Do konce roku 2013 byl v účinnosti zák.č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník), který zejména ve svých ust. §§ 193 a 196a stanovil striktní pravidla pro převody majetku mezi obchodní společností a jejími statutárními orgány, zakladateli, společníky či akcionáři, osobami jednajícími s nimi ve shodě, osobami jim blízkými či osobami, se kterými společnost tvořila koncern. 

K převodu majetku mezi společností a jejími statutárními orgány, společníky, akcionáři či osobami, se kterými tvoří koncern

Obecná zásada, podle které soud nesmí znovu projednávat a rozhodovat spor, ve kterém existuje již předchozí pravomocné soudní rozhodnutí, je vlastní asi všem právním řádům na světě. Studenti právnických fakult se s ní seznamují už v prvních semestrech studia, určité povědomí o ní má i široká veřejnost.

K problematice věci pravomocně rozsouzené

V  praxi dochází relativně často k situacím, kdy není zcela zřejmý rozsah aktiv dědictví. Ani zák.č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád ve znění platném do 31. prosince 2013, dále jen „o.s.ř.“), ani zák.č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „zzřs“, platný od 1. ledna 2014) neupravuje postup, kterým by byla spornost aktiv odstraněna.

K některým otázkám sporných aktiv dědictví

Právní stát v Evropě konference

Jste personalista nebo funkcionář odborové organizace, ale neznáte pořádně práva a povinnosti, které vyplývají z působení odborové organizace u zaměstnavatele?

Odborové organizace – jak fungují?

Business Brunch 3. díl

Rozvržení pracovní doby často bývá tvrdým oříškem. Jednosměnné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku sice většinou nepřináší větší obtíže, ale co dělat, když je nutné zavést vícesměnný provoz, konto pracovní doby nebo pružnou pracovní dobu? Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou? Jak je to s nepřetržitými odpočinky a přestávkami? Na co všechno je třeba myslet, když zaměstnanci pracují přesčas nebo drží pracovní pohotovost? A jak evidovat pracovní dobu – stačí pouze výpis z docházkového systému?

Pracovní doba názorně a prakticky (workshop)

V České republice žije kolem 40 tisíc osob omezených ve svéprávnosti[1]. V soudní praxi není nikterak neobvyklé, že tyto osoby jsou účastníky řízení, zejména na straně žalované.

Může se bezdůvodně obohatit osoba s omezenou svéprávností?

Dvě základní soudní agendy, trestní a občanskoprávní, mají některé společné typy případů, které se neprojednávají zrovna snadno.

Soudem doporučené maskování

Jak jsi na tom, justice?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ačkoliv nejsou datové schránky v České republice novým fenoménem, s novelou zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, zavádějící automatické zřizování datových schránek pro každou svéprávnou fyzickou osobu, která pro komunikaci se státem použije kvalifikovaný prostředek pro elektronickou komunikaci a každou fyzickou osobu podnikající, se této problematice dostalo nové pozornosti. V tomto článku bych se chtěl krátce zamyslet nad dopady této novely.

K datovým schránkám a novele jejich automatického zřizování

Tímto tématem jsem se před časem zabývala, a to v článku Společná péče o nezletilé dítě, kde jsem se zabývala zejména pojmem a podmínkami, za kterých je možno dítě do společné péče obou rodičů svěřit.

Proč by mělo být dítě svěřováno do společné péče obou rodičů?

Promlčení určitého práva představuje právní následek vyvolaný marným uplynutím promlčecí lhůty, během níž bylo možné předmětné právo vymáhat před příslušnými orgány – především pak před soudem – a která uplynula, aniž by bylo subjektivní právo realizováno. Promlčením subjektivní právo jako takové nezaniká, zaniká však jeho vymahatelnost donucovací mocí státu – zejména soudní cestou. 

Problematika běhu promlčecích lhůt

Návštěva lékaře je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které má zaměstnanec nárok na poskytnutí placeného volna na nezbytně nutnou dobu.

Příspevky autora