnost na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného.

Přestřelka s ministrem?

Za pár týdnů, přesně 1. září, bude slavit desetileté výročí své účinnosti zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci. Pro někoho to možná není zas až tak zásadní právní předpis, faktem ale je, že poprvé v české právní historii zakotvil pravidla pro vedení mimosoudního jednání, neboť tím mediace bezesporu je.

Kreativita je hezká věc, ale…

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora