Do 31. 12. 2013 byl institut nezbytné cesty upraven pouze v jediném § starého občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb., a to konkrétně v § 151o odst. 3, který zněl: „Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.“

Nově zavedený institut - odklad zrušení spoluvlastnictví - je upraven v ustanoveních §§ 1154-1157 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.). Zmíněný právní institut představuje prolomení zásady zrušitelnosti spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků, rozhodnutím soudu nebo pořízením pro případ smrti, nicméně je třeba uvést, že prostřednictvím tohoto institutu nelze možnost zrušení spoluvlastnictví trvale vyloučit.